Článek
Tak jsem se nedáno dočetl, že pro ochranu klimatu musíme přejít k výdajům řádu bilionů. Vzhledem k tomu, že to prohlásila Ursula von der Leyenová na klimatické konferenci COP28 v Dubaji, má patrně na mysli eura nebo dolary. Cituji: „V této souvislosti podpořila iniciativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a nizozemského (odcházejícího) premiéra Marka Rutteho na zavedení nových poplatků, které by zajistily silnější tok peněz na opatření pro ochranu klimatu.“
Kdo bude v konečném důsledku platit tyto výdaje je celkem zřejmé – daňoví poplatníci, potažmo všichni spotřebitelé čehokoliv. A protože jsem celý život daňový poplatník (a spotřebitel), tak mě kupodivu zajímá, kam moje peníze půjdou, a jestli budou vynaloženy účelně.
Problémem globálního oteplování se už pár let zabývám (jakby taky ne, když každý den vyjdou tisíce článků o bezpodmínečné nutnosti boje s klimatickými změnami). Čím víc do problematiky pronikám, tím víc mi to připadá (řečeno sportovní terminologií) „cinklý“. A hned upozorňuji – nepodezírám klimatology z celosvětového spiknutí. Možná jen blíže neurčenou množinu klimatologů podezřívám z toho, že jedou v pohodlném proudu čerpání grantů na neustálé potvrzování jednou již schváleného dogmatu. Kdo by vystoupil proti, bude označen za kacíře a slavnostně upálen na náměstí před sídlem Evropské komise v Bruselu. (Trochu přeháním. Ale jen trochu…). Nechci křivdit všem klimatologům, ale když slyším některé jejich zástupce říkat: „Nepleťte se nám do toho, vůbec tomu nerozumíte, protože nejste klimatologové!“, mám chuť říct: „OK, pak ale musíte souhlasit, že pokud se vaše předpoklady časem ukážou jako mylné, vynaložené biliony na opatření půjdou za vámi.“
Mantrou dnešní doby je opakování toho, že globální oteplování je způsobeno skleníkovými plyny, přičemž za hlavního viníka je označen CO2. Zastavíme-li nadměrnou produkci CO2, a v ideálním případě dosáhneme jeho snížení na úroveň předprůmyslové doby, zastavíme globální oteplování. Což je prý prospěšné pro lidstvo. Bojím se, že tak lehké to nebude, a v následujícím textu se pokusím nastínit své výhrady.
Dogma 1 – Za globální oteplování může lidstvo
Teplota Země kolísala vždy. A to v mnohem větším rozsahu, než zažíváme dnes. A bylo též (velmi pravděpodobně) dosaženo vyšších teplot, než zažíváme dnes. Jen za posledních 400 až 450 tisíc let se vystřídaly čtyři doby ledové a meziledové. O příčinách těchto teplotních výkyvů se vědci přou dodnes. Faktem zůstává, že existovaly, a člověk na ně (velmi pravděpodobně) neměl vliv. Základní přehled například zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1
Povšimněte si prosím v grafech naprosto jednoznačného vztahu mezi teplotami a obsahem CO2.
Takže (pokud to není cinklý všechno) mi z toho vyplývají následující tři základní schémata:
a) Oteplení nastává jako důsledek zvýšeného obsahu CO2 v atmosféře (skleníkový efekt)
Pak bych řekl, že nadměrnou produkci CO2 způsobuje nějaká vyšší moc (viz. odkaz výše) a člověk na ní nemá vliv. Protože v posledních interglaciálech - cca 120, 240 a 320 tisíc let zpátky lidí moc nebylo. A když, tak auta se spalovacími motory měl málokdo. To byla tenkrát veliká vzácnost. Uhelné elektrárny taky.
b) Může za to lidstvo
Tj. civilizace podobně vyspělá, jako je ta dnešní, která se s periodicitou zhruba 100 000 let vyskytuje opakovaně minimálně milion let nazpět. Vyspěje, zničí planetu a vyhyne. Nedá se to úplně vyloučit, ale moc tomu nevěřím. A i kdyby to byla pravda, nedává to moc naděje. Proč by dnešní civilizace byla jiná - moudřejší?
c) Nastává oteplení a zvýšená koncentrace CO2 je až důsledek oteplení
Saturace plynů ve vzduchu (nebo vodě) se mění v závislosti na teplotě. Každý asi ví, že studená voda obsahuje větší množství O2 než voda teplá. Ale asi bych se styděl říci, že za studenou vodu může kyslík.
