Článek
Po prvním zápase v naší skupině mám velmi smíšené pocity.
Jako první věc musím zmínit, že jakožto optimista nedělám unáhlené závěry a i přes ten neslaný nemastný výkon věřím, že se na MS 2026 probojujeme. Už jen fakt, že se nám do skupiny přidal poslední člen - Chorvatsko. Chorvaté jsou samozřejmě kvalitní celek, ale pořád hratelnější než Francie.
Jako další tu máme Černou Horu - bojovný a nevyzpytatelný tým, který v poslední době porazil například Turky, se kterými jsme nedokázali vyhrát jediný zápas od roku 2014. Pak zbývá už jen Gibraltar a Faerské ostrovy . Co si budeme povídat - pokud nedokážeme porazit ani jeden ze zmíněných týmů, tak nemáme na Mistrovství světa co dělat.
Teď ale k poslednímu zápasu. Faerské ostrovy… stát s pouhými 50 000 obyvateli. Jen pro představu - Kladno má něco okolo 69 000. Nechci se Faeřanů vůbec dotknout, ale co se týče kvality, tak ta byla jednoznačně na naší straně. Ovšem průběh zápasu tomu bohužel vůbec neodpovídal. Během utkání jsme se dozvěděli, že jejich nejtechničtější hráč pracuje jako elektrikář a fotbalem se víceméně jen baví - a i přesto dával našim profesionálům zabrat.
Naše reprezentace mi teď přijde ustálená, máme spoustu legionářů, ale i kvalitní borce z tuzemska. A s týmem, jako jsou Faerské ostrovy, bychom si při vší úctě, měli poradit dominantním výkonem. To se ale nestalo. Naopak jsme se do posledních minut strachovali o výsledek.
Několik jednotlivců se z mého pohledu velmi činilo. Potěšil mě výkon Václava Černého, který byl v prvním poločase velice aktivní. Nejenže jako jeden z mála kvalitně centroval, ale také se nebál chodit do soubojů 1 na 1. Vaškovi přestup z Wolfsburgu do Rangers evidentně velmi prospěl a líbí se mi, jak je hladový.
Pak tu byl Patrik Schick. Abych byl upřímný, tak jeho jsem po většinu zápasu neviděl. Jenže vždy, když jsme ho nejvíce potřebovali, tak se ukázal a převedl nám svou kvalitu. Obě dvě zakončení na vysoké úrovni a můžeme mu poděkovat, že dokázal zvrátit tuhle blamáž.
Dalším, kdo se činil (pro mě bohužel v negativním světle), byl náš kapitán Tomáš Souček. Na něj se snáší vlna kritiky téměř po každém reprezentačním zápase, ale já s ní většinou nesouhlasím. Co se týče tohoto zápasu, tak s ní souhlasím.
Já osobně mám Součka rád, protože ho celkem pravidelně sleduji v Premier League, a i když se mi většinou hra West Hamu nelíbí, tak jeho přínos pro tým je nesporný. Nevypustí jediný souboj, dokáže být konstruktivní a zaroveň dává důležité góly - to mu nikdo nemůže upřít. Ovšem jeho výkon, který předvedl proti Faeřanům se mi opravdu nelíbil. Spousta ztrát míče, přihrávky často mířily jinam, než kam zřejmě sám chtěl a jeho celkový projev byl velice krkolomný.
V průběhu utkání to byl pro mě jeden z největších adeptů na vystřídání, ale opět se ukázalo, že se naši trenéři bojí Součka stáhnout. Přitom alternativ máme dost - například ve formě hrajícího Alexe Krále. Ten má nejen stabilní místo ve španělské La Lize, ale také je to obrovský dříč, který umí i kvalitně rozehrát, což po svém nástupu na hřiště ukázal. Z mého pohledu byl právě Alex nejviditelnější z náhradníků a osobně doufám, že bude dostávat více prostoru.
Nicméně nebylo to jen o Součkovi. Nelíbil se mi celkový projev ve druhém poločase. Neustále jsme „hrozili“ jen z centrů, ale nikdo se neodvážil pořádně vystřelit z dálky nebo to zkusit individuálně jako v první půli Černý. Proti jejich bloku jsme zkrátka byli bezzubí.
Každopádně nad naší reprezentací bych hůl nelámal. Myslím si, že tohle byla pro tým velká facka a uvedení do reality. Od takového výkonu se můžeme odrazit už jen nahoru a já věřím, že tak, jak se tým semkl po inkasované brance, jim nasazení vydrží po celou kvalifikaci a po dvaceti letech se znovu a hrdě objevíme na Mistrovství světa.
