Článek
Kolem nás se to jen hemží spoustou negativních zpráv. Ne snad kvůli tomu, že bychom je milovali, nebo nám dokonce přinášely příjemné pocity. Pravý důvod vlastně ani neznáme. Možná je to naší kulturou. Upozorňujeme přirozeně více na to negativní než pozitivní. Nebo jsme senzacechtiví a spíše nás přitáhne příběh o tragédii než milý čin. Právě proto je třeba někdy jít proti proudu. Jako Rey Koranteng. Jeho příběh z jedné tramvaje ve Finsku zrovna patří mezi ty pozitivní. A přestože je obyčejný nebo možná pro někoho nudný, má v sobě silné poselství.
Manažerka z Finska v MHD
Známý český moderátor má k Finsku velmi blízko. Může za to jeho nejstarší dcera, která tam nějaký čas studovala, našla si partnera a celou jeho finskou rodinu seznámila i se samotným Reyem. A ona historka o Fince z MHD je právě z této doby. Koranteng zrovna jeden den cestoval tramvají v hlavním městě Finska, když v tom do ní nastoupila jistá zasmušilá manažerka s kufříkem v ruce. U mužů ve Finsku prý není zvykem, že by pouštěli ženy sednout. Zaplatily si úplně stejný lístek jako muži, takže právo na sezení mají stejné, snaží se vžít Koranteng do myšlení Finů. Sám je ale jiný. Pro něj je to běžný projev džentlmenství. A tak automaticky vstává a slovy „prosím, madam“ nabízí oné žene místo. „A to vypadalo, že mě vezme na rande,“ vzpomíná Koranteng v podcastu První dojem. Sama žena pak „roztála“ a jeho chování označila za neuvěřitelně zdvořilé.
Korantengův pozitivní vztah k lidem
„Já mám lidi rád,“ zakončuje své vyprávění nejen o kamarádech motorkářích Rey Koranteng. A také v tomto rozhovoru pro Českou televizi lze silně vnímat, jak kladný vztah k lidem obecně Koranteng má. Na jiném místě zase přijal pozvání do pořadu, kde si učitel Pavel Greiner zve celebrity do autoškoly. A právě tady v jeden moment (ve videu od osmé minuty) předjede nevybíravě Korantenga jiné vozidlo. Jeho reakce je ale znovu přirozeně klidná a upřímně pozitivní: „Hele tady jeden pán nervózní nás teď předjel, pomohl si o 20 metrů a stojí na červený. Má pocit, že vyhrál, takže já mu přeju hezkej den, nás to nic nestálo, on má dobrej pocit.“ Později pak dokonce popisuje situaci, kdy do něj v kopci nechtěně nacouvaly dvě starší ženy a on jim místo nadávek nabídl pomoc s rozjetím vozu do kopce.
A tak kdykoliv v médiích narazím na tohoto sympaťáka, myslím si vždy to stejné: Česko zkrátka potřebuje víc Reyů Korantengů. V tramvajích, na silnicích, v kamarádských vztazích, ale také v interakcích s lidmi, které neznáme. Svět by pak mohl být o něco příjemnějším místem k životu. A to není rozhodně žádné klišé, ani utopie. Za pravdu by mi jistě dali všichni ti, kteří alespoň jednou za život přišli do styku se známým českým moderátorem. Každý malý drobný čin lásky dělá opravdu divy. Třeba jako ten v tramvaji v Helsinkách.
