Článek
Nebavíme se zde pouze o fyzickém násilí. Domácí násilí mnohdy zahrnuje i manipulaci, finanční kontrolu a nejrůznější formy psychického nátlaku. Muži by tedy rozhodně neměli být tímto druhem nasilí opomíjeni.
Tento aspekt je často přehlížen, ačkoli statistiky ukazují, že je mnohem častější, než by se mohlo zdát. Před nedávnem provedla agentura CDC (Centers for Disease Control and Prevention) průzkum který odhalil, že 1 z 10 mužů zažil nějakou formu domácího násilí. To je alarmující číslo, které by nás mělo vést minimálně k diskuzi.
Jedním z klíčových problémů je stigma spojené s tím, že i muži mohou být oběťmi domácího násilí. Společnost má tendenci předpokládat, že muži jsou fyzicky silnější a emocionálně odolnější než ženy, což vede k minimálnímu uznání jejich zoufalé situace a utrpení. Dalším zajímavým aspektem této problematiky je, že se muži obávají, že pokud budou hovořit o svých zkušenostech s domácím násilím, mohou být okolím obviňování ze slabosti a neschopnosti se z vzniklou situací vypořádat.
Uznávaný sociolog Dr. Kimmel vysvětluje: „Muži, kteří jsou oběťmi domácího násilí se obávají, že nebudou bráni vážně nebo dokonce budou zesměšňováni.“
To jsou zřejmé důvody vytvářející toxické prostředí, které brání mužům v hledání pomoci a pochopení. Psychologové zdůrazňují, že když muži hovoří o svých zkušenostech s domácím násilím, často čelí mnoha překážkám, jako je již zmíněné zesměšňování, nedostatek podpory a nepochopení. To vše ztěžuje identifikaci a řešení problému. Je velmi důležité, aby společnost uznala, že i muži mohou být oběťmi domácího násilí a že tento problém je stejně důležitý jako ochrana obětí ze strany něžného pohlaví.
V konečném důsledku je důležité, aby společnost uznala, že domácí násilí nemá pohlaví. Muži i ženy mohou být oběťmi a každý případ by měl být brán stejně vážně, s respektem a odpovídající podporou a péčí.