Článek
Mladý Matej a pobodaný kluk ze sousedství
Matej se narodil 25. června roku 1968 ve slovenských Košicích do obyčejné rodiny. Spolu se svým bratrem Marianem se zajímali o hudbu, ale Matej byl spíše samotářem. Volný čas trávil nejraději o samotě, jízdou na kole, hrou na kytaru nebo na bicí, ale také u počítače a jeho programování. Matejovi rodiče se rozvedli a jeho výchova zůstala převážně na matce a babičce, byť se s otcem pravidelně stýkal. Na základní škole je nevýrazný, průměrný student, kantory označován jako provokatér nebo rebel bez respektu k autoritám.
Že není s Matejem něco zcela v pořádku, se projevilo už v jeho třinácti letech, kdy nožem vážně zranil o dva roky mladšího chlapce ze sousedství. Ten naštěstí přežil, ale jeho zranění bylo velmi vážné. Tímto si mladý Čurko vysloužil více než měsíční pobyt na psychiatrické klinice v Košicích a následně v Dětské psychiatrické léčebně v Hrani.
Kam po maturitě a trestní oznámení na tehdejší premiérku
Po úspěšném absolvování maturitní zkoušky a povinné vojenské služby, kde působil jako technický specialista, si našel práci jako vedoucí IT oddělení v pojišťovně. Našel si také nové koníčky, kterými byli zbraně, bojová umění, ale také podávání nejrůznějších trestních oznámení na státní zastupitelství. Dle slov jeho matky Márie mu nebylo jedno co se v jeho okolí děje. V několika případech mu dal soud dokonce za pravdu. Například v kauze, kdy město Košice neoprávněně vybíralo peníze za parkování na veřejných prostranstvích. Jedno z jeho posledních trestních oznámení bylo i na tehdejší premiérku Ivetu Radičovou.
Šikanovaný Markus a web pro kanibaly
Na začátku roku 2011 se mladý Švýcar Markus Dubach, odhodlal udělat zvláštní krok. Byl šikanovaný na pracovišti, cítil se zoufale a přemýšlel nad sebevraždou. Rozhodl se umístit inzerát na neobvyklém místě – na webových stránkách pro kanibaly. Jeho požadavek byl jednoznačný: hledal někoho, kdo by ho zabil a pak snědl. Původně to prý myslel jen jako vtip, ale jeho inzerát zaujal pozornost nečekaného zájemce, Čurka…
Výměna fotek, vaření a švýcarské úřady
Zvědavý Markus se rozhodl pokračovat v komunikaci. Čurkovi dokonce poslal fotografie svých nohou a hýždí. „Chtěl jsem mu ukázat, že mám dobrou fyzickou kondici a že bude moje maso jemné a šťavnaté“, uvedl později. Když mu Čurko začal posílat fotografie s částmi ženského těla na kuchyňské pánvi, konkrétně s prsy a chodidly, okamžitě Markus pochopil, že to Čurko myslí zcela vážně. Rozhodl se proto kontaktovat švýcarské úřady. Na začátku mu zaměstnanci úřadu nevěří, ale jakmile jim ukazuje zprávy a fotografie, které si společně s Čurkem vyměňovali, jejich názor se okamžitě mění a případ je předán na Slovensko.
Markus si domlouvá přesný termín schůzky
Je 10. května 2011 a do hry vstupuje zkušený agent, který se vydává na předem domluvenou schůzku místo Marcuse Dubacha. Okolí je monitorováno, speciální jednotky čekají pečlivě ukryté, včetně odstřelovače. Jelikož je Čurko členem střeleckého klubu je pravděpodobné, že bude i ozbrojený. Na místo domluveného setkání přichází podezřelý muž, jehož vzhled působí spíše neformálně a je chybně označován za běžného turistu. Nyní však přichází k nasazenému agentovi a dle následujících pár slov je jisté, že se nejedná o žádného turistu. Čurkovi je nařízeno, aby se vzdal, ale místo toho se odvážil k nečekanému útoku – od pasu vytahuje pistoli, zakleká do střelecké pozice a začíná střílet. Padne několik výstřelů a policista zasažený přímo do hrudníku padá k zemi. Přestřelka pokračuje, je slyšet ještě několik výstřelů, Čurko je celkem pětkrát zasažen. Smrtelnou se mu stává rána od odstřelovače, po které se bezvládný sesouvá k zemi a upadá do kómatu. Po dvou dnech v nemocnici v Košicích Čurko umírá, aniž by se na vteřinu probral.
Vyšetřování, seznamka pro sebevrahy a Orion218
Následuje další vyšetřování a domovní prohlídka, při které je mimo jiné zabavena i výpočetní technika Čurka. Když policie zkoumá zabavený počítač, nachází šokující komunikaci… Nejen emailovou, ale i přes diskusní fóra pro sebevrahy, kde Čurko vystupoval pod nickem Orion218… Jedenadvacetiletá Lucie se mu svěřila, že už nechce žít a Čurko přislíbil, že jí zabije. Nyní je více než pravděpodobné, že Markus neměl být Čurkovou první, ale ani jedinou obětí. Policie v počítači nachází GPS souřadnice, které ji přivádí na místo v Kysackém lese. Tam jsou v mělkém hrobě nalezeny ostatky dvou pohřešovaných dívek, které Čurko rozporcoval. Policejní expertíza prokázala, že se jedná o ostatky jedenadvacetileté Lucie Uchnárové ze Sniny a třicetileté Eleny Gujdákové z obce Oravské Veselé. Mimo jiné bylo jedné z dívek odřezáno levé prso a chodidlo, pravděpodobně to, které poslal i na fotce Dubachovi…
Další oběti v Čechách a Itálii
Čurko podle policie zřejmě plánoval i další vraždu - českého vysokoškolského studenta z Pardubic. Svůj plán nestihl kvůli policejní akci uskutečnit. Student už měl dokonce dohodnutý způsob, jakým ho kanibal usmrtí - bodnutím do srdce. Plánovanou smrt potvrdil údajně i fakt, že si student koupil lístek do Kysaku. Když se 21letý mladík dozvěděl o Čurkově smrti, spáchal sebevraždu.
Italským vyšetřovatelům se podařilo spojit charakteristiky 28 nezvěstných žen s profilovým typem, který odpovídá Čurkovým obětem: ve věku 25–28 let, s náchylností k sebevražedným myšlenkám a ochotou podstoupit kanibalizaci. Všechny tyto ženy zmizely v období od ledna 2009 do května 2011, kdy byl Čurko aktivní. Tento fakt potvrzují e-maily mezi Dubachem a Čurkem, které zmiňovaly možnou italskou oběť, a také skutečnost, že v jeho lednici byly nalezeny části těla, které nesouvisely s předchozími případy. Úřady monitorovaly možné osoby na internetu, avšak kvůli omezením slovenského zákona nejsou k dispozici žádné informace před rokem 2009.
