„Letadlo navrhli klauni, které řídí opice.“ 346 obětí a šéf Boeingu roku 2019 odešel s 1,5 miliardy

Martin Hrnko měl za sebou tři měsíce na jihu Afriky a cestování pro něj nebylo jen koníčkem. Pracoval jako průvodce v cestovní kanceláři, která vozila klienty do exotických destinací, a jezdil s nimi po celém světě. „Martin byl vždy usměvavý, klidný muž, kterého extrémně bavilo cestování, a v práci průvodce se našel. Rychle se zařadil mezi naše nejlepší průvodce. V roce 2018 absolvoval 74 letů, strávil ve vzduchu 295 hodin a přeletěl 201 348 kilometrů,“ napsala o něm později cestovka. Teď chtěl v Keni navštívit kmen Samburu. K cestě se k němu přidala máma Blanka, vystudovaná právnička a sestra Michala, studentka bratislavské Fakulty matematiky, fyziky a informatiky, jež se živila jako grafička a animátorka.

V neděli 10. března 2019 v 8:38 ráno odstartoval z Addis Abeby let Ethiopian Airlines 302 do Nairobi. Na palubě bylo 157 lidí z pětatřiceti zemí. Lince se přezdívalo „kyvadlo OSN“, protože spojovala africké úřady Organizace spojených národů, a toho rána jí letělo dvaadvacet lidí spojených s OSN. Mnozí z cestujících mířili na environmentální shromáždění OSN v Nairobi. Mezi cestujícími byla i další Slovenka, Danica Olexová z neziskové organizace Dobrá novina, která jela navštívit projekt v Keni.

Šest minut po startu, v 8:43:45, narazilo letadlo rychlostí přes tisíc kilometrů v hodině do pole nedaleko města Bishoftu. Vyhloubilo kráter dlouhý čtyřicet metrů a trosky zarazilo až deset metrů do země. Nepřežil nikdo. Otec a manžel, slovenský poslanec Anton Hrnko, pak napsal na Facebook: „S hlubokým smutkem oznamujeme, že moje drahá manželka Blanka, syn Martin a dcera Michala zahynuli během letecké katastrofy v Addis Abebe dnes v ranních hodinách. Kdo jste je znali, věnujte jim tichou vzpomínku.“

Šlo o letadlo Boeing 737 MAX 8, staré necelé čtyři měsíce. Stejný typ spadl o pět měsíců dřív v Indonésii. A ve firmě, která ho postavila, se o jeho problémech vědělo už roky.

Tenhle příběh začíná obchodem. Evropský Airbus přišel s novým, úspornějším letadlem a americký Boeing potřeboval rychle odpovědět. Místo úplně nového stroje se rozhodl přestavět osvědčenou 737, která létala už od šedesátých let. Hlavním prodejním argumentem bylo, že piloti starších verzí si nové letadlo osvojí na krátkém kurzu u počítače a nemusí na drahý simulátor. Pro aerolinky to znamenalo úsporu milionů a pro Boeing nejprodávanější letoun v jeho historii.

Háček byl v motorech. Nové, větší a úspornější se pod nízké křídlo staré konstrukce nevešly, a tak je inženýři posunuli dopředu a výš, což změnilo, jak se letadlo chová ve vzduchu. Boeing to vyřešil softwarem s názvem MCAS, který v určitých situacích sám sklápěl nos letadla dolů. Spoléhal přitom na údaje jediného čidla, a když to čidlo selhalo, software začal stroj tlačit k zemi, aniž by piloti chápali proč. O MCAS totiž v jejich příručkách nebylo ani slovo.

Že to nebyla náhoda, naznačuje interní dokument z roku 2013. Zaměstnanec v něm doporučoval představit MCAS jako pouhé rozšíření systému, který už starší 737 měly. „Pokud zdůrazníme, že MCAS je nová funkce, může to mít větší dopad na certifikaci a výcvik,“ napsal. A výcvik byl to, čemu se chtěl Boeing vyhnout za každou cenu. Deník The Wall Street Journal se odvolal na inženýra Ricka Ludtkeho, který na kokpitu MAXu pracoval, a na dalšího člověka z vývoje. Podle nich slíbila firma svému největšímu zákazníkovi, americké Southwest Airlines, milion dolarů za každé objednané letadlo, kdyby piloti nakonec museli na simulátor. Boeing to nikdy nepotvrdil.

Klíčovým mužem v jednání s úřady byl hlavní technický pilot programu Mark Forkner. Jednal s úřady o tom, jaký výcvik budou piloti na novém letadle potřebovat. Při zkouškách v simulátoru ale MCAS zlobil. „Řádí mi to v simulátoru,“ napsal v chatu kolegovi a dodal: „Jasně, létám mizerně, ale tohle bylo hrozné.“ Boeing tyto zprávy začátkem roku 2019 předal vyšetřovatelům, ale americkému leteckému úřadu FAA ne.

