Článek
Dne 13. ledna 1982 šel Lenny Skutnik domů z práce. Bylo mu osmadvacet let a pracoval v úřadu amerického Kongresu. Washington zasypal sníh, doprava stála a u řeky Potomac se najednou začali sbíhat lidé.
Krátce předtím se z letiště Washington National pokusil odstartovat Boeing 737 společnosti Air Florida. Let 90 mířil do Fort Lauderdale s mezipřistáním v Tampě. Na palubě bylo 74 cestujících a 5 členů posádky.
Letadlo se po startu zvedlo jen krátce. Narazilo do mostu, strhlo kus zábradlí, zasáhlo auta na mostě a spadlo do zamrzlé řeky. V letadle zemřelo 74 lidí a na mostě čtyři další. Celkem bylo obětí 78. Pět lidí z letadla se podařilo dostat živé z vody.
Jednou z nich byla Priscilla Tirado. Při havárii přišla o manžela Josého a dvouměsíčního syna Jasona. Ve vodě byla promrzlá a zraněná. Když ji vrtulník táhl k břehu, neudržela se lana a spadla zpátky mezi kusy ledu.
Skutnik stál na břehu. Sundal kabát, skočil do ledové vody a doplaval k ní. Dostal ji ke břehu, kde ji převzali další lidé. O dva týdny později seděl ve Sněmovně reprezentantů vedle Nancy Reaganové a prezident Ronald Reagan o něm mluvil při projevu o stavu Unie.
Sníh na letišti
Ve středu 13. ledna 1982 bylo ve Washingtonu špatné počasí. Letiště Washington National bylo kvůli sněhové bouři několik hodin zavřené a znovu se otevřelo kolem poledne. Sníh ale padal dál a letadla nabírala zpoždění. Air Florida Flight 90 měl původně odletět dřív. Nakonec stál na zemi déle než hodinu a tři čtvrtě.
Šlo o Boeing 737-222 s registrací N62AF. Letadlo bylo odmrazováno. Jenže po odmrazení čekalo dál v padajícím sněhu. Posádka se také pokusila použít zpětný tah motorů, což v takových podmínkách mohlo přispět k nasávání sněhu a ledu.
Při pojíždění na dráhu 36 měli piloti zapnout systém proti námraze motorů. Nezapnuli ho. Ukazatele EPR, podle kterých posádka nastavovala tah motorů, pak ukazovaly hodnoty, které vypadaly jako správné, ale skutečný tah byl nižší. První důstojník si během rozjezdu všiml, že něco nesedí. Kapitán však vzlet nepřerušil.
Boeing se rozjížděl déle než obvykle. Když se konečně odlepil od dráhy, nedokázal normálně stoupat. V 16:01 narazil do vozidel na severní části mostu 14th Street Bridge, který spojuje Washington s Arlingtonem. Letadlo zasáhlo sedm vozidel. Čtyři lidé v autech zemřeli, další byli zraněni.
Po nárazu se letadlo propadlo přes led do řeky Potomacu. Voda byla studená, řeka plná ledových ker a na místě byla špatná viditelnost. Záchranáři, policisté i kolemjdoucí se snažili dostat k lidem, kteří se byli ve vodě.
Většina lidí v letadle zemřela při nárazu nebo zůstala uvnitř. Na hladině a u části trosek se drželo několik lidí, kteří přežili dopad. Byla mezi nimi letuška Kelly Duncanová, cestující Patricia „Nikki“ Felchová, Joseph Stiley, Bert Hamilton, Priscilla Tirado a Arland D. Williams Jr.
Duncanová našla jediný použitelný plovací prostředek a dala ho zraněné cestující Patricii „Nikki“ Felchové. Sama zůstala ve vodě. Stiley, soukromý pilot a obchodník, byl těžce zraněný, ale držel se u trosek a pomáhal dalším. Tirado byla v šoku a volala po svém dítěti.
Nad řeku přiletěl vrtulník U.S. Park Police Eagle 1. Pilotoval ho Donald Usher, s ním byl záchranář Melvin Windsor. Neměli speciální vybavení pro takovou záchranu. Použili popruhy a lana z vrtulníku a dostávali se tak nízko, že lyžiny stroje byly těsně nad vodou a ledem.
První se podařilo vytáhnout Berta Hamiltona. Potom vrtulník letěl zpátky k troskám. Lano se dostalo k Arlandu Williamsovi. Byl částečně uvězněný v troskách a nemohl se sám dostat ven. Lano předal Kelly Duncanové.
Duncanovou vytáhli na břeh. Vrtulník se vrátil znovu. Williams opět dosáhl na záchrannou pomůcku a znovu ji dal někomu jinému. Tentokrát pomáhal Joe Stileyovi, který držel Priscillu Tirado. Druhou linku vzala Nikki Felchová.
Vrtulník táhl lidi přes led k břehu. Nebyla to hladká záchrana jako ve filmu. Těla narážela do ker a ledových desek. Felchová i Tirado se neudržely a spadly zpět do vody. Stiley se dostal ke břehu, ale během záchrany utrpěl další zranění.