A tady bych se možná trochu rozepsal. Fakt poctivě jsem prohledával web, ale moc relevantních odkazů (a především důkazů) jsem nenašel. Prosím laskavého případného čtenáře o pomoc. Začnu zeširoka:
A teď ke klimatu. Takže nejdříve oficiální postoj Evropské komise:
Povšimněte si, prosím, že Evropská komise do skleníkového efektu nezahrnuje vodní páru. Podle EK skleníkový efekt způsobují pouze skleníkové plyny (CO2, metan, NOx a fluorované plyny).
Tady se chovají trochu korektněji:
Dovolím si citaci:
„…Při popisování vlivu jednotlivých skleníkových plynů je třeba zmínit také roli, kterou hraje vodní pára. Ta totiž způsobuje největší část skleníkového efektu, přestože nejde o antropogenní skleníkový plyn – na její množství v atmosféře nemá lidstvo přímý vliv. Kolik vodní páry v atmosféře je, záleží hlavně na teplotě, protože vyšší teplota znamená vyšší výpar a teplejší vzduch dokáže vodní páry zadržet více.“
Takže se pokusím velmi zjednodušeně shrnout aktuální „oficiální“ stanovisko ke globálnímu oteplování:
Současná změna klimatu je způsobena zvyšováním koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, a to zejména oxidu uhličitého. Jeho vyšší koncentrace (CO2) způsobuje skleníkový efekt, díky němuž se povrch planety a atmosféra ohřívá. Teplejší atmosféra poté následně absorbuje více vodní páry, čímž se skleníkový efekt zesiluje.
A nyní můj dotaz na klimatology (a prosím nehledejte v tom jízlivost, jen mě to opravdu zajímá a nemám v tom jasno):
Opravdu můžeme vyloučit, že nezaměňujeme příčinu s následkem?
Tedy - je skutečně naprosto vyloučeno, že nedošlo nejprve k oteplení planety (možné příčiny viz. výše v odkazu o dobách ledových), poté vlivem zvýšení teploty povrchu došlo ke zvýšení výparu, pára jako nejsilnější činitel skleníkového efektu (a případně společně s uvolněním metanu z permafrostu) způsobila skleníkový efekt, a až poté došlo při zvýšených teplotách k uvolnění CO2 z povrchu Země? Prosím o jednoznačný důkaz, že je to nemožné – jedná se totiž o biliony eur.
K pozornosti též doporučuji graf hladiny světového oceánu – před „pouhými“ 20 tisíci let byla jeho hladina oproti dnešní o cca 120 m níže. Vzhledem k tomu, že plocha oceánů a moří je cca 71% plochy Země, za domácí úkol si každý spočítá, jaká byla v té době přibližně průměrná mocnost pevninského ledovce, když vyloučíte tropické a subtropické oblasti. Pomůžu vám - velká. Mimochodem – Skandinávie do dneška stoupá rychlostí cca 9 mm za rok, neboť odtál ledovec, který ji kdysi pokrýval. A trochu radosti pro Euroskeptiky na závěr – celý Benelux (a tedy i Brusel – chachá!) kdysi pokrýval ledovec.
Doba ledová bohužel znovu nastane. Těžko říct, jestli za 100, 1000 nebo 10000 let, ale nastane. (I když jsem nedávno zachytil odkaz na studii Britské univerzity (jejíž jméno jsem zapomněl a jsem líný ho hledat), která tvrdí, že pokud by se lidstvu v současnosti podařilo zdvojnásobit(!) obsah CO2 v atmosféře, mohlo by se dosáhnout odsunu doby nástupu příští doby ledové až o 50 000 let. S dodatkem, že pak by ovšem další doba ledová měla pro lidstvo horší průběh, než doby ledové předchozí). Současný interglaciál trvá cca 11,7 tisíce let (předposlední – „eemský či riss-würmský interglaciál“ trval cca 11 000 let, obvyklá doba posledních osmi interglaciálů se pohybuje v rozmezí 10 až 15 tisíc let), takže už se asi blížíme ke konci teplíčka. A jestli děláme kruciální problém s klimatem v dnešní době (vzestup globální teploty o 1,2 oC oproti předindustriálnímu období), jsem zvědav, co bude dělat Poslední generace potom, až průměrná teplota klesne o cca 10 oC a zhruba třetina pevniny Země bude trvale pokryta vrstvou ledu průměrné mocnosti stovek metrů. Škoda, že už se toho asi nedožiju.
