Článek
Bylo 23. prosince 2006, den před Štědrým dnem. Ve finále první řady StarDance stál čtyřiatřicetiletý muzikálový herec Roman Vojtek se svou partnerkou Kristýnou Coufalovou. Na začátku soutěže to s nimi nevypadalo nijak oslnivě, za první valčík dostali od porotců jen 23 bodů ze 40. Pak ale týden za týdnem stoupali a do finále došli s nejvyšším průměrem celé řady. Toho večera porazili herce Václava Vydru s Petrou Kostovčíkovou a stali se vůbec prvními vítězi soutěže, která se pak stala televizní stálicí.
„Cítím se skvěle,“ řekl Vojtek po vyhlášení. „Ještě jsem nezažil takový zápřah a únavu.“ Na závěr večera tančily všechny páry společný valčík a druhý den byl Štědrý večer. Pro Romana Vojtka nebyl tenhle svátek samozřejmostí. Byla doba, kdy ho celých deset let neslavil. Teď mu tleskala celá republika. Jen dva lidé u toho chyběli a chybět budou už navždy. „Mrzí mě, že mě nikdy nezažili v divadle, ale doufám, že mě odněkud vidí,“ řekl o svých rodičích.
Zlobivý kluk ze sídliště
Roman Vojtek se narodil 14. dubna 1972 ve Vsetíně. Byl to kluk, kterému by se dnes řeklo hyperaktivní. „Dřív se tomu říkalo parchant,“ glosoval to s nadsázkou. Ze školky ho vyhodili dvakrát. Z první školky na sídlišti ho přeřadili do jiné. Ostuda byla o to větší, že v původní školce pracovala jeho máma. Také z nové ho chtěli vrátit, nakonec v ní však zůstal a jedl i spal odděleně od ostatních dětí. Doma podle svých slov nezlobil, jen měl spoustu energie a nevěděl, kam s ní. Vybíjel si ji na gymnastice, kam chodil od první třídy. Odmalička zpíval a tancoval, ve škole byl třídním šaškem, kterému spolužáci říkali „cvoček“.
Doma vládla máma. „Naše maminka měla silnou ruku a nešla pro ránu daleko,“ vzpomínal. Měl o tři roky mladší sestru Editu, tichou a nesmělou holku. A s mámou měl jeden rituál, na který nezapomněl dodnes. „Každý týden jsme s mámou pekli frgál,“ vzpomínal na valašský tvarohový koláč, kterému s úsměvem říká valašská pizza nasladko. „Zadělávali těsto, které potom kynulo. Většinou jsem u toho byl a pomáhal jí.“ Sladké mu podle jeho slov chutná celý život. Kuchyně, máma, kynoucí těsto. Byl to obyčejný svět kluka z valašského sídliště a vypadal, že bude trvat napořád.
Když bylo Romanovi dvanáct, nahmatala si máma v prsu bulku. Lékař ji prý uklidnil, že jde jen o neškodnou tukovou bulku. Byla to rakovina. V té době to slovo podle Vojtka znamenalo skoro jistou smrt. „U nás doma se o tom nemluvilo, ale já jsem v těch dvanácti věděl, že je máma nemocná, že má rakovinu,“ řekl později. Nemoc přišla zrovna ve chvíli, kdy začínal dospívat, a puberta mu to celé podle jeho slov ještě ztížila. Máma s nemocí bojovala čtyři roky. Celou dobu přitom vedla děti k pořádku a k domácím pracím.
„Maminka byla hodně na úklid a domácí práce, takže nám to vštěpovala, jako by věděla, že to bude potřeba,“ vzpomínal Vojtek. Bylo to potřeba dřív, než si kdokoli dokázal představit. „Asi nejhorší bylo, když mi v šestnácti zemřela maminka na rakovinu,“ řekl o tom po letech. Dodnes na ni vzpomíná na sociálních sítích. Na Den matek zveřejnil archivní fotky rodičů, svatební snímek a fotku, na které jsou s malým Romanem a jeho sestrou. Připsal k nim jen pár slov: „Den matek. Děkuji za vše. Chybíš mi. Láska.“
Táta soustružník
Doma zůstal táta s dvěma dospívajícími dětmi. „Byl to chlap, který soustružil a pracoval v továrně,“ popsal ho syn. Snažil se, ale smrt ženy ho zlomila. Zhroutil se a odešel do invalidního důchodu. Spoustu věcí, které dřív dělala máma, museli převzít šestnáctiletý Roman a třináctiletá Edita. „Musel jsem se naučit prát, žehlit, vařit, uklízet,“ vzpomínal Vojtek. Pak tátu postihl první infarkt. Přežil ho. Roman se mezitím vyučil jako mechanik-seřizovač s maturitou a na divadlo vůbec nemyslel. Za celý život v něm byl jen jednou, s učilištěm.
