Článek
Našprtat encyklopedické znalosti, přežít zkoušení čí písemku a pak už mít od toho pokoj. Potom nastává sladká fáze úlevy a zapomínání před dalším dílem učením zbytečností, které Vás v reálném životě nikam neposunou.
To je život dnešních školáků. Nic nového. Pamatujete ještě svá školní léta? Mnoho věcí se změnilo, ale tato verze české školní výuky je stále stejná. V osnovách vítězí kvantita nad kvalitou.
Jistě mi někdo může říci, že tomu nerozumím a celou věc hodnotím už jen očima bývalého žáka a studenta jehož vzpomínky už jsou zkreslené realitou života.
Jak to vidí místopředseda České středoškolské unie Mikuláš Misterka?
„Spousta žáků usedá ráno do lavic s pocitem, že do školy dnes přišli strávit několik hodin probíráním látky, kterou za týden zapomenou a nijak to jejich život neovlivní.“
V mezinárodních srovnávacích testech čeští žáci podávají průměrné až podprůměrné výkony. Příčinu lze hledat v obsahu a formě výuky. Sypání dalších peněz do neefektivního systému situaci nezlepší.
Učitelé bojují za udržení velkého počtu vyučujících hodin, tedy o svou práci. Pro co nejvíce z nich. To se dá celkem dobře pochopit i přes vznešená slova o boj za vzdělání.
O obsah hodin bude bojovat kdo? Pochopitelně nikdo. Učitelům obsah a často i forma vyhovuje. Pokud se v Česku považuje za vzdělání memorování zbytečných informací, které mimo školu nejsou použitelné a které žáci či studenti za pár dní zapomenout tak je jakákoliv diskuze o změně zbytečná.
Nikdo z učitelů také o změně diskutovat nebude. Dobře vědí, že by se potom mnoho z nich stalo přebytečnými. Raději budou stávkovat a vyžadovat stále více financí-Pro sebe a pro udržování celého neefektivního systému. A tak se dál jede podle mustru z 19.století. Fakt, že už dlouho máme internet kde si každý kdykoliv a hned může vyhledat jakoukoliv informaci asi nikoho nezajímá.
Nebylo by lepší kvalitně naučit základní a podstatné vědomosti než učit kvantitu encyklopedických znalostí, které jdou jedním uchem tam a druhým ven? Nenaučit tedy skoro vůbec nic a nepřipravit děti na skutečný život.
To už je ovšem na zásadní školní reformu. Zatím se pouze začíná uvažovat o změně ve výuce hudební a výtvarné výuky. Nač trápit někoho kdo nemá hudební sluch zpěvem a učením not či učit výtvarné techniky další mučedníky bez talentu a zájmu o výtvarné umění?
Na to tu máme pro aktivní zájemce specializované umělecké školy nebo zájmové kroužky. Dnes si lze vyhledat i spoustu kvalitních výukových programů.
To už jsem trochu odbočil a nakonec přidám výsledky ankety mezi středoškoláky. Otázka zněla jasně. Co Vám na škole nejvíc vadí?
1.místo - 46 procent. „Co se učíme nevyužijeme v běžném životě“
2.místo - 36 procent. „Učitelé nepodávají látku zábavně“
3.místo - 34 procent. „Učitelé přistupují k žáku arogantně“
Jak daleko je doba kdy se arogantní nudní suchaři vyžadující hlouposti a zbytečnosti budou bát o svou práci? Já doufám, že brzy…
Kde je blizna? Blizna je jedna ze tří hlavních částí pestíku v květech semenných rostlin. Vyrůstá z čnělky a je chloupkatá nebo žláznatá. Slouží k zachycování pilových zrn.
Pochopitelně opsáno z Wiki…
