Článek
Když si v lese utrhnete hřib, držíte v ruce jen malou část houby. Ta hlavní zůstala pod zemí. Je to mycelium, jemná síť bílých vláken, která prorůstá půdu nebo dřevo i několik metrů daleko. Plodnice, tedy to, čemu běžně říkáme houba, je jen jeho „plod“, který slouží k šíření výtrusů. Pro sběrače je to drobnost, ale pro toho, kdo kupuje houbové doplňky stravy, je to zásadní rozdíl.
Dva způsoby pěstování
Vitální houby se dají pěstovat dvěma cestami. První je ta tradiční: houba roste na dřevu, pilinách nebo jiném přirozeném substrátu tak dlouho, až vytvoří plodnice. Ty se sklidí, usuší a dále zpracují. U některých druhů, třeba u reishi, to trvá měsíce.
Druhá cesta je rychlejší a levnější. Mycelium se naočkuje na sterilizované obilí, nejčastěji rýži nebo oves, a nechá se několik týdnů růst. Plodnice se vytvořit nestihnou. Nakonec se usuší a rozemele celý blok, tedy mycelium i obilí, kterým prorostlo. V angličtině se tomu říká „mycelium on grain“.
Kolik je v sáčku obilí
Právě tady je jádro problému. Mycelium za pár týdnů nestihne obilí „sníst“ celé, takže výsledný prášek obsahuje velký podíl škrobu z obilí. Při běžném laboratorním testu na „polysacharidy“ se přitom škrob počítá také. Výrobek tak může mít na obalu vysoké číslo, za kterým se ale skrývá hlavně rýže.
V roce 2017 publikovali vědci z amerického lékopisného ústavu USP a Macajské univerzity v časopise Scientific Reports rozbor 19 doplňků prodávaných jako reishi. Jen pět z nich se podařilo potvrdit jako skutečné reishi a ve většině vzorků našli škrob, který s houbou nesouvisí. Autoři to dávají do souvislosti právě s pěstováním na obilných substrátech.
Je mycelium horší?
Tak jednoduché to není. Mycelium samo o sobě není „falešná houba“. Je to plnohodnotná část organismu a některé látky obsahuje i ve větší míře než plodnice. V Asii se mycelium pěstuje v tekutých kulturách, kde se pak od živného roztoku oddělí a zpracovává samostatně. To je ale něco jiného než prášek z prorostlého obilí.
Obecně platí, že plodnice a mycelium mají odlišné složení. Například u shiitake naměřili korejští vědci v roce 2014 v plodnicích vyšší obsah beta-glukanů než v myceliu. Tradiční asijská medicína navíc po staletí pracovala téměř výhradně s plodnicemi, takže historické zkušenosti se týkají právě jich.
Jak to poznat
Poctivý výrobce na obal napíše, kterou část houby používá. Pokud je tam mycelium, mělo by být uvedeno i to, na čem rostlo. Dalším vodítkem je údaj o beta-glukanech namísto obecných „polysacharidů“. Vysoký obsah polysacharidů a nízký obsah beta-glukanů většinou znamená hodně škrobu.
Plodnice se pěstují i v Evropě, například v Tyrolsku, kde se tomu věnuje firma Tyroler Glückspilze. Ať už ale sáhnete po čemkoli, vyplatí se otočit balení a přečíst si drobné písmo. Právě tam se dozvíte, jestli kupujete houbu, nebo hlavně obilí.
Zdroje:
- Wu et al. (2017): Evaluation on quality consistency of Ganoderma lucidum dietary supplements collected in the United States – Scientific Reports (abstrakt, NASA ADS): https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2017NatSR...7.7792W/abstract
- 75% of Reishi supplements don’t actually contain Reishi mushroom, says USP analysis – NutraIngredients (2017): https://nutraingredients.com/Article/2017/11/10/75-of-Reishi-supplements-don-t-actually-contain-Reishi-mushroom-says-USP-analysis
- Bak et al. (2014): Determination of Glucan Contents in the Fruiting Bodies and Mycelia of Lentinula edodes Cultivars – Mycobiology: https://koreascience.or.kr/article/JAKO201431547650569.do
- McCleary & Draga (2016): Measurement of β-Glucan in Mushrooms and Mycelial Products – Journal of AOAC International (PubMed): https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26957216/
- Loyd et al. (2018): Identifying the „Mushroom of Immortality“ – Frontiers in Microbiology: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmicb.2018.01557/text
