Článek
Za 1. světové války narukoval do armády, ale později se připojil k německo-romské skupině dezertérů, kteří se skrývali v Českém lese podél česko-německé hranice. Po válce byl amnestován a v košickém Státním ústavu pro opuštěnou mládež se vyučil zahradníkem. Následující roky pracoval jako pomocný dělník v zemědělství, se svou družkou Pavlínou založil rodinu a měli pět dětí.
Dne 3. srpna 1942 byl Josef Serinek, Pavlína Janečková a jejich pět dětí zatčeni protektorátními četníky a deportováni do koncentračního tábora Lety. Josef po necelých dvou měsících strávených v táboře z něj v polovině září 1942 utíká. Útěku se účastnil i jeho vzdálenější příbuzný Karel Serinek a další dva vězni. Pro rodinu se plánoval vrátit později.
K tomu však již bohužel nikdy nedošlo. Za neustálého pronásledování četníky je nucen se celý následující rok skrývat. Až po válce se Josef dozvídá, že se Pavlína a všechny jeho děti staly oběťmi romského holokaustu… Zčásti zahynuly v Letech a zčásti krátce po transportu do koncentračního tábora v Osvětimi.
Josef se rozhodl zapojit do odboje. Společně s Karlem si v loveckých chatách opatřili zbraně, ale Karla v dubnu 1943 zastřelil hajný u obce Ratiboř. Josef tedy sám postupně doputoval na Vysočinu, kde se dostal do kontaktu s odbojovou organizací Rada tří, která byla v letech 1944–1945 největší odbojovou organizací na území tehdejšího protektorátu. Politickým zaměřením byla demokratická a nekomunistická.
Převážně z uprchlých sovětských zajatců Serinek sestavil 30členný lesní partyzánský oddíl. Po válce nazýván oddílem Čapajev. Oddíl operoval v propletené síti zemljanek v na Kutinách, Haklově lese, u Daňkovic, Ubušínku, Věcova a Krásného.
Mezi nejznámější akce oddílu Čapajev patřila trestná výprava proti četníkům, kteří v říjnu 1944 zastřelili představitele Rady tří generála Vojtěcha Lužu. Serinkův oddíl přepadl četnickou stanici v Přibyslavi, pět četníků bylo zavřeno do sklepa, vyslechnuto a popraveno (na Lužově zabití se přímo podíleli pouze četníci Mečíř a Kunderka). Jeden z četníků přežil, neboť předstíral smrt. Serinkův oddíl se poté rozdělil a jeho členové posílili partyzánské oddíly Jermak a Dr. Miroslav Tyrš.
Sám Serinek se účastnil osvobozování Bystřice nad Pernštejnem, když odzbrojil posádku vojenského lazaretu v tamní škole. Přestože se prokazatelně účastnil ozbrojeného boje, byl po válce vyznamenán pouze medailí Za zásluhy, která se udělovala za vojenské činy vykonané mimo boj.
Po válce si Serinek ve Svitavách otevřel hostinec „U partyzána“ a založil novou rodinu. Po měnové reformě v roce 1953 přichází o veškerý svůj majetek a hostinec zavírá. Po zbytek života pracuje na pozici skladníka v cihelně.
Zdroje:
https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/3402-josef-serinek-1900-1974
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Serinek