V jiných zprávách se Forkner netajil tím, jak tvrdě bojuje proti simulátorům. V roce 2017 napsal: „Boeing tohle nedovolí. Půjdeme do střetu s každým regulátorem, který se pokusí z toho udělat požadavek.“ Když se pak jedna zahraniční aerolinka chystala své piloty na simulátor přece jen poslat, varoval ji, že si tím vytvoří „obtížnou a zbytečnou zátěž“ a možná i precedens pro další zákazníky v regionu. Pak e-mail přeposlal kolegům s komentářem: „Vypadá to, že můj Jediho trik zase vyšel!“

Nebyl sám. Už v listopadu 2015 jiný zaměstnanec upozorňoval, že úřady budou u jednoho výstražného systému nejspíš chtít výcvik na simulátoru. „Budeme se proti tomu velmi tvrdě bránit a při závěrečném vyjednávání budeme nejspíš potřebovat podporu z nejvyšších míst,“ psal. Další kolega se zase chlubil, jak umluvil indický úřad, aby od dodatečného výcviku upustil: „Zrovna jsem na ty hlupáky použil Jediho trik. Měl bych dostat tisíc dolarů pokaždé, když vezmu takový hovor. Ušetřím téhle firmě šílený balík.“

Večer 28. října 2018 letěl jeden z nových MAXů indonéské společnosti Lion Air z Bali do Jakarty. Cestující později popisovali, že se to podobalo jízdě na horské dráze, protože letadlo nedokázalo udržet výšku. Posádce pomohla náhoda: v kokpitu seděl pilot mimo službu, který poradil vypnout elektrické vyvažování, a stroj bezpečně přistál. Problém ale nebyl řádně nahlášen. Vyšetřovatelé později zjistili, že z technické knihy letadla chybí jednatřicet stran.

Druhý den v 6:20 ráno vzlétl stejný stroj z Jakarty do města Pangkal Pinang. Řídil ho jednatřicetiletý kapitán Bhavye Suneja z Indie, který se létat učil v Kalifornii, a jednačtyřicetiletý druhý pilot Harvino. Oba měli za sebou tisíce hodin na boeinzích 737, jenže o systému, se kterým zápasili, nevěděli nic. Podle otce jedné z obětí z druhé havárie, Michaela Stuma, software tlačil nos letadla dolů dvacetkrát. Po jedenácti minutách letu se stroj zřítil do Jávského moře a zemřelo všech 189 lidí na palubě. Při vyprošťování trosek zahynul ještě jeden potápěč.

Indonéští vyšetřovatelé později vytkli chyby i aerolince a údržbě, protože čidlo, které MCAS krmilo falešnými daty, bylo špatně zkalibrované. Hlavní otázka ale zněla jinak: proč piloti nevěděli, co se jim v letadle děje? Vyšlo najevo i to, že výstraha upozorňující, že si dvě čidla odporují, fungovala jen u letadel, kde si aerolinka připlatila za doplňkový ukazatel. Lion Air ho neměla. Boeing o té chybě věděl, považoval ji za nekritickou a úřadu ji ohlásil až po havárii. Pilotům poslal 6. listopadu pokyny, jak v takové situaci postupovat, jménem ale MCAS poprvé zmínil až o čtyři dny později, dvanáct dní po havárii. MAXy létaly dál.

Kapitánovi letu 302 Yaredu Getachewovi bylo devětadvacet let a byl nejmladším kapitánem Ethiopian Airlines. Měl za sebou přes osm tisíc letových hodin, na MAXu ale jen sto tři. Jeho druhý pilot Ahmednur Mohammed byl čerstvým absolventem akademie aerolinky s 361 hodinami. Když letadlo po startu začalo padat, udělali přesně to, co Boeing po Indonésii doporučil, a elektrické vyvažování vypnuli. Ruční kolo, kterým se pak mělo dát vyvážení nastavit, ale při vysoké rychlosti nešlo otočit. Kapitán nakonec systém zapnul znovu, MCAS se za devět sekund probudil a za dalších pětadvacet sekund bylo po všem.

