Ohiyesa (Charles A. Eastman): Bratr Kristus a Hlas Velkého Ticha

Zatímco Wovoka byl mystik a prorok, Ohiyesa byl lékař, vzdělanec a filozof. Dokázal získat doktorát na bostonské univerzitě a ovládnout jazyk i vědu bílého muže, aniž by jedinkrát zradil čistotu své domorodé duše. Jeho životním úkolem bylo dokázat světu, že Bůh – Velké Tajemství – je jen jeden, a že skutečný Ježíš Kristus by plakal nad tím, co se děje v jeho jménu.

Prvních patnáct let svého života strávil Ohiyesa hluboko v lesích, zcela nedotčen západní civilizací. Učil se umění lovu, přežití, ale především hluboké, tiché spiritualitě. Bůh se u Dakotů nazýval Wakan Tanka, Velké Tajemství.

Ohiyesa zjistil, že západní svět má o indiánské víře naprosto zkreslené představy. Běloši označovali domorodce za pohany, protože nestavěli kostely a neměli psaná dogmata. Ohiyesa však vysvětlil, že jejich víra byla natolik vznešená a čistá, že jakákoliv lidská stavba by Boha jen urážela. Modlitbou Indiána nebylo křičení požadavků na nebesa. Byla to absolutní vnitřní rovnováha. Zde jsou jeho vlastní, nezkrácená slova:

„Moudrý muž hluboce věří v ticho, které je znamením dokonalé rovnováhy. Ticho je absolutní postoj nebo rovnováha těla, mysli a ducha. Muž, který si uchovává své já neustále klidné a neotřesené bouřemi existence, aniž by se na stromě pohnul jediný lístek, aniž by se na hladině zářící tůně objevila jediná vlnka, takový muž má v mysli negramotného mudrce ideální postoj a vedení života. Ticho je základním kamenem charakteru.“

Tento přístup formoval celou jeho bytost. Neprosit Boha o hmotné věci, ale sjednotit s Ním svou mysl v dokonalém tichu.

Po takzvaném siouxském povstání v roce 1862 byl Ohiyesův otec, Mnoho blesků (Many Lightnings), považován za mrtvého, pravděpodobně popraveného americkou armádou. Ohiyesa vyrůstal v přesvědčení, že pomsta bělochům je jeho životním údělem.

Když mu ale bylo patnáct let, stal se zázrak. Jeho otec se vrátil. Přežil věznění, ale vrátil se jako změněný muž. Přijal jméno Jacob Eastman, oblékl se do šatů bílého muže a přijal křesťanství. Řekl svému synovi, že čas války skončil. Vysvětlil mu, že běloši sice dělají strašlivé věci, ale že mají jednoho Velkého Učitele, kterého nazývají Ježíš, a jehož učení je dobré a moudré. Ohiyesa uposlechl svého otce. Ostříhal si vlasy, opustil les a vstoupil do civilizace, aby tohoto „Velkého Učitele“ pochopil.

Vstoupil do křesťanských škol, naučil se anglicky, vystudoval Dartmouth College a nakonec získal lékařský diplom na Boston University v roce 1890. Ohiyesa byl připraven stát se zářným příkladem asimilace. Věřil v křesťanskou lásku a odpuštění. A pak přišel pád do reality.

Na podzim roku 1890 byl doktor Charles Eastman (Ohiyesa) poslán jako vládní lékař do rezervace Pine Ridge v Jižní Dakotě. Bylo to přesně v době, kdy vrcholilo hnutí Tance duchů, které přinesl Wovoka.

Ohiyesa, nyní vzdělaný křesťanský lékař, viděl hladovějící, mrznoucí a zoufalý lid. Viděl armádu, která přijela potlačit nenásilný náboženský tanec. A pak přišel 29. prosinec 1890 – masakr u Wounded Knee.

Když střelba utichla, byl to právě Ohiyesa, kdo byl vyslán do sněhové bouře, aby v roklích hledal přeživší. Nacházel rozstřílené ženy a zmrzlá nemluvňata sající krev z prsou mrtvých matek. Jako lékař je ošetřoval v provizorní nemocnici, kterou musel zřídit v místním episkopálním kostele. Přeživší a krvácející indiáni leželi na podlaze přímo pod nápisem z vánoční výzdoby, který hlásal: „Mír na zemi a dobrá vůle lidem.“

Tento absolutní, děsivý rozpor Ohiyesu provždy změnil. Uvědomil si, že bílý muž Ježíše vůbec nezná. Z křesťanství udělal jen masku pro chamtivost, genocidu a krádež půdy.

Zbytek svého života Ohiyesa zasvětil psaní a přednášení. Ve svých knihách Duše Indiána (The Soul of the Indian, 1911) a Z hlubokých lesů do civilizace (From the Deep Woods to Civilization, 1916) přistoupil k naprosto brilantní teologické dekonstrukci.