Dogma 2 – Rychlost oteplování je v poslední době bezprecedentní (viz. hokejkový graf)
Značná část klimatologů (alespoň ta v médiích) tvrdí, že současná rychlost oteplování (nejčastěji posledních 30 let) je bezprecedentní – tj. nikdy v historii tak velká nebyla. Na to bohužel musím říct: „Jak to krucinál víte?“
Systematické a kontinuální měření teplot na povrchu Země (satelity) je otázkou posledních pár desetiletí. Výjimkou je Evropa, ve které se teploty kontinuálně zaznamenávaly již od 18. století, a to zejména ve velkých městech (které se mimochodem oteplují nejrychleji a příčiny jsou obecně jasné). Starší relevantní data o teplotách nejsou. Získávají se tedy pomocí tzv. proxy dat.
Viz. odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Proxy_data
Dovolím si citaci z odkazu: „…Při rekonstrukci teplot kolem roku 1500 n. l. mají vrty časové rozlišení několik století.“
Takže až mi pánové klimatologové dáte souvislou časovou řadu alespoň průměrných ročních teplot (třeba například) 1060 až 1090 n.l., abych měl srovnání s řadou 1990 až 2020, pak smeknu a uříznu si kšandu na uznání porážky. Ale vy mi tu řadu asi nedáte, protože to nelze. Ale uznávám, že titulky typu: „Bezprecedentní rychlost oteplování musíme okamžitě zastavit“ zní skutečně dramaticky.
Ale konec napadání dogmat. Třeba to dogmata nejsou. Fakt nevím. Ale jedno mi nejde do hlavy. Denně slyším, že rychlost oteplování se neustále zvyšuje. Zejména posledních třicet let. A zejména v Evropě – ta je na tom prý celosvětově nejhůř (+2 oC oproti roku 1870). Tak jak mi vysvětlíte tohle:
Evropa snížila emise skleníkových plynů od roku 1990 do 2020 o 31%. A přesto se pořád otepluje! Má tedy cenu vynakládat obrovské prostředky na další sníženi CO2? Nejsou to vyhozené peníze? Pokud by se totiž časem ukázalo, že dekarbonizace nemá významný vliv na potřebné snížení teplot, budou nám chybět peníze na skutečně účinná opatření. A nedokážu bohužel z hlavy vytěsnit ani teoretickou možnost, že celý problém globálního oteplování je jen uměle živená a státy podporovaná mediální bublina, která má za cíl odvrátit pozornost prostých lidiček (jako jsem já) od skutečných problémů. Psal o tom kdysi Michael Crichton ve své knize „Říše strachu“.
A teď do toho všeho výše nadrásaného hodím vidle. Jsem naprosto přesvědčen, že za současné oteplování planety může lidstvo. Dokonce bych čekal, že oteplení během dosavadní industriální éry bude ještě o dost větší. Ale mám vážné pochybnosti o tom, že za to může jen ten zlotřilý CO2. A my v současnosti vrháme naprostou většinu financí na boj s ním. Znovu podotýkám – nejsem klimatolog, takže bych do toho (podle klimatologů) neměl kecat. Jsem povoláním vodohospodář, takže mám jakýs takýs mírný přehled o tom, jak jsme se v industriální éře chovali ke srážkové vodě. Udělali jsme z ní totiž třídního nepřítele. Jakmile dopadne déšť na zem, šup s ním co nejrychleji do kanalizace, fofrem do potoka. Potoky a řeky pokud možno napřímit pro co nejrychlejší odtok do moře. A teď si vezměte, kolik jsme jen za posledních třicet let vybudovali průmyslových a obchodních zón, logistických a zábavních center atd. (s obrovskými parkovišti a zpevněnými plochami, pokrytých většinou tmavým asfaltem, a dobře odvodněných). Kolik bylo postaveno nových rodinných domů a satelitních městeček. Zkuste si otevřít mapy.cz a kombinujte pohled na historickou mapu z 19. století s aktuálním leteckým snímkem. A najděte sedm rozdílů. Proč to píšu – jsem přesvědčen, že zejména v létě je teplota na takovýchto plochách vyšší, než byla v minulosti (typicky louka). Mimochodem – převážná část dnešních silnic, parkovišť, zpevněných ploch atd., je vyasfaltovaná. Tmavým asfaltem, který se v horkých letních dnech dokáže poměrně hezky zahřát (zkuste si po něm jít bosí). Jeho nasazení (asfaltu) přesně koresponduje s počátkem průmyslové éry. Dříve byly silnice většinou dlážděné. Pokud vůbec.
