Jsem odpůrce Radky Třeštíkové, každé její vystoupení mě v tom jen utvrzuje

Pokud nějaký rozhovor, článek, fotka nebo knížka pochází z dílny paní Třeštíkové, probouzí se ve mně taková ta obava, co to zase bude. Nejde o osobní averzi. Vůbec ne. Jde, řekněme, o nenáklonnost k obsahu, který produkuje. Nepřišel jsem mu dosud na chuť, neznám jeho význam a přijde mi v podstatě škodlivý nebo přinejmenším neužitečný.

Ohledně přístupu paní Třeštíkové mi vadí, že ji často vidím vystupovat s jakousi ublížeností, že si jí média všímají, a to i negativně. Ano, na narušení soukromí si stěžuje, kde kdo. Ale pokud někdo svůj život veřejně dobrovolně sdílí, jako to dělá minimálně na instagramu i Třeštíková, pak tomuto přístupu nerozumím. Není to přeci součástí života každé známé osobnosti? Třeštíková napsala spoustu známých knih, účastnila se vcelku úspěšně taneční soutěže StarDance, na instagramu má základnu přibližně sto tisíc fanoušků. Je jasné, že každé její rozhodnutí, příspěvek, outfit a názor budou pod kritickým hledáčkem novinářů a společnosti. Svůj vztah k tomuto tématu a společnosti částečně řeší například v pořadu 7 pádů Honzy Dědka (díl z 31. 5. 2023).

Pak je to vulgární slovník od těch nejsprostších slov, se kterými jsem se poprvé setkal snad až na druhém stupni ZŠ. Nemusí být každý Marek Eben, ale pokud jste velmi sledovanou osobou s určitým vlivem, tak tohle není zrovna nejlepší vzor. Vycházím tady především z jejich příspěvků na instagramu, kde ji sleduji. Navíc to otevřeně přiznává i v rozhovoru pro magazín Marriane, kde zkrátka její pojetí, co je vulgarismus, se liší od pojetí ostatních. „Já to mám prostě jinak,“ dodává.

Další věc je sexualita a nahota. Samozřejmě, že je to otázka každého z nás, jak a jestli se odhalí na sociálních sítích. Může to být otázka vkusu. Jen prostě i Třeštíkové přístup přispívá k sexualizaci společnosti. Není pak divu, že se na tom nejvíc přikrmí bulvární noviny, které s titulky o dokonalém pozadí nebo odhalené částí určité partie známé spisovatelky prožívají novinářské orgasmy. A lidé to samozřejmě sledují. Velkou část populace zaujme více článek o nahotě než relevantní data od uznávaných autorů. To pak navíc ještě přispívá k tomu, že máme internet zaneřáděný nesmyslným prázdným obsahem.

Třeba je zmínit i její poslední knihu Kde jsi, když nejsi (recenzi k ní napsala například Lenka Hloušková, vedoucí kulturní rubriky Novinek), do které jsem se na pár desítek minut začetl a je plná detailních popisů sexuálních scén dvou milenců. Možná jsem ze staré školy, ale kdo jste tu knihu četl – nepřišlo vám to jako nepřímé povzbuzení k nevěře? Jen v náručí milence můžeme totiž teprve prožít tu kýženou sexuální rozkoš, jak z knihy Radky Třeštíkové dýchá. Pokud namítnete, že je to přeci jen kniha, román, tak vám dám za pravdu. Ale v kontextu výstupů, které od známé spisovatelky vnímám, i téma a způsob napsání knihy hodnotím kriticky.

V červnovém rozhovoru s Radkou Třeštíkovou najdete shrnutí téměř všech oblastí, o kterých se v tomto textu zmiňuji (článek najdete na aktualne.cz). Vulgarity, sexualita, nová kniha – toto vše je obsah zmíněného článku. Zároveň je třeba upozornit na to, že udělat si názor na člověka na základě pár zdrojů, je nebezpečné. Osobně Radku Třeštíkovou sleduji delší dobu, ale toto je moje poslední zmínka o ní. Neznám její užitečnost pro společnost. To samozřejmě tak nevadí, protože mnoho z nás užitečných nijak není. Bohužel ale kromě neužitečnosti vnímám i jakousi škodlivost, která ve zmíněných tématech naši společnost nebo její část negativně ovlivňuje. Alespoň tedy dle mého pohledu. Ten vám nenutím, pouze nabízím.