Americký a francouzský úřad pro vyšetřování nehod později v připomínkách k etiopské zprávě vytkly chyby i posádce. Nechala prý motory běžet na příliš vysoký výkon, a letadlo tak nabralo rychlost, při níž se ručně vyvažovat nedalo. Legendární pilot Chesley Sullenberger, který kdysi přistál s dopravním letadlem na řece Hudson, si ale let 302 zkusil na simulátoru a řekl: „I když jsem věděl, co se stane, viděl jsem, jak posádkám mohl dojít čas i výška dřív, než stihly problém vyřešit.“

Druhá havárie byla pro svět víc než dost. Den po ní, 11. března, zakázala MAXy létat Čína, která jich měla nejvíc, a o den později Evropská unie, Indie, Austrálie a řada dalších zemí. Americký úřad FAA ale ještě 11. března vydal prohlášení, že letadlo je způsobilé k provozu. Ještě ten den titulkovala TN.cz, že aerolinky MAXy zakazují, ale „Česko váhá“. Americký úřad stroje uzemnil až 13. března jako jeden z posledních, po jednapadesáti jiných.

Uzemnění letadel se dotklo i Čechů. Společnost Smartwings měla sedm MAXů, další stály hotové v Americe a jejich výroba se zastavila na osmnáctém kusu. Do konce roku 2019 přišla firma podle své mluvčí o víc než 1,5 miliardy korun. Později po Boeingu žádala zhruba dvě miliardy, americký soud ale její žalobu zamítl, stejně jako žalobu polské společnosti LOT.

Na konci října 2019, rok po první havárii, předstoupil šéf Boeingu Dennis Muilenburg před Kongres. Za jeho zády stály rodiny obětí s velkými fotografiemi svých blízkých. „Můžeme a musíme být lepší. Tyhle nehody nás zasáhly a změnily. Udělali jsme chyby a v některých věcech jsme se mýlili,“ řekl. Mezi pozůstalými seděli Nadia Milleronová a Michael Stumo, jejichž čtyřiadvacetiletá dcera Samya letěla v Etiopii na svůj první pracovní úkol pro neziskovou organizaci zabývající se zdravotnictvím. „Naše dcera nastupovala do letadla s naprostou důvěrou. Letenku jí koupil zaměstnavatel,“ řekla Milleronová.

S Muilenburgem mluvila přímo v sále. Vyzvala ho, ať odstoupí. „Pane Muilenburgu, měl byste se stydět za svá rozhodnutí, která zabíjela lidi,“ řekla mu podle svých slov. Odpověděl, že byl vychován tak, aby těžké situace vydržel a necouval. Když po slyšení odcházel, zavolala za ním, ať se otočí a podívá se na lidi, když říká, že je mu to líto. Její manžel pak americkému rozhlasu NPR řekl, že vedení neposlouchalo varování zdola: „Nemáte v letadle software, který přemůže piloty, a oni se mu nemůžou bránit. To je prostě bezohlednost.“

Muilenburg vydržel ve funkci jen do 23. prosince 2019. O necelé tři týdny později Boeing pod tlakem Kongresu zveřejnil přes sto stran interních zpráv a e-mailů. Stalo se tak jen pár dní poté, co firma ustoupila a souhlasila, že piloti MAXů přece jen musí na simulátor. Zprávy ukázaly, co si zaměstnanci o letadle mysleli. „Tohle letadlo navrhli klauni, které zase řídí opice,“ napsal jeden z nich. „Budu v šoku, jestli FAA tenhle šmejd schválí,“ psal jiný. „Ježíši, to je odsouzené k zániku.“

Nejvíc mrazí konverzace o simulátorech, na kterých se piloti MAXů měli učit. „Poctivost je v téhle práci jediná cesta. Integrita, když jde o lidské životy. Dal bys svou rodinu do MAXu, jehož piloty vycvičili na simulátoru MAXu? Já ne,“ napsal jeden zaměstnanec. Jiný si v roce 2018 stěžoval na kulturu ve firmě: „Dostali jsme se do toho tím, že jsme vybrali nejlevnějšího dodavatele a podepsali nemožné termíny. Je to systémové. Je to kultura. Máme vedení, které tomu byznysu skoro nerozumí, a přesto nás žene k určitým cílům.“

Předseda dopravního výboru Sněmovny reprezentantů Peter DeFazio označil zprávy za „neuvěřitelně usvědčující“. Podle něj ukazují, „kam až byl Boeing ochoten zajít, aby unikl dohledu regulátorů, posádek i cestující veřejnosti, zatímco jeho vlastní zaměstnanci uvnitř bili na poplach“. Boeing se omluvil úřadům, Kongresu, aerolinkám i cestujícím. Úřad FAA oznámil, že ve zprávách nenašel žádné nové bezpečnostní riziko, a jejich tón označil za zklamání.