Hrál ale v kapelách a snil o tom, že bude slavný zpěvák. Po revoluci se otevřely hranice a Roman odjel se dvěma kamarády stopem do Španělska na brigádu. Sbírali tabák a spali v sušičce tabáku. V Barceloně si přivydělával hraním na kytaru. Pak se vrátil domů a jeho život se otočil kvůli úplné náhodě. Kamarádka se chystala na přijímačky na brněnskou hereckou školu JAMU a potřebovala někoho, kdo jí bude dělat partnera. Roman jel s ní. Sám na herectví nepomýšlel, chtěl jí jen pomoct.
V Brně si ho všiml jeden z profesorů, dal mu vizitku a řekl, že by to mohl zkusit za rok. Když to pak Roman zkusil na činohře, poslali ho jinam. „Řekli mi, že se dobře hýbu a zpívám, jestli bych nechtěl zkusit muzikálové herectví,“ vzpomínal. Druhý den stál před další komisí, bez přípravy a bez jediné naučené árie. Zazpíval tedy valašskou lidovou píseň „Ej ovce moje ovce“. Monolog si vybral z My Fair Lady, protože to byla jediná kniha, kterou měla kamarádka na koleji. Hrál Lízu Doolittlovou, chudou prodavačku květin, ze které se stane dáma.
Pak přišel úkol, který si pamatuje dodnes. „Řekli, ať si představím, že komise jsou vojáci a já Saddám Husajn,“ vyprávěl. Rozohnil se tak, že na někoho z komise vylil vodu. Byl to děkan. Komise se možná lekla, ale poslala ho do dalšího kola. Tak začal studovat muzikálové herectví. „Když jsem šel na JAMU, nevěděl jsem, co je muzikál,“ přiznal po letech. Byl to začátek kariéry, o které do té doby vůbec neuvažoval.
Když Roman studoval v Brně, přišel u táty druhý infarkt. Ten už nepřežil. Romanovi bylo dvacet. „Selhalo mu srdíčko,“ řekl o tátovi. Z rodiny, která ještě před pár lety pekla každý týden frgál, zbyli dva sourozenci. Sedmnáctiletá Edita zůstala ve Vsetíně sama v rodinném bytě. Musela se o sebe postarat, a tak si založila vlastní obchod a šila věci z kůže. Roman byl v Brně a staral se sám o sebe. Vydělával tehdy asi 250 korun týdně. Na kávu ho zvaly spolužačky.
„Člověku to dá nějaké zkušenosti se postarat sám o sebe, ale taky mu to zpřehází nějaký žebříček hodnot,“ řekl o tom období v pořadu Retrohubky. Jindy dodal: „Možná to bude znít blbě, ale díky tomu všemu jsem se rychle postavil na vlastní nohy.“ Podle něj ho to zocelilo. Kdo se umí postarat sám o sebe, bere prý životní problémy s větším nadhledem. Měl ale ještě sestru. A brzy se ukázalo, že ani o ni nemá jistotu.
Muzikál místo rodiny
Asi dva roky po tátově smrti mu Edita oznámila, že odjíždí s partou přátel do Jižní Ameriky. Bylo jí devatenáct. Slibovala, že se za půl roku vrátí. Ostatní se po půl roce opravdu vrátili. Edita ne. Zůstala v Bolívii. „Ona! Ta vždycky tichá a nesmělá dívka a teď takové dobrodružství!“ divil se Vojtek. Sestra, se kterou po mámě převzal domácnost a se kterou přežil i tátovu smrt, byla najednou na druhém konci světa. Spojení mezi nimi skoro neexistovalo, zbývaly jen dopisy.
„Trvalo to asi tři až pět let, než jsme si poprvé mohli zavolat,“ vzpomínal Roman. V té době se uzavřel do sebe a přestal komunikovat s okolím. A přestal slavit Vánoce. „Pro mě jsou Vánoce osobní záležitostí, kterou prožívám jen s nejbližšími lidmi,“ řekl jednou. Jenže nejbližší lidi tehdy neměl. Máma a táta leželi na hřbitově, sestra byla za oceánem. Deset let po sobě pro něj Štědrý večer neexistoval. Byl to den jako každý jiný.
Zbylo mu divadlo. Ještě během studia nastoupil do Městského divadla Brno a začal hrát v muzikálech. Školu kvůli tomu formálně nedokončil. Diplomovou práci napsal a obhájil, ale státnice si odložil. „V létě bylo venku hezky,“ vysvětloval s úsměvem. V Brně prožil zhruba deset let. „Nikdy na něj nezapomenu a nedám dopustit,“ řekl o městě, kde se stal hercem. Na jevišti měl kolem sebe lidi, potlesk a práci, která ho bavila.
