Mé Moáry: Souboj s motýlem

Nezbejvá mi, než začít opět stížností na polokočky. Když mě vidí promyšleně ustupovat ze souboje s motýlem na zahradě, smějou se mi. „Gimouši, ty se lekneš všeho, i motýla. Ten ti přece nic neudělá.“

Takhle se může smát jen někdo, kdo souboj s motýlem dávno projel. Polokočky jsou od narození skoro holý. O vodních mučidlech jsem už vyprávěl, tím se co se chlupů týká, úplně dorazej. Ale podle mě kdysi dávno prohráli svůj boj s motýlem jako celý polokoččí druh. Proto se roděj holý a už se ho nebojej. Nemají totiž co ztratit.

Jestli se nechcete bát, radši přeskočte tyhle odstavce. Popíšu totiž, jak motýl vypadá. Jak opravdu vypadá, když vidíte jako kočka a ne mizerně polokočkovsky. Motýl hrozně dobře chutná. Proto se mu v JÚ řeči říká batrfláj, to znamená něco jako moucha z másla. A fakt chutná jako máslo, opravdu vynikající!

Protože je tak mimořádně dobrej, je vybavenej skoro dokonalou obranou. Má dva rohy, dlouhý a ostrý, ty by ještě až tak nevadily. Mojí srst neprobodnou. Říká se jim tykadla. Horší jsou oči. Má je obrovský, složený z nekonečně mnoha malejch očiček. Motýl vidí skoro na všechny strany a proto je děsně těžký ho ulovit. A odráží se v nich všechno, co vidí.

Hlavní strašnost a zbraň, kterou je vybavenej, se jmenuje bodadlo. Polokočky tomu říkají sosák, ale nevěřte jim. Je to bodadlo na bodání strašlivýho jedu! Motýl bodadlem vraždí květy a přesně proto je potřeba mít se na pozoru při jeho lovu.

Motýl si sedne na květ, bodadlo má svinutý. Najednou ho rozvine, bodne květ a za chvíli odletí. Bodnutej květ pár dní vypadá, že je v pohodě. A pak to začne!! Upadne mu první plátek, druhej, zrychluje se to, až je květ úplně holej! Květ po bodnutí motýlem vždycky skončí takhle blbě, neexistuje záchrana!

My kočky jsme svůj boj s motýly ještě neprohrály. Máme pořád hustou srst po celým těle. Je vám jasný, co by se stalo, kdyby mě motýl bodnul bodadlem, že?? Opadal bych úplně stejně jako květy a byl bych holej jak polokočka!

Polokočky se svým nemožným zrakem proti motýlům neměly sebemenší šanci, motýli je dávno dostali. A teď se mi smějou, že já jsem lepší bojovník než všechny polokočky na světě! Nemá cenu jim to vysvětlovat, nepobraly by to.

Takže teď, když už je vám jasný, že k souboji s motýlem je potřeba nadkoččí odvaha a statečnost, vám popíšu jak se motýl loví.

Musíte sedět na zahradě, nejlíp v rajčatech, abyste byli pokud možno neviditelný. Motýl sedne na květ, který se chystá zavraždit. Nesmíte po něm rovnou vystartovat!!! Životně, ale fakt životně důležitý je být si jistej, že je k vám motýl otočenej zády. Tohle zdůrazňuju! Jinak se buď strašlivě leknete a nebo vás dokonce dostane!

Že nebezpečí reálně existuje, jsem si ověřil v placce. Dávali tam pořad o kočkách, co byly úplně holý. Určitě ukazovali ty, který souboj nezvládly.

Chce to zachovat si chladnou hlavu a vyčíhat si moment, kdy je k vám motýl zády. Pak musíte vystartovat absolutně největší rychlostí a zakousnout se mu do těla. Odměnou vám je ta neskutečně lahodná máslová chuť.

Někdy se stane, že se motýl v průběhu útoku stačí otočit a upřít na mě nekonečně moc svých očí. Jak jsem už říkal, odráží se mu v nich to, na co kouká! Jak jsem megastatečnej, tak tohle nedávám. Strašlivě se leknu a volím super rychlej ústup do mýho domu.

Polokočky se mi pak smějou, jak už jsem povídal. Ale zkuste si to! Zkuste vydržet pohled na nekonečně moc útočících Gimoušů Velikých!!! Celá armáda se odráží v jeho očích. Takovej pohled by nevydržel nikdo, dokonce ani já ne! Motýlí obrana je fakt skoro dokonalá, ale já jí umím překonat! Opět jsem přinucenej konstatovat mojí neskutečnou odvahu a mimořádnost.

Teď mi nezbejvá, než se s vámi podělit o strašlivé selhání krmičky Marušky. Jak je jinak dokonalá s omazánkami a šunkou, tak tohle tragicky nezvládla.