Tirado zůstala blízko břehu, ale už neměla síly. Vrtulník se k ní vrátil, jenže ani další pokus neudržela. Byla pár metrů od lidí na břehu a klesala pod hladinu.
Skok z břehu
Lenny Skutnik nebyl záchranář. Nebyl policista, hasič ani voják ve službě. Pracoval ve vládním úřadu, kde pomáhal s poštou, zásobami, tiskem a později technickou podporou.
Ten den šel z práce a dostal se k řece stejně jako další lidé. Viděl vrtulník, trosky, záchranáře a ženu, která už se nedokázala zachytit. Skutnik později neříkal nic o hrdinství. Sundal kabát a skočil do Potomacu. Voda byla ledová a kolem plavaly kusy ledu. Doplaval k Tirado, chytil ji a táhl ke břehu. Další muž jí pak pomohl ven z vody.
Priscilla Tirado přežila. Její manžel José a jejich dvouměsíční syn Jason zemřeli. Otec Priscilly později přišel Skutnikovi poděkovat. Záznam Skutnikova skoku natočily televizní kamery. Proto ho viděly miliony lidí. Z muže, který šel z práce domů, se během několika minut stal člověk, jehož jméno se dostalo do novin po celé zemi.
Vedle Skutnika se v příběhu letu 90 často opakuje jméno Arland D. Williams Jr. Bylo mu 46 let. Přežil náraz a dostal se k místu, odkud mohl dosáhnout na lano z vrtulníku. Sám se ale nemohl uvolnit z trosek.
Když k němu vrtulník spustil linku, nepoužil ji pro sebe. Podal ji Kelly Duncanové. Když se vrtulník vrátil, znovu pomohl dalším. Lidé na břehu a ve vrtulníku nejdřív přesně nevěděli, kdo je ten muž u ocasu letadla.
Když se pro něj vrátili, už ho neviděli. Trosky se posunuly, voda ho vzala a Williams zmizel pod hladinou. Jeho tělo našli později. Most, do kterého letadlo narazilo, byl později pojmenován na jeho památku. Arland D. Williams Jr. Memorial Bridge připomíná muže, který přežil havárii, ale nedostal se z vody, protože raději nechal zachránit jiné.
Vyšetřování vedla NTSB. Závěr nebyl postavený na jedné chybě. NTSB uvedla jako pravděpodobnou příčinu selhání posádky. Piloti nepoužili ochranu motorů proti námraze při pozemním provozu a vzletu, rozhodli se vzlétnout se sněhem nebo ledem na křídlech a kapitán nepřerušil vzlet, když se objevily neobvyklé údaje na přístrojích.
K nehodě přispělo i dlouhé čekání mezi odmrazením a povolením ke vzletu. Letadlo během něj stálo v hustém sněžení. Posádka měla také malé zkušenosti se zimním provozem proudových dopravních letadel.
Reaganův host
O třináct dní později vystoupil prezident Ronald Reagan s projevem o stavu Unie, State of the Union. Do galerie pozval Lennyho Skutnika. Skutnik seděl vedle první dámy Nancy Reaganové.
Reagan při projevu zmínil mladého vládního zaměstnance, který viděl ženu ztratit lano z vrtulníku, skočil do vody a dotáhl ji do bezpečí. Lidé ve Sněmovně vstali a tleskali. Skutnik později říkal, že byl zaražený a nevěděl, co dělat.
Od té doby se ve Washingtonu začalo jménem Skutniks označovat lidi, které prezidenti zvou do galerie při projevu o stavu Unie a v proslovu je používají jako konkrétní příklad. V americké politice z toho vznikl zvyk, který pokračoval u dalších prezidentů.
Skutnik se ale neproměnil v člověka, který by si na tom postavil kariéru. Zůstal v úřadu a pracoval tam desítky let. V roce 2010 úřad připomněl jeho odchod do důchodu. Psali o něm jako o nejslavnějším zaměstnanci, ale zároveň jako o člověku, který se u nich roky staral o běžné věci. Sám trval na tom, že nebyl hrdina. Říkal, že jen chtěl pomoci jinému člověku.
Zdroje:
https://www.ntsb.gov/investigations/Pages/DCA82AA011.aspx
https://www.faa.gov/lessons_learned/transport_airplane/accidents/N62AF
https://aviation-safety.net/wikibase/327949
https://www.cbo.gov/publication/25080
https://www.upi.com/Archives/1982/01/16/Hero-gets-thanks-from-father/3861380005200/
https://www.eaa.org/eaa/news-and-publications/eaa-news-and-aviation-news/news/05-19-2016-rescue-over-the-potomac
https://time.com/4175037/skutnik-state-of-the-union-history/
https://time.com/4175328/special-guests-at-the-state-of-the-union-address/
https://nleomf.org/recollections-and-thoughts-from-air/