Zjistil, že skutečné učení Ježíše Krista nemá s chováním západní civilizace nic společného. Uvědomil si, že Ježíš byl potulný učitel, který neměl majetek, kázal pod širým nebem, učil sdílení všeho, miloval přírodu a odmítal se bránit násilím. Ohiyesa světu oznámil ohromující pravdu: Indiáni žili podle učení Krista dávno předtím, než bílý muž vůbec dorazil na jejich kontinent.

Bílý muž se naopak řídil materialismem. Boha se snažil uplatit penězi a modlitbami žádal o sobecký úspěch ve válce a obchodě. Tuto pravdu Ohiyesa zaznamenal ve vzpomínce na promluvu starého náčelníka, který dokonale shrnul absurditu civilizačního náboženství. Nechme zaznít celá slova tohoto starého bojovníka, která Ohiyesa zapsal a vynesl na světlo:

„My jsme tento zákon, o kterém mluvíš, dodržovali po nesčetné věky! Nevlastnili jsme nic, protože všechno je od Něho. Jídlo bylo volné, půda volná jako sluneční svit a déšť. Kdo to všechno změnil? Bílý muž. A přesto on sám o sobě říká, že věří v Boha! Nezdá se, že by zdědil byť jen jedinou vlastnost svého Otce, a už vůbec nenásleduje příklad, který mu zanechal jeho bratr Kristus.“

Aby Ohiyesův intelekt a čistota jeho spojení s Velkým Tajemstvím zářily bez překážek, předkládáme zde jeho nejdůležitější myšlenky v plném, nezkráceném znění. Toto je lék na dogmatismus.

O skutečném náboženství a jediném Bohu:

„My lidé dvacátého století víme své! My víme, že všechny náboženské touhy a veškeré upřímné uctívání mohou mít pouze jeden jediný zdroj a jeden jediný cíl. My víme, že Bůh lidí gramotných i negramotných, Bůh Řeků i barbarů, je koneckonců ten samý Bůh. A my společně s Petrem vnímáme, že On nehledí na osobu, ale že v každém národě je mu přijatelný ten, kdo se Ho bojí a koná spravedlnost.“

O tichu a nepotřebnosti kněží:

„Uctívání Velkého Tajemství bylo tiché, osamělé a oproštěné od veškerého sobectví. Bylo tiché, protože veškerá lidská řeč je nevyhnutelně chabá a nedokonalá. Proto duše mých předků stoupaly k Bohu v uctívání beze slov. Bylo osamělé, protože věřili, že On je nám mnohem blíže v samotě, a neexistovali žádní kněží, kteří by měli pravomoc vstoupit mezi člověka a jeho Stvořitele. Nikdo nesměl nikoho napomínat, nutit ke zpovědi nebo se jakýmkoliv jiným způsobem vměšovat do náboženské zkušenosti druhého. Mezi námi byli všichni muži stvořeni jako synové Boží a stáli vzpřímeně jako bytosti vědomé si svého božství.“

O výchově k štědrosti a odvržení hromadění majetku:

„Děti se musí brzy naučit kráse štědrosti. Jsou učeny, aby darovaly to, čeho si cení úplně nejvíce, aby mohly ochutnat skutečné štěstí z dávání. Skutečný Indián nestanovuje žádnou cenu pro svůj majetek ani pro svou práci. Jeho štědrost je omezena pouze jeho silou a schopnostmi. Považuje za čest, když je vybrán pro obtížnou nebo nebezpečnou službu, a považoval by za hanebné žádat za ni jakoukoliv odměnu. Místo toho řekne: Ať mi ten, komu sloužím, vyjádří své díky podle svého vlastního vychování a svého vlastního smyslu pro čest.“

Zklamání nad bílou společností a věrnost svému původu:

„Jsem Indián. A ačkoliv jsem se od civilizace naučil mnohému, za což jsem vděčný, nikdy jsem neztratil svůj indiánský smysl pro právo a spravedlnost. Jsem pro rozvoj a pokrok v sociálních a duchovních oblastech, a nikoliv pro rozvoj obchodu, nacionalismu nebo materiální výkonnosti.“

Ohiyesa zemřel v roce 1939. Svět ho považoval za asimilovaného křesťana. Ale on udělal něco mnohem většího. Vzal si od západního světa to nejlepší – akademické vzdělání a medicínu – aby mohl poukázat na to, že Ježíš Nazaretský byl vlastně duchem domorodý léčitel, a že Velké Tajemství se zjevuje pouze těm, kteří dokážou najít mír uprostřed hlubokých lesů a ve vlastním Tichu.

1. Kdo byl Ohiyesa? Ohiyesa (známý jako Dr. Charles Alexander Eastman) byl indián z kmene Santee Dakota, který se stal lékařem, spisovatelem a jedním z nejdůležitějších mostů mezi domorodou spiritualitou a křesťanstvím.

