Článek
Trauma je psychické zranění, které vzniká hlubokým emocionálním zážitkem. Tento zážitek je provázen takovými emocemi, které člověk nedokáže zpracovat. Pokud se zabýváme sexuálním zneužíváním, nejedná se o jednorázový incident, ani o přešlap, který by si kněz uvědomil a omluvil se za něj. Mluvíme zde o cíleném, často opakovaném zneužívání.
Jedním z nejvíce matoucích aspektů pro oběť je rozpor mezi chováním pachatele a jeho společenskou rolí. Kněz, který by měl být příkladem morálních hodnot a duchovního vedení, porušuje křesťanské principy, jako je například svátost manželství, kdy je pohlavní styk mimo manželství vnímán jako hřích.
Pro oběť sexuálního zneužívání je šokující vidět, jak pachatel bez problémů funguje v rámci církevních činností, jako jsou bohoslužby nebo křty. To vede k otázkám: „Je i tohle příkladné chování? Jak je možné, že někdo, kdo hlásá pravdu, žije v takové lži?“
Proč oběti nereagují okamžitě?
Společnost se často na oběti dívá skepticky a klade otázky typu: „Proč to neřekla dřív? Proč neodešla? Proč něco neudělala?“ Klíčem k pochopení je uvědomit si, že v okamžiku zneužívání dochází k enormnímu stresu, který vypíná schopnost vůle a rozhodování. Většina obětí v takové situaci ztuhne. Navíc, oběti jsou často nezralé osobnosti, děti nebo mladiství, kteří nemají zkušenosti ani nástroje k efektivní obraně. Jsou zaskočeny tím, že se něco takového vůbec děje, a proto v danou chvíli nejsou schopny adekvátně reagovat.
Celoživotní břemeno a mechanismy obrany
Pocit viny je pro oběti zneužívání běžný, zejména proto, že se pachatel chová zcela normálně. Oběť se často trestá sebepoškozováním nebo trýznivými myšlenkami, a snaží se ze sebe smýt pocit hanby. Pro většinu z nich je to také první sexuální zkušenost, která traumaticky ovlivní jejich vnímání intimity i do jejich budoucích vztahů.
Obranným mechanismem ve vyrovnání se s tímto zážitkem je často bagatelizování těchto situací, či jejich vytěsnění. Mladistvé oběti si toto chování potřebují racionalizovat, aby se s ním mohli vyrovnat. Mají pocit, že to byl omyl, že se to snad ani nestalo. Častým obranným mechanismem je uzavření emocí do klece a řízení se výhradně rozumem, aby se předešlo dalšímu zraňování.
Ačkoli je to velmi ožehavé téma, zejména v církevním prostředí, je potřeba si na něj čas od času posvítit, a vnést světlo i do těchto temných koutů. I to je způsob, jak podpořit oběti v jejich cestě k uzdravení.
Použité zdroje:
Někdo ti uvěří. Online. Dostupné z: https://www.nekdotiuveri.cz/. [cit. 2025-06-05].
Psychické trauma. Online. Wikipedie. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Psychick%C3%A9_trauma. [cit. 2025-06-05].
Mlčení biskupů. Online. In: Seznam zprávy. 2019. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jeden-biskup-to-vi-na-druheho-projdete-si-dukazy-kdo-v-cirkvi-znal-svedectvi-zen-o-zneuzivani-68834. [cit. 2025-06-05].