Za další - troufám si říci, že dnešní civilizace je zhýčkanější než ta v době předindustriální. Více doma topíme. Klimatizace (v kanceláři chládek - ven vede teplý výfuk). Větší město musí být podle mě v létě i zimě teplejší než kdysi. Mimochodem – sáhli jste si v parném létě na kapotu auta stojícího na slunci? A pak vedle něj pro porovnání na louku? Je to rozdíl. A je jedno, jaký má auto pohon…
Ještě větší celkový dopad na klima vidím ve změně obdělávání půdy (větší plocha). V předindustriální éře neexistovaly těžké zemědělské stroje. Oralo (a sklízelo) se pomocí koní, volků, v Rusku žen 😊. Půda byla daleko míň udusaná a měla daleko větší schopnost vsaku. Pro zvýšení úrodnosti se nepoužíval plošný postřik NPK hnojivy, ale zaorávala se chlévská mrva. Existovaly meze a remízky pro zachycení vsaku a snížení eroze půdy. Nepěstovaly se v takové míře „průmyslové“ plodiny jako řepka olejka (palivo) a kukuřice (bioplyn), které ale bohužel vedou k poměrně vysoké erozi půdy (pokud jsou jimi lstivě osázeny svažité plochy).
Vysušili jsme močály a mokřady. Jen v oblasti Podkrušnohorské pánve (kde posledních 35 let žiji) byla ještě před 250 lety rozloha jezer a močálů v řádu vyšších stovek km2. Byly vysušeny pro těžbu uhlí. Mimochodem - byli jste někdy v létě na dně uhelného velkolomu? Já byl a věřte mi, že je tam podstatně větší teplo než v močálu. (I když tam jsem nikdy nebyl – jen hádám…). Ano - část vody se do krajiny vrátí (už vrací) formou hydrických rekultivací zbytkových jam. Ale celková plocha vodstva i pak dosáhne max. desetiny původních hodnot. Proč to píšu. Voda má obrovskou tepelnou kapacitu (4180 J/kg.K). Ve dne se mírně ohřeje, v noci se mírně ochladí. Působí jako jakýsi tepelný tlumič. V oblastech bez vody (typicky pouštích) ve dne stoupá přes 40 oC, v noci klesá k nule. Zároveň má voda také velké výparné teplo (při vypařování ochlazuje okolní vzduch). Cítili jste někdy chlad, když jste vylezli z rybníku a zafoukal vítr? Tak to je ono. Vodu též potřebuje většina rostlin k životu. Když nemá rostlina dostatek vláhy – neotevře naplno póry, aby mohla žít a dosyta se ládovat zlotřilým CO2, a za trest na nás vypustit svůj odpad - kyslík. Viz. oxygenní fotosyntéza. Mimochodem – existuje nějaká (pokud možno hodnověrná) studie o tom, jaký vliv bude mít plánované snížení CO2 na rostliny? Abychom pak nedej bože nemuseli vydávat další biliony eur na „zpětný chod“.
Soustavně snižujeme plochu lesů. V ČR to není tak dramatické (i když oxidy síry před cca třiceti lety s Krušnými horami a Jizerkami dost zamávaly, kůrovec a vítr taky udělaly své), ale třeba v Amazonii se do toho pustili docela zhurta.
Prostě – mám pocit, že povrchu pevniny jsme během industriální éry ublížili ještě mnohem víc, než atmosféře. A dokázali jsme tím, že se umí (povrch pevniny) lépe a rychleji ohřívat než dřív.
Dovedu si představit (ale to už se opravdu pouštím na tenký led), že v letním období stoupavé tepelné proudy z rozpálených městských aglomerací mohou způsobit rychlejší kondenzaci vodních par v mracích. Tyto pak vypadnou rychleji a na menší ploše, než tomu bylo v minulosti. Sucho a povodně.
