Hitler jí šel za kmotra, nacisté jí postavili zámeček. Edda Göringová skončila v hrobě bez jména

„Díky lásce a péči mých rodičů jsem měla velmi hezké rané dětství.“

Tahle slova pronesla Edda Göringová v roce 1986 před kamerou švédské televize. Mluvila klidně, vlídně, s úsměvem stárnoucí dámy, která vzpomíná na dětství. Jenže to nebylo obyčejné dětství. Její „milující tatínek“ byl říšský maršál Hermann Göring – zakladatel gestapa, velitel Luftwaffe, muž, který v červenci 1941 pověřil Reinharda Heydricha přípravou takzvaného celkového řešení židovské otázky. Muž, kterého Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku odsoudil k smrti za zločiny proti lidskosti. A jeho dcera ho celý život milovala a bránila.

V březnu 2019 obletěla svět zvláštní zpráva. Bavorské úřady na dotaz novinářů potvrdily, že Edda Göringová zemřela už 21. prosince 2018 v Mnichově, ve věku osmdesáti let. Nikdo to neoznámil. Žádný nekrolog, žádný smuteční oznámení v novinách. Její popel uložili na mnichovském Lesním hřbitově, Waldfriedhofu – na místo, které se veřejnost dodnes nedozvěděla. Hrob bez jména, bez data, bez kříže. Jako by se poslední z Göringů chtěla nenápadně vytratit z dějin, do kterých se narodila tak okázale.

Edda Carin Wilhelmine Göringová se narodila 2. června 1938 v Berlíně. A její narození bylo událostí celé říše! Hermann Göring byl tehdy po Hitlerovi druhým nejmocnějším mužem nacistického Německa a jeho manželka Emmy, bývalá herečka Emmy Sonnemannová, byla jakousi neoficiální „první dámou“ – Hitler totiž manželku neměl. Göringovi se brali v roce 1935 a Hitler jim šel za svědka. Na první dítě čekali dlouho. Oběma už bylo pětačtyřicet let. Když se holčička konečně narodila, novopečeným rodičům přišlo na 600 tisíc gratulací.

Kdo byl vlastně ten muž, kterému se narodila? Hermann Göring byl v první světové válce obávaným stíhacím esem, nositelem nejvyššího pruského vyznamenání a posledním velitelem slavné eskadry Rudého barona. Po válce se přidal k Hitlerovi, při nepovedeném pivnicovém puči v roce 1923 byl těžce zraněn a po nástupu nacistů k moci se stal jedním z nejmocnějších mužů státu. Miloval luxus, uniformy, šperky a lov. A miloval umění – hlavně to cizí.Během války nechal ze židovských sbírek a z okupovaných zemí naloupit tisíce uměleckých děl, která pak zdobila jeho sídla.

Nacistická propaganda z miminka okamžitě udělala celebritu. Kolem jména se rojily dohady – prý dostala jméno po Eddě Mussoliniové, dceři italského diktátora. Emmy Göringová to ale vždycky popírala. A protože Göring byl kvůli zranění z roku 1923 dlouhá léta závislý na morfiu a o jeho otcovství se vtipkovalo, kolovaly Německem i jedovaté vtipy, za které se tehdy dalo skončit ve vězení.

Pak přišel 4. listopad 1938 a velkolepý křest na Carinhallu. Carinhall bylo Göringovo luxusní lovecké sídlo v Schorfheide u Berlína, pojmenované po jeho první, zesnulé manželce Carin. Malá Edda byla oblečená do křestních šatiček – a kmotrem byl Adolf Hitler osobně. Dochovala se fotografie, na které vůdce drží pětiměsíční holčičku v náručí a usmívá se. Fotka, která se dnes nedá vidět bez mrazení.

O pouhých pět dní později, v noci z 9. na 10. listopadu 1938, hořely po celém Německu synagogy, rozbíjely se výlohy židovských obchodů a tisíce Židů skončily v koncentračních táborech. Křišťálová noc. A Hermann Göring, „milující tatínek“, pak přišel s nápadem, že škody za pogrom zaplatí – sami Židé. Celkem jednu miliardu říšských marek.

Malá Edda o ničem z toho samozřejmě nevěděla. Žila jako v pohádce. Doma jí neřekli jinak než „malá princezna“ a otec ji rozmazloval, jak to jen šlo. Dostávala dary, o kterých se běžným dětem ani nesnilo – včetně skutečných uměleckých děl. Město Kolín nad Rýnem jí například ke křtu věnovalo obraz Lucase Cranacha staršího Madona s dítětem, který do té doby visel v městském Muzeu Wallraf-Richartz. Dnes by měl cenu milionů.

A v roce 1940, v době, kdy německé bomby padaly na Rotterdam i Londýn, postavili vojáci Luftwaffe v ovocném sadu na Carinhallu dárek pro dvouletou holčičku: zmenšenou kopii zámku Sanssouci Fridricha Velikého. Takzvaný Edda-Schlösschen, Eddin zámeček, měl i malé divadlo. Zatímco v Evropě umíraly miliony lidí, Göringova dcera si hrála ve svém vlastním paláci.

