Článek
Pro zpříjemnění víkendu jsem opět zavítal na vesnický fotbal, konkrétně na Kolínsko na derby desáté ligy. Domácí Libodřice hostily svého tradičního soupeře ze Svojšic a očekávání před utkáním byla vysoká.
I když bylo velmi chladné počasí, po příjezdu mě zahřála atmosféra. Oba týmy byly ve velice dobré náladě, návštěvnost fanoušků byla také celkem solidní (i když rozhodně nebylo vyprodáno) a já už jsem se těšil na výkop.
Utkání řídil rozhodčí Vlk a zápas začal přesně v 16:30. Na to, jak bylo chladno, se utkání rozehrálo ve velkém tempu. Jako první zahrozili v 5. minutě hosté. Po krásné kombinaci se dostal do zakončení Svojšický střelec Emil Kotrch, a i když střílel z malého vápna, slibnou šancí pohrdl a vystřelil pouze vedle levé tyče. Z jeho gest bylo patrné, jak si sám moc dobře uvědomoval, že to měl být gól. O deset minut později to hosty mrzelo, protože z první vážnější šance se prosadil domácí Petr Pěkný, který v posledním vzájemném utkání nedohrál po obdržení červené karty.
FK Libodřice - SK Svojšice
Hostující celek byl i nadále lepší v pohybu a také na míči, což vedlo k další šanci ve 20. minutě. Opět to bylo po krásné kombinaci ve stylu „tiki-taka“ a rychlou akci zakončoval hráč s č. 9 - Béla Koleszár. Ten se sice uvolnil od bránících hráčů, ale jeho střela prolétla těsně vedle pravé tyče. Bohužel pro hosty i v tomto případě platilo pravidlo - nedáš, dostaneš. Po pěti minutách se totiž dostal za obranu Lukáš Lanc a svým pohotovým lobem překonal gólmana Svojšic Miloše Starého.
Svojšice to nadále nevzdávaly, a šanci na reparát dostal (po dvou minutách od inkasované branky) opět Koleszár. Před ním byla stejná zkouška, ale znovu neprošel, když jeho střela letěla do naprosto totožného místa jako v prvním případě. Ve 32. minutě málem přišel další trest, ale lídr svojšické obrany Jakub Polanecký byl ve správný čas na správném místě a i když už míč směřoval do branky, pohotovým zákrokem vykopl balon z brankové čáry.
Druhý poločas se vyvíjel v úplně jiném duchu. Domácí tým do něj nastoupil s několika hráči ze svého A-týmu a celkem se do hry dostalo 6 hráčů, kteří hrají vyšší soutěž. Obraz hry se tak změnil a domácí se rázem ujali otěží zápasu. Navíc je dobré zmínit, že se Libodřice prezentovaly důrazným fotbalem, a zejména hráč s č. 13, Filip Šafránek, jenž měl mít, dle mého, již od prvního poločasu žlutou kartu, se evidentně rozhodl, že Svojšice oslabí „zrušením“ jejich kapitána. Do každého vzájemného vzdušného souboje vletěl loktem, rozhodčí Vlk to nechával být a hostující kapitán si v 50. minutě vyžádal nucené střídaní kvůli otřesení.
Libodřice toho využily a v 63. minutě vstřelily (po jasném ofsajdu) branku na 3:0. Nedivil jsem se rozhořčení hostů, jelikož ofsajd musel být jasně vidět již od příjezdové cesty ke hřišti. Po této situaci se vrátil na hřiště kapitán hostů, který dostal o necelých 15 minut později příležitost ke skórování v podobě pokutového kopu (který byl také odpískán po nepříliš přesvědčivém zákroku). Martin Bug nabídnutou šancí nepohrdl a vstřelil svou dvanáctou branku v sezóně.
O dvě minuty později byl znovu „za hrdinu“ rozhodčí Vlk, který po úsměvné simulaci odpískal penaltu i na druhé straně. Domácí pak upravili celkové skóre na 4:1, když provokativně poslali na penaltu svého brankáře. Více se už v utkání nestalo a derby skončilo jednoznačnou výhrou domácích.
Pokud by celý zápas probíhal jako první poločas, tak bych odjížděl s úplně jiným dojmem. V první půli měl rozhodčí utkání pod kontrolou - pískal sice skoro vše (až na zákroky domácího hráče č.13), ale měl na hřišti pořádek. Nicméně domácí, hlavně díky borcům z A-týmu, ukázali ve druhém poločase kvalitu, a i když měli dohrávat v deseti, tak nakonec zaslouženě zvítězili.