Muilenburg sice přišel o akcie za 14,6 milionu dolarů, podle smlouvy mu ale náleželo 62,2 milionu dolarů v akciích a penzi, tedy zhruba 1,4 miliardy korun. Rodiny obětí to vnímaly jako výsměch. Americká senátorka Elizabeth Warrenová napsala: „Zemřelo 346 lidí. A přesto Dennis Muilenburg tlačil na regulátory a dal zisky přednost bezpečnosti cestujících, pilotů i letušek. Odejde s dalšími 62,2 miliony dolarů. Tohle je korupce, prostá a jednoduchá.“

Firmu samotnou stála celá kauza mnohem víc. MAXy zůstaly na zemi dvacet měsíců, nejdéle ze všech amerických dopravních letadel v historii, a znovu je úřad pustil do vzduchu až 18. listopadu 2020. Evropský úřad je pustil koncem ledna 2021 a vrátily se i ke Smartwings. Boeing podle odhadů stály pokuty, odškodné a právníci kolem dvaceti miliard dolarů a nepřímé ztráty z víc než tisíce dvou set zrušených objednávek přes šedesát miliard.

V lednu 2021 se Boeing s americkým ministerstvem spravedlnosti dohodl, že se vyhne trestnímu stíhání za podvod na úřadech, když zaplatí přes 2,5 miliardy dolarů. Rozpis té částky ale vypovídá o mnohém. Pokuta činila 243,6 milionu, aerolinkám jako odškodné za uzemněná letadla připadlo 1,77 miliardy a do fondu pro pozůstalé šlo 500 milionů dolarů. Aerolinky tak dostaly víc než třikrát tolik co rodiny obětí. Když se fond rozpočítá na 346 mrtvých, vychází v průměru na jeden život asi 1,45 milionu dolarů. Muilenburgových 62,2 milionu odpovídá čtyřiceti třem takovým životům.

Jediným člověkem, kterého kvůli kauze obžalovali, byl Mark Forkner. V říjnu 2021 ho prokurátoři obvinili, že lhal úřadu FAA, aby firma získala peníze od zákazníků. V březnu 2022 ho porota osvobodila. Do vězení nešel nikdo.

Zdálo se, že tím příběh skončil. Pak 5. ledna 2024 vyletěla za letu u MAXu 9 společnosti Alaska Airlines záslepka nepoužívaných nouzových dveří. Nikdo nezemřel, ale ministerstvo dospělo k závěru, že Boeing porušil podmínky dohody z roku 2021. Firma souhlasila, že se k podvodu přizná, jenže soudce Reed O'Connor z texaského Fort Worth takovou dohodu odmítl. Nová vláda pak Boeingu nabídla něco jiného: dohodu, že ho vůbec nebude stíhat, když zaplatí nebo investuje další 1,1 miliardy dolarů. Firma si navíc mohla sama vybrat poradce, který bude dohlížet, jestli dodržuje pravidla.

Na slyšení 3. září 2025 promluvilo přes tucet pozůstalých, někteří přiletěli z Evropy i z Afriky, a soudce žádali, ať dohodu odmítne. Catherine Berthetová, jejíž dcera Camille zemřela v Etiopii, přicestovala z Francie. „Nedovolte Boeingu, aby si koupil svobodu,“ žádala.

MAXy dnes létají po celém světě, i z Prahy. Příběh zpracoval Netflix v dokumentu Pád: Kauza Boeing. Za smrt 346 lidí, mezi nimi Blanky, Martina a Michaly Hrnkových, nebyl nikdo odsouzen.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Ethiopian_Airlines_Flight_302

https://en.wikipedia.org/wiki/Lion_Air_Flight_610

https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_737_MAX_groundings

https://en.wikipedia.org/wiki/Maneuvering_Characteristics_Augmentation_System

https://en.wikipedia.org/wiki/Dennis_Muilenburg

https://tn.nova.cz/clanek/syn-hrnka-byl-vasnivy-cestovatel-to-se-mu-stalo-osudnym.html

https://fortune.com/2020/01/10/designed-clowns-supervised-monkeys-internal-boeing-messages-slam-737-max/

https://www.aljazeera.com/economy/2020/1/10/clowns-and-monkeys-new-boeing-messages-show-737-max-concerns

https://pizzainmotion.boardingarea.com/2019/08/17/did-boeing-promise-southwest-millions-of-dollars-if-737-max-pilots-needed-a-simulator

https://www.npr.org/2019/10/30/774646279/victims-family-responds-to-boeing-ceos-testimony

https://www.washingtonexaminer.com/news/303228/look-at-people-when-you-say-youre-sorry-family-members-of-737-max-crash-victims-confront-boeing-ceo

https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/uzemneni-boeingu-737-max-vychazi-smartwings-draho-zatim-pres-1-5-miliardy-korun-1365360

https://english.radio.cz/node/8774751

https://www.npr.org/2025/11/07/nx-s1-5601593/boeing-737-max-crashes