Americký časopis Life ji později popsal jako „jakousi nacistickou korunní princeznu“. Výstižnější označení si vymyslet nešlo.

Na konci války se Edda s matkou přesunula na Obersalzberg u Berchtesgadenu, do Alp, kde měl své sídlo i Hitler. Pohádkový domov z dětství přitom už neexistoval. V dubnu 1945, když se k Berlínu blížila Rudá armáda, nechal Göring Carinhall vyhodit do povětří, aby nepadl do rukou Sovětů. Spolu s ním zmizel i Eddin zámeček. Ani Alpy nebyly bezpečné – 25. dubna 1945 zasáhlo Obersalzberg mohutné britské bombardování. A tam, v troskách nacistického ráje, se pohádka definitivně zhroutila.

V květnu 1945, pár dní před Eddinými sedmými narozeninami, zatkli Američané Göringa i jeho rodinu. Malá princezna se ocitla v internaci. S matkou skončila v Lucemburku, v táboře, kterému Spojenci říkali Ashcan – Popelnice. Byl to bývalý luxusní lázeňský hotel Palace v Mondorfu, kde Spojenci drželi nacistické pohlaváry před soudem.

V roce 1946 byly Edda s matkou propuštěny a bydlely na hradě Veldenstein nedaleko Norimberku, kde zrovna probíhal proces století. A Edda směla otce ve vězení navštívit. Na jednu z návštěv vzpomínala později s dojemnou přesností. „Odrecitovala jsem báseň, kterou jsem se naučila nazpaměť, a tatínek z ní měl docela radost,“ popisovala. Otec jí ve vězení výrazně zhubl. „Tatínek zhubl 34 kilo, ale působil velmi vesele.“

A pak přišlo poslední setkání. Göring už věděl, že bude odsouzen k smrti. Se svou osmiletou dcerou se loučil přes skleněnou přepážku, dotknout se jí nesměl. Podle Eddiných vzpomínek ji otec políbil na rozloučenou přes sklo, které je dělilo.

Mezinárodní vojenský tribunál vynesl rozsudek 1. října 1946. Göring byl uznán vinným ve všech čtyřech bodech obžaloby – ze spiknutí, ze zločinů proti míru, z válečných zločinů i ze zločinů proti lidskosti. Trest: smrt oběšením. Göring žádal, aby ho jako vojáka zastřelili. Žádost byla zamítnuta. A tak 15. října 1946, jen pár hodin před plánovanou popravou, spolkl ve své cele kapsli s kyanidem. Dodnes se neví jistě, kdo mu jed do vězení propašoval.

Edda o otce přišla v osmi letech. A jeho obraz si uchovala takový, jaký si ho pamatovala z dětství. Laskavý, zábavný, starostlivý tatínek. Nic jiného nechtěla vidět. „Velmi jsem ho milovala… nedokážu ho vidět jinak,“ řekla v devadesátých letech.

Po válce Emmy Göringová přišla o všechno. Majetek jí zabavili, v denacifikačním řízení ji odsoudili a na čas jí zakázali hrát divadlo. Matka s dcerou žily skromně v Bavorsku. Edda v roce 1948 nastoupila na dívčí školu svaté Anny v Sulzbachu-Rosenbergu a později studovala práva na mnichovské Univerzitě Ludwiga Maxmiliána. Pracovala jako soudní koncipientka, později jako laborantka v nemocnici a v rehabilitační klinice. Se svou matkou žila až do její smrti v roce 1973 a starala se o ni. Emmy Göringová mezitím vydala paměti, ve kterých svého muže vykreslila jako laskavého a přívětivého člověka. Dcera tenhle obraz převzala a nikdy ho nezpochybnila.

Jenže na „princeznovské“ časy nezapomněla. Vedla dlouholeté soudní spory o majetek, který jí za války věnovali. Nejslavnější byl spor o Cranachovu Madonu. Kolín nad Rýnem chtěl obraz zpátky – dar mocnému říšskému maršálovi přece nemohl být úplně dobrovolný. Spor se táhl celá desetiletí. Edda nejdřív u vyššího zemského soudu v Kolíně nad Rýnem vyhrála, jenže v roce 1968 rozhodl Spolkový soudní dvůr definitivně v její neprospěch. Obraz se vrátil do muzea.

O svém jménu mluvila Edda Göringová vždycky klidně a bez rozpaků. „Své příjmení jsem nikdy necítila jako překážku,“ řekla už v roce 1959. A když se jí ptali, jestli ji lidé kvůli otci neodsuzují, odpověděla: „Právě naopak. Když lidé zjistí, kdo jsem, vždycky se ke mně chovají obzvlášť zdvořile.“

O otcově roli v nacistickém Německu měla jasno. Byla to podle ní jen hloupá shoda okolností. „Je škoda, že se zapletl do politiky,“ prohlásila. A dodala větu, která zní až absurdně: „Kdyby dál dělal čokoládové dorty jako můj dědeček, dnes by žil a byli bychom všichni spolu.“

Ve švédském televizním rozhovoru z roku 1986 pak vykreslila otce jako oblíbeného světáka. „Můj otec byl nesmírně oblíbený, i v zahraničí. Měl původ, osobnost a přirozenou vřelost,“ tvrdila. O milionech obětí nacistického režimu, za který její otec nesl spoluodpovědnost, nepadlo ani slovo. Holocaust nikdy veřejně neodsoudila. Otcovy zločiny nikdy nepojmenovala. Tohle mlčení jí svět nikdy neodpustil.

