Článek
Zanedlouho mi bude čtyřicet. Jsem manžel, otec dvou dětí, zaměstnanec. Občas si přivydělávám stranou v oblasti fotografie a natáčení videí, a to ve svém volném čase. Odvádím daně ze všech příjmů. Platím sociální i zdravotní. Stejně tak můj zaměstnavatel za mě.
Pomoc od státu potřebují mladí dnes
Moje manželka je ještě s druhým dítětem na rodičovské dovolené, takže teď finančně táhnu naši rodinu převážně sám. Pokud je nějaké období, kdy bych ocenil pomoc od státu, bylo by to právě dnes. Dokud jsem studoval, starali se o mě rodiče. Až budu v důchodovém věku, počítám s tím, že se také spolehnu hlavně na sebe. Jestli mi stát nějakou korunou pomůže, budu to brát samozřejmě vděčně jako benefit. Ale velká část odborníků radí, abych se na stát v důchodu nespoléhal. Tak to nedělám. A tak bych pomoc, nebo alespoň „neházení klacků pod nohy“ od státu uvítal právě teď.
Z toho, co dnes odvedu na daních, žijí současní senioři. Takhle je to u nás nastaveno. A zdá se to být v pořádku. My „mladí“ teď máme obrovsky důležitou roli v celém tom systému, protože de facto „živíme“ starší lidi nad námi. Jednou je vystřídáme. A tak je víc než namístě očekávat, že si nás bude stát hýčkat. Potřebuje nás. Mě. Abych chodil do práce. Navíc pokud něco vydělám ještě na „vedlejšák“, o to víc vděčný by měl být.
Česká společnost rok od roku stárne a počet seniorů vzrůstá
Stát se chová opačně, než bych čekal
A já vám teď jen na pár bodech z poměrně čerstvého konsolidačního balíčku demonstruji, jak přístup státu ke mně vnímám dnes. A to právě v kontrastu s těmi, na které „vydělávám“. Tedy na seniory.
- Nově mi jako pracujícímu zaměstnanci zvedl stát nemocenské pojištění o 0,6 %. Uvidím tedy na výplatní pásce o pár stovek méně.
- Obě naše děti už chodí do školky. Jedno nově, druhé v ní pomalu končí. I za rok 2024 mi ale vláda zrušila možnost uplatnit slevu na dani právě za umístění dětí do předškolního zařízení. Minulý rok byla tato sleva 17 300 korun na jedno dítě. My máme hned dvě.
- Naše druhé dítě dosáhlo věku tří let v roce 2024. Manželka s ním ale zůstala doma kvůli pozvolné adaptaci ve školce. Do práce nastupuje až na jaře v roce 2025. Roky předtím bych měl nárok na slevu na manželku, protože měla nižší roční příjmy než 68 000 korun. Ta sleva není zanedbatelná – celkem 24 840 korun. Jenže nově vláda přidala jednu podmínku. Je třeba pečovat o dítě, které „nedovršilo“ věku 3 let. A to naše z tohoto pohledu bohužel dovršilo.
Jak mám tomu tedy rozumět? Záleží na mně státu vůbec? Uvědomuje si mou důležitost pro společnost, nebo mi akorát komplikuje cestu?
Stát má jiné oblíbence, jsou jimi senioři
Ještě se krátce vrátím ke srovnání nás pracujících vs. obrovská skupina seniorů. To je totiž to, co mě trápí nejvíce. A to navzdory tomu, že si seniorů vážím, navzdory tomu, že jeden z mých rodičů je senior atp. Ono totiž toto srovnání není o seniorech, ale spíše o vládě. Celou tu dobu totiž vidím, jak vláda a stát seniorům nadržuje. Redaktor Seznam Zpráv Petr Švihel nedávno informoval o růstu průměrného důchodu vs. průměrné mzdy za období od prvního kvartálu 2022 až po první kvartál 2024. „Růst důchodu byl značně rychlejší než mzdy,“ upozorňuje. Důchody stouply o necelých 27 procent i díky dvěma mimořádným valorizacím, zatímco mzdy průměrně rostly o 16,5 procenta, doplňuje ve svém textu.
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, který je spoluzodpovědný za konsolidační balíček vlády
Společnost stárne, investujme proto do mladých
K tomu přidám několik bodů z konsolidačního balíčku, které jsem zmínil v textu výše, ve kterých mi stát ještě ukrajuje z toho, co mám. Navzdory tomu, že naše společnost stárne a budu to právě já, kdo bude z finanční perspektivy jeden z nejdůležitějších, stát se tak ke mně nechová. A všechny zmíněné zásahy vlády teď navíc negativně dopadají na mě, nikoliv na seniory.
No a poslední dodatek, který je už jen třešničkou na dortu. Jde o ničím neskrývané nadržování seniorům ohledně vstupného. Stačí, když jdu s manželkou do kina, divadla, do zoo, na bazén, nebo když se třeba svezeme lanovkou. Nejen tady všude musím platit víc než běžný senior. Proč? Nerozumím tomu.
Nechápejte mě prosím špatně. Nemám nic proti seniorům. Není to jejich vina, že si koupí lístek do kina levněji než já. Není to jejich vina, že jim důchody rostou rychleji než mně mzda. O tomhle rozhodují jiní. A právě ti jiní by se měli opravdu pořádně zamyslet. Nejde tu totiž jen o mě. O mě vlastně nejde vůbec. Jde o miliony lidí, kteří jsou v produktivním věku a táhnou ekonomiku naší země. Na ně by se mělo myslet. A tak nahlas volám: „Vládo, státe, probuďte se, dokud je čas.“
Zdroje: mfcr.cz, seznamzpravy.cz (1), seznamzpravy.cz (2), novinky.cz, finance.cz, idnes.cz, denik.cz
