Článek
A je to tady. Kdo se domníval, že Tomio Okamura se s vysokou funkcí stane umírněným, se spletl. Paradoxně za to může kauza jejich odborníka na Ministerstvu obrany, který si dovolil veřejně říci svůj názor, který plně nesouzněl s postojem SPD voličů.
Následně jsme byli svědky ponižujících videí, kde ministr obrany potupně a bez energie odříkává předepsané věty, kde své výroky uvádí „na pravou míru“. Odvolává zahraniční cestu na bránící se Ukrajinu a jsou mu rušeny účty na sociálních sítích. Je k podivu že se k tomu propůjčil. Vlastně co asi čekat od „odborníků“ za SPD, než snahu být u moci za každou cenu, i cenu vlastní hrdosti.
K tomu se vyjadřuje i nový premiér Babiš, aby všem oznámil, že směr zahraniční politiku určuje on a on bude tím kdo v této souvislosti bude napříště mluvit.
Na nový rok zavětřil Tomio šanci dát vědět svým voličům jasně najevo, že je stále tím Tomiem, jako před volbami. Z jeho pohledu to bylo nutné, protože díky jejich umlčenému ministru, se na něj valila hromada špíny a nesouhlasu od jeho vlastních voličů a na to není Tomio zvyklý. Vznikl jeho proslov, který je plný špíny směrem k napadené Ukrajině, přesně ve stylu proruských webů. Dá se skoro uvěřit tomu, že mu byl tento proslov zaslán někým z Kremlu. Tam ho také dokola citují a vyzdvihují.
Mezitím premiér Babiš mlčí. Zatím co reakce ohledně veřejného vystoupení ministra obrany přišla poměrně záhy, čekáme marně několik dní podobnou reakci ohledně novoročního proslovu Tomia, který nás silně poškozuje v zahraničí a tím nemyslím jen samotnou Ukrajinu. Kde je Babišovo prohlášení o tom kdo udává směr zahraniční politiky? To si opravdu může Tomio ze svého křesla tlachat co chce? Copak Babiš čeká až jak vyjdou průzkumy u jeho vlastních voličů, nebo jaké noty přijdou z Kremlu jemu? Čím déle to trvá, tím více lidí si myslí že náš premiér je zbabělec, který se bojí jít proti jedné z nejmenších provládních stran, aby se mu celá vláda nerozpadla pod rukama. Pak by nemusela získat důvěru a během hlasování o jeho vydání by to pro něj mohlo dopadnout špatně. Je totiž jasné že se Babiš dopustil dotačního podvodu (konstatoval soud) a jen se čeká na pokračování a vynesení rozsudku. Svou zbabělost nám už Babiš ukázal vícekrát, třeba když porušil svoje vlastní „protikorupční“ stanovy strany a bod kde se mluví o tom že se nesmí nikdo bránit vydání ke stíhání hodlá zrušit, aby jej sám nemusel dodržet. Kde jsou jeho slova o protikorupčním boji, boji proti oligarchům, lobbistům a podobně? Jsou naplňována jen pokud se netýkají přímo jeho. Přesto všechno získal ve volbách děsivých skoro 2 milióny voličských hlasů. Co to vypovídá o těch voličích nechám na vašem uvážení.
Anketa
Stydím se za Okamuru i Babiše. Premiér se přitom dle všeho chystá na setkání takzvaných Ochotných. Přitom tam podle všeho nepatří. Zpochybňuje naši muniční iniciativu, odmítá pomáhat napadené Ukrajině a do vlády nasazuje proruské politiky, jakým jsou třeba Tomio, nebo Rajchl a další podobní. S8m jsem zvědav jak tam bude přivítán. Mezi tím je ministrem zahraničních věcí Macinkou zván „na koberec“ Ukrajinský velvyslanec v ČR, který se silně ohradil proti Okamurově proslovu, byť tím asi překročil zvyklosti v mezinárodní politice. Ale uvědomme si, že prvním kdo ty hranice překročil byla naše vláda, zastupovaná Okamurou.
A náš premiér pořád nic. Jen pár fotek z hor. Ani slovo o tom se mezitím děje na naší politické scéně. Jasně, i mlčení je zprávou pro širokou veřejnost. Problém s tím mají jen koblížci (voliči ANO) kteří neví jak na to mají reagovat, bez notiček toho nejvyššího.
Uvidíme jak hluboko nás v blátě zahraniční politiky tato vláda utopí. Jedno je jisté, odvážného premiéra jsem měli a možná si na něj a jeho odvahu i slušnost ještě párkrát vzpomeneme.
Mezitím jsme jako stát pro partnery v Evropské politice silně nečitelní a spíš přiklonění k teroristickému Rusku. Tedy nespolehliví, vedle Orbána a Fica.
S tímto menšinovým postojem v Evropě, máme jen těžko šanci být u jakýchkoliv změn Evropy. Minimální šanci se podílet na obnově poválečné Evropy a tedy i na možném hospodářském profitu.
Za mě je bohužel náš premiér ukázkou klasického Čecháčka, který se bojí všeho a všech. Přitom umíme být a můžeme hrdým a silným národem. To za nás ale nesmí mluvit udavači z přesvědčení a špína kterou lůza vynese až do křesla v poslanecké sněmovně. Hrdí jsme byli za předešlé vlády a věřím že zase jednou hrdými budeme moci být. Ale to budeme mít skutečného silného premiéra a ne zbabělce Bureše, stíhaného za dotační a další podvody , třeba ve Francii.
To nám ten rok ale „pěkně“ začíná co?
