Článek
Je třeba připomenout že finanční poradci doporučují spoření nebo investiční pojištění na důchod. Ale většina mladých platí hypotéky a drahé nájmy a tak nezbývá moc na spoření.
První problém na kterém se politici nedokáží shodnout je věk odchodu do důchodu a ten by se měl jednoduše vyřešit počtem odpracovaných let na 45 let a od toho by se přičítal procentní bonus za každý rok navíc a odečítal za každý dřívější odchod. Jen u náročnějších profesí by se podle stupně zatížení neodečítalo nic za nějaké roky. Možností je dost i pro lehčí zatížení 2 roky pro těžší 5 let.
Další velký problém pro rozpočet jsou valorizace, které by šlo také zjednodušit výpočtem inflace na průměr a ten dát všem důchodcům stejný. Namítnete že to není podle zásluh ale v důchodu už žádné zásluhy nevznikají jen politici si hrabou výhody na svoji budoucí hromádku. Tím by bylo přehledné kolik valorizace činí v rozpočtu na počet důchodců.
Jako další krok je možná výše maximálního důchodu za stropovat ho na výši průměrného platu. Na ten je nutno mít dostatečně vysoký plat a při vyšších platech by odpadla povinnost si platit důchodové pojištění ale měla by zůstat možnost si platit nějakou částku pro případ krachu podnikání a možnost dostávat aspoň minimální důchod. OSVČ by si platily co uznají za vhodné s rizikem malého důchodu. Zároveň by stát měl jednou za čas zajistit aby občan věděl na jaký důchod má podle svých plateb nárok aby se mohl tomu přizpůsobit .
Občané s vyšším platem by si na důchody měli spořit pokud by nechtěli státní průměrný což by splnilo sen finančních poradců.
Zároveň by měla následovat daňová reforma a sociálních dávek aby život na dávkách nebyl výhodnější než důchod po poctivě odpracovaných letech.