Ale nechci vás unudit k smrti a bojím se, že až sem to dočetl málokdo. Takže honem ke stručnému závěru:
1. Nepopírám vliv člověka na globální oteplování. Jestli je větší nebo menší než vliv přírody nedokážu určit. A musím si rýpnout - na rozdíl od klimatologů. Ti mají jasno. (Pardon, ale nedalo mi to…)
2. Vzhledem k výši požadovaných nákladů (biliony eur) si kladu otázku, zda by nebylo smysluplnější vynaložit peníze na adaptační opatření pro zmírnění následků oteplování. A žít dále jako doposud. Nebo třeba použít část uvažované částky na pokud možno co největší zadržení srážkové vody (jednoduchá retenční nádrž s přepadem, kde to jen trochu jde a kde má smysl) a zachycenou vodu používat například pro závlahy a případné častější skrápění ulic v letních rozpálených městech. Vysazovat stromy pro zastínění (a fotosyntézu) kde to jen trochu jde. Zejména ve městech. Více zasakovacích zelených pásů podél zpevněných ploch. Atd. atd. Podle mě bychom udělali za mnohem méně peněz více muziky. A mohli žít dál jako doposud.
3. Opatrně zpochybňuju míru vlivu CO2 na globální oteplování. Myslím, že nějaký vliv určitě má, ale domnívám se, že menší, než jsou civilizační dopady na povrch pevnin v průmyslové éře. Tady bych očekával (máme-li tedy vydávat bilióny eur), širší spolupráci klimatologů s experty z jiných vědních oborů. S hledáním společného konsensu – pro optimalizaci poměru nákladů a konečného výsledku.
4. Rozhodně zpochybňuji nastolený způsob boje s oteplováním. Vynaložit obrovskou sumu peněz na snížení obsahu CO2 v atmosféře (a vsadit tím prakticky všechno na jedinou kartu) mi připadá krátkozraké až hloupé. Nevidím tady win-win řešení. V nejlepším případě (pokud mají klimatologové pravdu) ochladíme Zemi, ale za cenu obrovských nákladů a velmi pravděpodobně ztráty svobodného rozhodování. V tom horším proděláme kalhoty, a ničím si nepomůžeme. Chápu, že pro vlády jednotlivých zemí zapojených do boje s klimatem (zejména bohužel EU), je stávající strategie (vymýtit CO2) jednoduché řešení (jednotné předpisy na jedno jediné opatření), a krásně se při něm přerozdělují peníze daňových poplatníků (viz. např. emisní povolenky, podpora OZE atd.). Ale celkový dopad na občana bude (opravuji: JÁ jsem přesvědčen, že bude – a přesvědčte mě, že se pletu) výrazně negativní. Trvale drahé (a to si pište, že trvale) energie zdraží veškerou výrobu. Konkurenceschopnost EU vůči světu bude výrazně narušena. Zákaz spalovacích motorů způsobí, že auto nebude sluha, ale pán. Tedy, pokud nebude bleskurychle vynalezen a nasazen prakticky čistý zdroj energie (jaderná fúze atp.), a zároveň pokud nedojde k opravdu dramatickému skoku v dojezdu a rychlosti nabíjení (+ četnosti nabíjecích stanic). Pak budu s radostí jezdit elektroautem.
Bohužel - stávající způsob boje Evropské komise s klimatickou změnou bych zatím shrnul do hesla:
„Zachráníme vás (pochopitelně za vaše peníze), i kdybyste při tom měli všichni vychcípat!“
A na úplný závěr. Opravdu není mým cílem provokovat, popírat, mlžit a nadávat. Chci vyvolat diskusi. Budu vděčný za jakoukoliv konstruktivní připomínku i kritiku. Protože pak budu vědět, že jsem udělal všechno, co se dalo, abych se přiblížil k optimálnímu řešení problému, a mohl konečně klidně spát. Rozhodně se nepokládám, za neomylného. Ale rád bych se přiblížil k pravdě. Za mě zatím mohu říci, že pokud bude EU pokračovat v nastoleném směru svých klimatických opatření, tak budu naštvanej. Ale slibuju, že se nebudu přilepovat k silnicím, nebudu polévat umělecké předměty barvou, nebudu absentovat v pátek v rachotě (i když to by se mi líbilo!). Jsem loajální občan a přání většiny je mi zákonem. Pokud je to tedy skutečně přání většiny… Jsem už děda, takže většinu nákladů ponesou moje děti a vnuci. Ale mám je rád. A byl bych byl nerad, aby mi v budoucnu chodili flusat na urnu, že jsem držel hubu a krok v době, kdy se ještě (snad) dalo něco změnit.
Petr Kokeš, Litvínov