2. Jaký je význam jeho jména Ohiyesa? Jeho jméno v překladu znamená „Vítěz“ (Winner). Získal ho v dětství po vyhrané hře, původně se jmenoval Hakadah (Ubohý poslední).

3. Proč opustil život v lese a odešel do civilizace? Když mu bylo patnáct let, jeho otec se vrátil z vězení, konvertoval ke křesťanství a přesvědčil syna, že musí získat vzdělání bílého muže, aby svému lidu dokázal v budoucnu pomoci.

4. Jaké vzdělání Ohiyesa získal? Stal se jedním z nejvzdělanějších domorodých Američanů své doby. Vystudoval Dartmouth College a následně získal doktorát medicíny na Boston University.

5. Co bylo Velké Tajemství (Wakan Tanka)?Indiánský koncept Boha. Ohiyesa jej popisoval jako absolutní, všudypřítomnou duchovní sílu, která nemá lidskou podobu, nehněvá se a prolíná celou přírodou i vesmírem.

6. Jaký postoj měl Ohiyesa ke kostelům a chrámům? Považoval je za zbytečné a omezující. Učil, že skutečným chrámem je otevřená příroda a Bůh je lidem mnohem blíže pod širým nebem.

7. Proč bylo v jeho víře důležité ticho? Ohiyesa definoval ticho jako samotný Hlas Boha. Veškerá slova jsou nedokonalá, ale ticho přináší dokonalou rovnováhu těla, mysli i ducha.

8. Jakou roli sehrál Ohiyesa při masakru u Wounded Knee? Pracoval jako agenturní lékař v rezervaci Pine Ridge. Po masakru 29. prosince 1890 vyrazil do sněhové bouře hledat přeživší a následně je ošetřoval v místním kostele.

9. Jak ho masakr u Wounded Knee duchovně zasáhl? Byl to okamžik absolutního prozření. Pochopil propastný rozdíl mezi čistým učením o lásce a krutou, genocidní realitou „křesťanské“ civilizace.

10. Jaký měl Ohiyesa názor na Ježíše Krista? Považoval Ježíše za Velkého Učitele. Tvrdil, že Ježíšův prostý život v přírodě a odmítání majetku byly naprosto identické se životem a filozofií tradičního Indiána.

11. Jaký byl podle Ohiyesy největší hřích bílého muže? Materialismus a pokrytectví. Ohiyesa nechápal, jak mohou lidé věřit v Boha a přitom hromadit majetek a ničit přírodu.

12. Proč podle něj indiáni nepotřebovali kněze? Věřil, že každý člověk byl stvořen jako „syn Boží“ vědomý si svého božství. Nikdo nesmí vstupovat mezi člověka a Boha.

13. Jak Ohiyesa chápal modlitbu? Modlitba pro něj byla beze slov, byla to čirá snaha uvést svou duši do harmonie a přijetí Velkého Tajemství.

14. Co je to kniha The Soul of the Indian (Duše Indiána)?Jeho nejslavnější dílo z roku 1911. Analyzuje v něm původní spiritualitu domorodců bez jakýchkoliv evropských zkreslení.

15. Jak chápal indiánskou štědrost ve srovnání s evropským obchodem? Indiáni neznali cenu majetku a největším zdrojem štěstí pro ně bylo obdarovat druhé. Obchod a posedlost penězi vnímal jako duchovní nemoc.

16. Byli indiáni před příchodem kolonizátorů pohany? Ohiyesa toto slovo striktně odmítal. Tvrdil, že Bůh (Velké Tajemství) zjevil svou pravdu všem národům úměrně jejich chápaní.

17. Komu Ohiyesa vkládá do úst slova o "bratrovi Kristovi"? Starému indiánskému náčelníkovi (z kmene Sac and Fox), který pronesl, že bílý muž Krista vůbec nenásleduje, protože mu ukradl zemi.

18. Podařilo se Ohiyesovi sjednotit oba světy? Dokázal ukázat, že Pravda a Láska existují nad institucemi a rasami. Svět ho však často vnímal jen jako asimilovanou raritu.

19. Co napsal o materialismu vs. duchovním pokroku? Ačkoliv přijímal pokrok, zásadně odmítal budování společnosti na obchodu a nacionalismu. Podporoval pouze duchovní a sociální vzestup lidstva.

20. Jaké je hlavní poselství Ohiyesy pro dnešní dobu? Skutečná spiritualita nevyžaduje budovy ani dogmata. Vyžaduje pouze hluboké vnitřní ticho a radikální štědrost.

Při studiu Ohiyesova (Charles A. Eastman) myšlení, jeho vzpomínek na Wounded Knee a jeho teologické dekonstrukce civilizovaného náboženství vychází tento text z jeho vlastních publikovaných primárních děl. Všechny citace v textu jsou plné a nezkrácené překlady z těchto originálů: