Článek
Po volbách jsme viděli sebevědomého Babiše a velkohubá prohlášení o nejlepší zemi na světě, nebo dokonce ve vesmíru. Sestavit vládu trvalo o něco málo déle, ale koalice s jasnou převahou hlasů ve vládě, dávala tušit celkem hladké vládnutí vítězného ANO a Babiše. Uběhlo sotva pár týdnů a o jmenovaném premiérovy nejlepší vlády, není slyšet. Mediální prostor zaplnili „zlobivé strany“ z vládní koalice.
Během svátků to byl Tomio Okamura se svým xenofobním proslovem v médiích, pak Turek s volantem v ruce co dostal mlčhubné v podobě neplaceného postu, bez moci. Když už se zdálo že nás nic nepřekvapí, provalují se průsery ministra zahraničních věcí Macinky. Od xenofobních a urážlivých videí na internetu, po bezprecedentní vydírání prezidenta.
Všichni čekali na to, že nějakým způsobem zakročí premiér a lídr celého vládního spolku Andrej Babiš. Dlouho se profiloval jako silný lídr a uměl si udělat pořádek. Roky jeho vládnutí byly ve znamení toho, že si dokázal přivlastnit úspěchy svých koaličních partnerů a umně na ně přehodil své neúspěchy. Tato strategie dokonale vycházela a Babiš stále vypadal jako silný vůdce anoistů.
Od vyhraných voleb a po zjištění že nedokáže sestavit nějakou rozumnou vládu, musel vzít zavděk SPD o na kterém do té doby nenechal niť suchou. Jeho politické stíny Havlíček s Schillerovou prohlašovaly, že než s SPD ve vládě, tak to raději odejdou z vlády. A hle, najednou si rozumí a společně vládnou. Motoristé vypadali jako fajn banda pravicových politiků, ale ukázalo se že Turek je kvůli svému chování a minulosti pro prezidenta neprůchozí a odmítl jej jmenovat ministrem. Už zde se začal měnit přístup Andreje k dění ve vládě. Aby se stal premiérem a měl většinovou vládu, musel udělat mnoho kompromisů se stranami, o které by si do té doby ani neotřel boty. Zde začal konec silného lídra .
Problém s Turkem odmítl řešit a nechal to na Motoristech. Prezident byl neústupný a Babiš stejně jako Macinka doufali, že časem se to nějak podá. Babiš se politicky stáhl a nechal to vše plynout tak nějak přirozeně. Ale nepočítal s nezkušeností, nebo drzostí novopečených politiků. Pár týdnů mu politika hlavy zabořené do písku zdánlivě vycházela. Nyní to ale zašlo už velmi daleko.
Babiš je v kleštích. Bojí se dupnout si na své zlobivé koaliční partnery, protože ho pevně drží pod krkem. Jde mu nejen o vládnutí (důvěru a většinu ve vládě), ale i o možné vydání k trestnímu stíhání. Toho se bojí tak, že namísto řešení problémů nám ukazuje, že se stal vydíratelným a tedy nejslabším premiérem v novodobé historii naší země. Není Babišem jak ho známe. Strach nebo chcete-li zbabělost, z něj udělali premiéra bez síly, tahu na branku nakonec i bez vize. Ke všem kauzám spíš mlčí, nebo odpovídá velmi opatrně. Je na něm vidět že ho to semlelo a možná i najednou vypadá více jako důchodce, než silný sebevědomí politik v nejlepších letech.
Čekal jsem že budeme svědky mnoha pochybení ANO a jejich partnerů. Nečekal jsem ale že se dočkám takového Andreje Babiše. Andreje bez energie, Andreje bez síly a bez sebevědomí. Jak jsem ho neměl rád, tak mi ho občas začíná být i trochu líto. Ovšem když si vzpomenu jak se choval a co dělal ve vládě, namísto lítosti cítím tak trochu zadostiučinění.
Opravdu mu to stojí zato? Opravdu má zapotřebí spolčovat se s SPD a dělat jim slouhu jen proto, aby se nemusel postavit čelem ke všemu co si nadrobil? To se k tomu nemůže konečně postavit jako chlap? Nechápu že má tolik vášnivých podporovatelů, když v něm není ani trošku cti a hrdosti. To není lídr který by měl vést naší vládu. Je špatným příkladem pro celou společnost