V sedmdesátých letech se Edda dokonce na několik let ocitla ve společnosti, která na nacistickou minulost nostalgicky vzpomínala. Jejím partnerem se stal novinář časopisu Stern Gerd Heidemann. Ten koupil Göringovu někdejší jachtu Carin II a pořádal na ní setkání s bývalými prominenty Třetí říše.

Heidemann se mimochodem o pár let později proslavil úplně jinak. V roce 1983 stál u jednoho z největších novinářských skandálů v dějinách – Stern za miliony marek koupil a otiskl „Hitlerovy deníky“, které se během pár dnů ukázaly jako primitivní padělek. Příběh se dočkal i filmového zpracování. V britské minisérii Selling Hitler z roku 1991 Eddu Göringovou hrála Alison Steadmanová. Malou Eddu pak diváci mohli vidět i v minisérii Norimberk z roku 2000 a ve filmu Norimberk z roku 2025, ve kterém jejího otce ztvárnil Russell Crowe.

V Eddině rodině ale byl i úplně jiný Göring. A s ním se pojí kus české historie. Otcův mladší bratr Albert Göring nacismem pohrdal. Za války pracoval jako vysoký manažer ve Škodových závodech a podle svědectví pomáhal pronásledovaným, spolupracoval s odbojem, falšoval bratrův podpis na propustkách a zachránil řadu lidí – Židů i odpůrců režimu. Lidé, kterým pomohl, za něj po válce v Norimberku svědčili. Zemřel v roce 1966 v chudobě a zapomnění, protože jméno Göring mu zavřelo všechny dveře.

Edda se o strýci vyjadřovala uznale, ale i jeho zásluhy dokázala vztáhnout k otci. „Mohl samozřejmě pomáhat lidem v nouzi sám, finančně a svým osobním vlivem, ale jakmile bylo nutné zapojit vyšší autority nebo úředníky, musel mít podporu mého otce, kterou také dostal,“ řekla v roce 2010.

Ani ve stáří Edda Göringová nepřestala bojovat o to, co považovala za svou pravdu. V roce 2015 podala k bavorskému zemskému sněmu petici, ve které žádala odškodnění za majetek zabavený její rodině. Poslanci ji zamítli jednomyslně.

Nikdy se nevdala a neměla děti. Žila v Mnichově, nenápadně, mimo pozornost médií. Rozhovory poskytovala jen výjimečně. Když 21. prosince 2018 zemřela, nikdo z rodiny to veřejně neoznámil. Novináři se o její smrti dozvěděli až v březnu 2019. Pohřeb proběhl v tichosti. A místo, kde leží její popel, zůstává tajemstvím.

Proč? Důvod nikdo oficiálně nesdělil. Je ale nasnadě. Hroby nacistických pohlavárů a jejich rodin se v Německu často stávají poutním místem neonacistů – nebo terčem vandalů. Nejznámějším příkladem je hrob Hitlerova zástupce Rudolfa Hesse ve frankonském Wunsiedelu. Každý rok k němu táhly zástupy neonacistů, až obec v roce 2011 hrob zrušila, ostatky nechala zpopelnit a rozptýlit a náhrobek odstranit. Hermann Göring žádný hrob nemá vůbec. Jeho popel byl po kremaci rozprášen, aby nevzniklo místo uctívání. A jeho dcera skončila podobně – bez jména, bez náhrobku, bez svíček.

Zdroje:

https://www.timesofisrael.com/hermann-goerings-daughter-edda-dies-at-80-is-buried-in-secret/
https://www.sueddeutsche.de/muenchen/nachruf-goerings-tochter-auf-dem-waldfriedhof-beigesetzt-1.4360527
https://www.tz.de/muenchen/stadt/muenchen-waldfriedhof-nazi-tochter-edda-goering-beerdigt-grab-bleibt-geheim-zr-11835695.html
https://www.independent.co.uk/news/world/europe/hitler-goddaughter-dead-unmarked-grave-edda-goering-a8820851.html
https://www.independent.co.uk/news/world/europe/hermann-goering-s-daughter-fails-to-reclaim-items-looted-by-nazi-deputy-during-wwii-10203551.html
https://www.sueddeutsche.de/bayern/petition-im-landtag-goering-tochter-fordert-geld-vom-freistaat-zurueck-1.2448745
https://www.loc.gov/item/2002712484/
https://www.makk.de/en/entdecken/research/provenance-research/on-the-trail-of-the-origins-of-a-renaissance-teapot
https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/hermann-goering
https://en.wikipedia.org/wiki/Edda_G%C3%B6ring