Článek
Kdo dnes stojí na Manhattanu před budovou Municipal Building naproti radnici a zvedne oči, uvidí na vrcholku věže zlatou ženu s korunou. Socha Civic Fame, Občanská sláva, od sochaře Adolpha Weinmana měří přes sedm metrů a je druhou největší ženskou sochou v New Yorku hned po Soše svobody. O pár kilometrů dál, na rohu Páté avenue a Padesáté deváté ulice, stojí Pulitzerova fontána s bronzovou dívkou, která drží koš plný ovoce. Jmenuje se Abundance, Hojnost, a vytvořil ji Karl Bitter.
V Columbus Circle hledí ze základny pomníku lodi Maine, u Riverside Parku z Pomníku hasičů od Attilia Piccirilliho. Ve Straus Parku na Upper West Side sedí zamyšlená žena jménem Memory, Vzpomínka, od Augusta Lukemana. Připomíná manžele Idu a Isidora Strausovy, majitele obchodního domu Macy's, kteří společně zahynuli při potopení Titanicu, protože Ida odmítla nastoupit do záchranného člunu bez manžela. A v Metropolitním muzeu umění podle odhadů nese její rysy přes třicet soch. Její podobu najdete i daleko od New Yorku, v parku Piedmont v Atlantě na Pomníku míru, v Jacksonvillu, San Francisku, Cambridgi nebo Madisonu.
Všechny ty postavy mají jednu tvář. Patří ženě, kterou na začátku dvacátého století znala celá Amerika jako Miss Manhattan, americkou Venuši nebo dokonale krásnou ženu. Sochaři o ni soupeřili, novináři o ní psali, filmaři ji obsazovali do hlavních rolí. A pak jako by se po ní slehla zem. Desítky let o ní nikdo nevěděl, kde je. Když v roce 1996 zemřela, bylo jí sto čtyři let a strávila víc než šedesát let za zdmi státní psychiatrické léčebny.
Dívka z Páté avenue
Audrey Marie Munson se narodila 8. června 1891 v Rochesteru ve státě New York. Rodiče se rozvedli, když byla malá, a vychovávala ji matka. Do New Yorku přišla jako dospívající dívka s nadějí, že se uplatní jako tanečnice ve sboru. Osud ale rozhodl jinak. Podle jejího vlastního vyprávění si jí na ulici na Manhattanu všiml portrétní fotograf Ralph Draper, když se procházela s matkou po obchodech. Přemluvil ji, aby mu stála modelem, a představil ji sochaři Isidoru Kontimu.
Konti od ní chtěl víc než portrét. Munson později vzpomínala, jak ji obešel, prohlédl si ji a požádal, aby se prošla. Pak přišla věta, která změnila její život: „Ale,“ řekl pan Konti, „budete muset pózovat úplně nahá.“ Matka souhlasila a Audrey se stala modelem pro Kontiho sousoší Tři múzy, které pak desítky let stálo v hale hotelu Astor.
Byla to doba, kdy New York stavěl. Banky, nádraží, knihovny a úřady vznikaly v okázalém stylu beaux-arts, plném sloupů, reliéfů a soch. Architekti potřebovali alegorie Spravedlnosti, Slávy, Hojnosti a Vzpomínky a sochaři potřebovali modelky. Audrey Munson se stala tou nejžádanější. Mezi lety 1909 a 1915 prý pózovala pro dvě stě umělců za padesát centů na hodinu. Týdně si vydělala kolem pětatřiceti dolarů, v dnešních penězích zhruba osm set. V roce 1913 jí deník New York Sun přezdíval Miss Manhattan.
První nahá hvězda
Vrcholem její slávy se stal rok 1915. V San Francisku se konala světová výstava Panama-Pacific, oslava otevření Panamského průplavu, a areál zaplnily stovky soch. Munson pózovala zhruba pro tři čtvrtiny z nich. Noviny jí začaly říkat Exposition Girl, dívka z výstavy.
Hollywood si jí všiml okamžitě. Ještě v roce 1915 natočila v Kalifornii němý film Inspiration, volně inspirovaný příběhem o Pygmalionovi, sochaři, který se zamiluje do své sochy. Hrála v něm modelku a v několika scénách se objevila nahá. Byla to první hlavní herečka amerického filmu, která se před kamerou svlékla. Film vydělal velké peníze, Munson z nich ale dostala jen zlomek. Následovaly snímky Purity z roku 1916 a The Girl O' Dreams. Ve všech hrála vždy totéž. V herecky náročnějších scénách ji často nahrazovala dublérka. Mnohá kina filmy kvůli nahotě zakázala a ochránci mravnosti zuřili.
Konec přišel v roce 1919 a nečekaně. Audrey s matkou bydlela v penzionu na Západní 65. ulici na Manhattanu. Majitelem byl lékař Walter Wilkins, který tam žil s manželkou Julií. Wilkins se do mladé modelky posedle zamiloval. Munsonovy se odstěhovaly, ale o několik týdnů později byla Julia Wilkinsová zavražděna. Policie podezírala jejího manžela a v novinách se okamžitě objevila spekulace, že ženu zabil, aby se mohl oženit s Audrey Munson.
Audrey a její matka policii přesvědčily, že odešly z penzionu dávno před vraždou a že Wilkinsovy city nebyly opětované. Wilkinse odsoudili k smrti, ale před popravou se ve vězení oběsil. Munson byla zbavena jakéhokoli podezření. Jenže bulvár ji mezitím rozcupoval. Jméno americké Venuše se objevovalo vedle slov jako vražda a milenka a veřejnost, která ji ještě nedávno obdivovala, se od ní odvrátila.
Ke skandálu se přidala změna vkusu. Po první světové válce vyšel okázalý styl beaux-arts z módy a nákladná výzdoba budov se přestala vyplácet. Sochaři už nepotřebovali tolik alegorií. A Munson se blížila třicítce, věku, kdy modelky tehdy končily. Její poslední film Heedless Moths z roku 1921 propadl.
Konec v zapomění
S matkou se odstěhovala do městečka Mexico na severu státu New York. Matka se živila úklidem v domácnostech. Místní lidé se na výstřední bývalou hvězdu, která chodila v nápadném oblečení a jezdila na kolečkových bruslích, dívali s nedůvěrou. Některé matky prý zavíraly okna, když šla kolem. Sedmadvacátého května 1922 se Audrey Munson pokusila otrávit. Matka ji zachránila.
Osmého června 1931, v den jejích čtyřicátých narozenin, ji místní soudce prohlásil za oběť „duševní chorob“ a matka ji nechala umístit do státní psychiatrické léčebny St. Lawrence v Ogdensburgu. V době hospodářské krize nebylo něco takového v chudých rodinách výjimkou. Audrey Munson tam zůstala přes šedesát let. Až poté se přestěhovala do domova důchodců zhruba padesát kilometrů od léčebny. Zemřela v roce 1996 ve věku sto čtyř let, krátce před svými sto pátými narozeninami.
Zdroje:
https://99percentinvisible.org/episode/miss-manhattan-r/transcript/
https://www.artsy.net/article/artsy-editorial-forgotten-story-audrey-munson-famous-muse-fierce-advocate-women-artists/
https://www.westsiderag.com/2011/12/16/upper-west-side-history-the-rise-and-tragic-fall-of-the-model-who-broke-the-rules
https://www.cbs58.com/news/she-inspired-monuments-and-died-in-obscurity
https://www.wgpfoundation.org/historic-markers/audrey-munson/
https://en.wikipedia.org/wiki/Audrey_Munson
