Native American People - původní obyvatelé Severní Ameriky (Část 2.)

Když už nebylo možné čelit koloniálnímu tlaku pouze fyzicky, povstali reformátoři, sjednotitelé, tvůrci písma a moderní intelektuálové. Jejich úkolem nebylo jen bránit území, ale především zachránit duši svých komunit, obnovit narušený morální řád a předat moudrost dalším generacím v radikálně se měnícím světě.

Duchovní myšlení komunit American Native People se v okamžicích nejtěžších krizí transformovalo v konkrétní programy obnovy. Tito vůdci chápali, že největší hrozba neleží pouze vně, ale v plíživém vnitřním rozkladu.

Zatímco mnohé tradice uchovávaly řád skrze každodenní zvyklosti, Dekanawida vytvořil něco zcela výjimečného: komplexní sociálně-politický systém známý jako Velký zákon míru (Gayanashagowa), který položil základ konfederace Haudenosaunee. Právní historici se dnes shodují, že tento zákon ovlivnil tvůrce americké ústavy. Sám Dekanawida definoval mír nikoliv jako pouhou absenci války, ale jako aktivní stav spravedlnosti a vzájemného vztahu. Své poselství při zakládání konfederace definoval takto:

„Já jsem Dekanawida a společně s vládci Pěti národů sázím Strom velkého míru. Do kořenů tohoto Stromu velkého míru uložím zbraně válek. Pohřbíme je hluboko do země, aby už nikdy nebyly spatřeny. Náš rozum a naše duchovní síla budou odteď spleteny dohromady, aby tvořily jeden celek. Nabízíme mír a sjednocení všem národům, které se rozhodnou žít podle tohoto zákona spravedlnosti.“

Na přelomu 18. a 19. století čelila konfederace Haudenosaunee hluboké existenční krizi a zničujícímu vlivu alkoholu zavedenému kolonizátory. Vize náčelníka Handsome Lakea daly vzniknout hnutí Gai'wiio (Dobré slovo). Profesor náboženství J. H. Smith vysvětluje: „Handsome Lake pochopil, že pokud má jeho lid přežít vnější drancování, musí nejprve vyléčit svou vnitřní společenskou ránu.“ Svému lidu předal toto jasné varování Stvořitele:

„Stvořitel nás zarmouceně sleduje. Vidí, jak ohnivá voda ničí mysl mužů, rozbíjí rodiny a přináší chudobu do našich domovů. Naší jedinou spásou je odvrhnout zvyky, které nás oslabují, zříci se alkoholu, ukončit veškeré násilí mezi sebou a vrátit se k čistotě a rodinné péči, kterou nám dal Velký duch na počátku času.“

Paiutský prorok Wovoka zformoval na konci 19. století hnutí Tance duchů. Jak uvádí religionista J. R. Lewis, jeho původní učení bylo dezinterpretováno a zneužito americkou armádou jako záminka k represím (které vyvrcholily masakrem u Wounded Knee). Odborníci se dnes shodují, že Wovokovo skutečné poselství bylo hluboce pacifistické a apelovalo na pracovitost a mravní čistotu. Své poselství zformuloval v této dochované řeči k zástupcům kmenů:

„Nesmíte nikomu ublížit. Nesmíte bojovat. Dělejte vždy to, co je správné. Nikdy nelžete a nikdy nekraďte. Když se budete společně modlit a tančit, starý svět se obnoví a naši mrtví se vrátí zpět. Velký duch nám pošle zpět bizony a veškerá bolest zmizí. Nedělejte žádné potíže bílým lidem a pracujte pro ně s poctivostí, dokud nenastane čas naší záchrany.“

Tito vůdci si uvědomili, že jednotlivé kmeny nemohou tlaku expanze čelit odděleně. Jejich myšlení spojovalo hlubokou spiritualitu s mistrovskou geopolitikou.

V roce 1761 zažil lenapský vůdce Neolin sérii vizí spojených s Mistrem života. Historik Gregory Dowd o Neolinovi píše: „Neolin nebyl jen kazatelem; byl teologem odporu. Definičně propojil duchovní spásu s absolutním odmítnutím koloniální ekonomiky.“ Neolin předal komunitám American Native People slova, která obdržel od Stvořitele:

„Tato země, na které žijete, byla stvořena mnou pro vás, a ne pro jiné. Proč strpíte, aby na vaší půdě žili bílí lidé? Odvrhněte jejich zbraně, jejich alkohol a jejich šaty, nebo přestanete existovat jako lidé. Pošlete je zpět do zemí, které jsem stvořil pro ně.“

Na tuto duchovní vizi navázal geniální stratég, náčelník Odawů Pontiac. Ten dokázal Neolinovo poselství přetavit v obrovskou vojensko-politickou alianci. Během shromáždění národů Pontiac vyřkl tento nekompromisní projev:

„Je pro nás životně důležité, moji bratři, abychom z našich zemí vyhladili tento národ, který usiluje pouze o naše zničení. Vy sami vidíte, že nám berou naše území, že nás nutí platit za zboží přehnané ceny a že jejich sliby jsou prázdné. Musíme se spojit a udeřit jako jeden muž, abychom zachovali domov pro naše děti.“

Na Neolina navázal na počátku 19. století šawneeský prorok Tenskwatawa, ale do politické roviny projekt přenesl jeho bratr Tecumseh. Tecumseh je experty považován za jednoho z nejbrilantnějších státníků své doby. Pokusil se vytvořit konfederaci od Velkých jezer (Great Lakes) až po jih kontinentu. Odmítl samotný koncept soukromého vlastnictví půdy, a to s legendární rétorickou přesností tváří v tvář americkým generálům:

„Prodat zemi! Proč neprodat i vzduch, mraky a velké moře, stejně jako zemi? Copak to všechno neudělal Velký duch pro všechny své děti společně? Nikdo nemá právo prodat ani kousek této země, dokonce ani sobě navzájem, a už vůbec ne cizincům, kteří ji chtějí celou jen pro sebe.“

Když zbraně utichly, nastoupila intelektuální rezistence. Obrana identity se přemístila k peru, k papíru a k novým formám náboženství.

Čerokézský polyhistor Sequoyah představuje fascinující výjimku v lidských dějinách – jako jediný negramotný člověk na světě samostatně vytvořil funkční písmo. Během dvanácti let sestavil čerokézské slabičné písmo, díky němuž se American Native People z jeho národa stali během jediné generace plně gramotnými a začali vydávat vlastní noviny. Sequoyah věděl, že přežití národa v nové éře závisí na uchování jejich myšlenek. Jeho motivace byla zcela zřejmá a dochovala se v tomto jeho vysvětlení:

„Bílý muž má magický list, který dokáže mluvit napříč časem a prostorem. Pokud mají naše slova a zákony přežít, musíme mít svůj vlastní mluvící list. Vytvořím mluvící list pro svůj lid, aby naše paměť už nikdy nezmizela ve větru.“

Quanah Parker byl posledním náčelníkem volně žijících Komančů. Poté, co byl jeho lid donucen přesunout se do rezervace American Native People, pochopil, že pokud má kultura přežít, musí se adaptovat. Stal se jedním ze zakladatelů Native American Church (Církve původních Američanů), která integrovala tradiční spiritualitu, užívání peyotlu jako posvátného sakramentu a křesťanské prvky. Jeho schopnost pragmatické obhajoby vlastní spirituality před úřady je shrnuta v jeho dokonalém srovnání:

„Bílý muž chodí do svého kostela a mluví tam o Bohu. Zástupce American Native People vejde do svého týpí a mluví tam přímo s Bohem.“

Paiutská intelektuálka a vizionářka Sarah Winnemucca neúnavně přednášela po celých Spojených státech a stala se první ženou z řad American Native People, která publikovala anglicky psanou knihu – Life Among the Piutes (1883). Byla to nekompromisní kritika zkorumpovaného rezervačního systému. Její hlas ztělesňoval obrovské morální rozhořčení nad pokrytectvím americké demokracie:

„Hanba! Hanba! Odvažujete se křičet o svobodě, když nás držíte na místech proti naší vůli a ženete nás z místa na místo, jako bychom byli dobytek. Tvrdíte, že přinášíte civilizaci, ale přinášíte jen sliby, které okamžitě porušujete, a zákony, které platí jen pro vás, zatímco my hladovíme.“

Ve 20. století se zformovala nová generace filozofů. Tito lidé využili vynikající znalosti západního myšlení k tomu, aby jej mohli zevnitř rozložit a ukázat jeho prázdnotu.

Svatý muž z kmene Lakotů, Lame Deer, navázal na odkaz starých mystiků, ale přidal k nim nesmírně ostrý, sarkastický pohled takzvaného heyoky (posvátného šaška). Ve své knize Lame Deer, Seeker of Visions naprosto geniálně rozkládá západní koncept kriminality, majetku a věznic. O mýtu evropského civilizačního „vylepšení“ prohlásil v nezkrácené podobě toto:

„Než sem dorazili naši bílí bratři, aby z nás udělali civilizované lidi, neměli jsme žádný druh vězení. Kvůli tomu jsme pochopitelně neměli žádné zločince. Bez vězení nemohou existovat zločinci. Neměli jsme žádné zámky ani klíče, a proto mezi námi nebyli žádní zloději. Byli jsme příliš necivilizovaní na to, abychom přikládali velkou hodnotu osobnímu majetku, takže jsme neznali chamtivost.“

John Trudell, básník, filozof a mluvčí organizace AIM (American Indian Movement) z kmene Santee Dakota, definoval útlak komunit American Native People nejen jako rasový či politický problém, ale jako problém existenciální a ekologický. Ve svých brilantních esejích dekonstruoval takzvanou „tech-no-logic“ společnost. Upozornil, že korporátní stát se snaží odpojit všechny lidi od jejich přirozené sounáležitosti se Zemí:

„My jsme duch, my jsme přirozená součást této Země, a všichni naši předkové a všichni naši příbuzní, kteří odešli do duchovního světa, jsou tady neustále s námi. To je obrovská síla. Oni nás chtějí oddělit od naší síly. Chtějí nás oddělit od toho, kým skutečně jsme, a chtějí nás přesvědčit, že jsme pouhými spotřebiteli v jejich systému.“

Od proroctví Neolina, přes genialitu Sequoyaha a politický um Tecumseha, až po břitkou filozofii Johna Trudella – myšlení American Native People zanechalo lidstvu zásadní zprávu. Jejich tradice nebyly zničeny, nýbrž přežily nejtěžší představitelný civilizační tlak.

Všechny tyto osobnosti spojuje jedno zásadní pochopení: Hodnota člověka se neměří počtem staveb, které zanechá na povrchu země, ani množstvím zkonzumovaného majetku. Měří se schopností udržet mír a harmonii v síti veškerého života. Varování těchto myslitelů před arogancí odpojeného rozumu dnes, tváří v tvář globální ekologické i společenské krizi, nezní jako ozvěna z minulosti. Zní jako nesmírně aktuální, naléhavý a zřetelný návod k přežití celého lidstva.