V roce 2001 přiletěl za sestrou do Bolívie a poprvé od jejího odjezdu ji zase viděl. Z tiché holky ze Vsetína se stala žena, která si v cizí zemi vybudovala vlastní život. Dnes je v Bolívii uznávanou módní návrhářkou a sama šije svatební šaty, podle bratra bez měření. Roman se kvůli její rodině začal učit španělsky. Vzdálenost mezi Českem a Bolívií zůstala, ale sourozenci se k sobě vrátili. Z celé původní rodiny mu zůstala jen ona.
Zase Štědrý večer
Po letech samoty potkal Terezu Janoušovou. Štědrý večer s ní trávil u její rodiny, v úzkém kruhu s jejími rodiči a sestrou. „Na Štědrý den půjdeme tradičně k manželčině rodině,“ říkal v prosinci 2009. Tak to u nich chodilo už pět let. V roce 2009 se s Terezou vzali a podle tehdejšího rozhovoru ho k oltáři vedla právě sestra Edita. Ve stejném roce začala Česká televize vysílat seriál Vyprávěj a Vojtek v něm dostal hlavní roli. Hrál Karla Dvořáka, otce rodiny, kterou seriál provázel desítkami let československých dějin.
Diváci s ním sledovali, jak vychovává děti, jak stárne a jak drží rodinu pohromadě. Natočil 115 dílů. Nejvíc se prý těšil na natáčení osmdesátých let, kdy sám dospíval. Tedy na léta, kdy mu umírala máma. V květnu 2010 se mu narodila první dcera. Dostala jméno Edita, stejné jako jeho sestra. „Chceme jich mít víc,“ říkal tehdy o dětech. Měl zase vlastní rodinu. Vypadalo to na šťastný konec. Jenže příběh se měl ještě jednou zlomit, a tentokrát to byl on, kdo odešel.
Krátce před narozením syna Benedikta Vojtek od těhotné manželky odešel. Bulvár z něj udělal vyvrhela a psal o jeho „prvních Vánocích bez rodiny“. K odchodu se vrátil až po letech. „Já jsem to udělal proto, abych přežil,“ řekl. Podle svých slov v tom vztahu už nemohl zůstat a nikoho neobviňuje. „Udělal jsem to i pro ně,“ dodal o dětech. Soudy okolí ho podle vlastních slov nezajímají. „Nemám potřebu někomu něco vysvětlovat a omlouvat se,“ řekl.
S bývalou ženou má dnes podle svých slov dobré vztahy. Děti mají ve střídavé péči, týden u něj a týden u mámy. Asi devět měsíců po rozchodu začal chodit s Petrou, která se později stala jeho druhou manželkou.
Dnes má Roman Vojtek čtyři děti. Z prvního manželství dceru Editu a syna Benedikta, s Petrou syny Nathaniela a Vincenta. Na rodiče prý myslí často. Dívá se na jejich fotky a občas jim zapálí svíčku. Na zahradě chalupy v Novém Hrozenkově roste strom, který kdysi zasadila máma. Nikdy ho nenechal pokácet. Jedna věc po mámě mu ale chybí. Frgál, který spolu každý týden pekli, sám upéct neumí. „Každý rok si o Vánocích říkám, že bych to měl oprášit a naučit se to,“ říká.
Zdroje:
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/274635/bolest-romana-vojtka-v-detstvi-mu-zemreli-oba-rodice-a-utekla-sestra.html
https://www.pragmoon.cz/clanky/roman-vojtek-nemam-potrebu-nekomu-neco-vysvetlovat-a-omlouvat-se-
https://dvojka.rozhlas.cz/kdyz-jsem-sel-na-jamu-nevedel-jsem-co-je-muzikal-vzpomina-roman-vojtek-8334938
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-roman-vojtek-manzelku-si-nekdy-spletu-33180
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-zaujalo-nas-s-romanem-vojtkem-o-valasich-i-o-tom-proc-kdysi-opustil-tehotnou-manzelku-udelal-jsem-dobre-rika-96398
https://www.toprecepty.cz/clanky/10686-roman-vojtek-zavzpominal-na-valasskou-pizzu-od-maminky-pekli-jsme-kazdy-tyden-musim-se-do-toho-zase-pustit-rika/
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-finale-stardance-sledovalo-dva-a-ctvrt-milionu-lidi-40144524
https://www.stream.cz/retrohubky/v-dospivani-prisel-o-rodice-se-sestrou-zustali-na-vse-sami-roman-vojtek-o-nejtezsi-zivotni-zkousce-65470780
