Wovoka a Wounded Knee: Kristus tančící v prachu a krvi

V době, kdy americká vláda zahnala domorodé kmeny do rezervací, systematicky vyhlazovala bizony a ničila jejich kulturu, se zrodilo jedno z nejčistších pacifistických náboženství v dějinách lidstva. Jeho prorokem byl muž jménem Wovoka. Bílý muž jeho učení nepochopil, zpanikařil a utopil jej v krvi nevinných.

Wovoka (cca 1856–1932), z kmene severních Paiutů, vyrůstal na pomezí dvou světů. Jako syn šamana znal starodávnou mystiku svého lidu, ale díky životu u presbyteriánské rodiny farmáře Davida Wilsona znal i Bibli a příběh Ježíše Krista. V jeho srdci se tyto dva proudy nesrazily, ale splynuly v jedinou vizi absolutní kosmické obnovy.

Dne 1. ledna 1889 nastalo úplné zatmění slunce. Wovoka, v té době těžce nemocný, upadl do kómatu. Zatímco fyzické slunce na nebi pohaslo, jeho vědomí se ocitlo tváří v tvář samotnému Zdroji. Zde přijal zjevení, které mělo přinést útěchu celému kontinentu. Po svém probuzení pronesl plné a nezkrácené slovo, které se stalo základem nového náboženství:

„Když slunce zemřelo, vystoupil jsem do nebe a viděl jsem Boha a všechny lidi, kteří zemřeli už dávno. Byli všichni znovu mladí a žili ve světě, který byl krásný, zelený a plný zvěře. Bůh mi řekl, abych se vrátil na zemi a vyřídil svému lidu, že musí být dobří a milovat jeden druhého. Nesmí bojovat, krást ani lhát. Dal mi tento tanec, abych ho předal svému lidu.“

Wovokova teologie byla pro tehdejší bílé křesťany naprosto šokující, protože odhalovala jejich vlastní selhání. Wovoka učil, že Bůh kdysi poslal svého Syna, Ježíše, k bílým lidem. Ale běloši s ním zacházeli krutě, odmítli jeho poselství lásky a přibili ho na kříž. Bůh se proto od nich odvrátil a nyní posílá Krista k Indiánům, kteří tolik trpí a jejichž srdce nebyla zkorumpována chamtivostí.

Ve svém slavném „Mesiášském dopise“ (The Messiah Letter), který nadiktoval delegacím z plání, definoval absolutní pacifismus a naději na záchranu, o kterou se indiáni nemusí vůbec sami snažit pomocí zbraní, protože zasáhne sám Bůh. Toto je plné znění jeho poselství kmenům:

„Až se vrátíte domů, musíte uspořádat tanec a pokračovat v něm pět dní. Tančete čtyři noci po sobě a poslední noc udržujte tanec až do rána pátého dne, kdy se všichni musíte vykoupat v řece a pak se rozejít do svých domovů. Všichni to musíte dělat naprosto stejně. Já, Jack Wilson, vás všechny miluji a mé srdce je plné radosti ze zpráv, které jste mi přinesli. Až se vrátíte domů, dám vám dobrý oblak, díky kterému se budete cítit dobře. Dávám vám dobrého ducha a dávám vám všem dobrou barvu. Chci, abyste přišli znovu za tři měsíce, někteří z každého kmene, který tam je. Letos bude hodně sněhu a nějaký déšť. Na podzim přijde takový déšť, jaký jsem vám ještě nikdy nedal. Neodmítejte pracovat pro bělochy a nedělejte jim žádné potíže, dokud je neopustíte. Až se země zachvěje, nebojte se. Nebojte se, neublíží vám to. Neříkejte o tom bílým lidem. Ježíš je nyní zpět na zemi. Zjevuje se jako oblak. Mrtví jsou všichni znovu naživu. Nevím přesně, kdy sem dorazí, možná letos na podzim, možná na jaře. Až ten čas nadejde, už nebude žádná nemoc a všichni budou znovu mladí.“

Wovoka nevyzýval k povstání. Naopak, přísně jej zakazoval. Běloši měli z této nové obnovené země jednoduše zmizet, zatímco zástupy indiánských předků měly povstat a vrátit se na uzdravenou zemi. K urychlení tohoto duchovního zrodu dal Wovoka svému lidu Tanec duchů (Ghost Dance).

Byl to hypnotický, pomalý kruhový tanec. Muži i ženy se drželi za ruce, prsty propletené, a zpívali teskné písně o návratu svých milovaných. Tancovalo se dny a noci, dokud tanečníci nevyčerpáním neupadli do hlubokého transu. V tomto transu cestovali do duchovního světa, kde objímali své mrtvé děti, rodiče a přátele. Další část jeho dopisu ustanovuje naprosto čistý a nenásilný morální kodex:

„Velký Děd říká, že když zemřou vaši přátelé, nesmíte plakat. Nesmíte nikomu ublížit ani činit zlo nikomu. Nesmíte bojovat. Vždy konejte dobro. To vám dá v životě zadostiučinění. Tento mladý muž má dobrého otce a matku. Chci, abyste tančili každých šest týdnů. Připravte při tanci hostinu a mějte jídlo, aby každý mohl jíst. Pak se vykoupejte ve vodě. To je vše. Někdy ode mě opět dostanete dobrá slova. Nelžete.“

Zatímco u Wovokových Paiutů zůstal tanec čistě pacifistický, když se hnutí přelilo na Velké pláně k vyhladovělým a zdecimovaným Lakotům (Siouxům), zoufalství zde teologii upravilo. Lakotští proroci, jako byl Kicking Bear, přidali koncept tzv. Košil duchů (Ghost Shirts).

Tyto plátěné košile, zdobené posvátnými symboly orlů, ranních hvězd a přírodních živlů, měly tanečníkům poskytnout absolutní ochranu. Lakotové uvěřili, že pokud budou mít tyto košile na sobě a budou mít čisté srdce, kulky bílých vojáků jimi neprojdou. Nebyla to útočná zbraň, byl to zoufalý štít víry lidí zahnaných do kouta. Američtí osadníci a nezkušení indiánští agenti však, když viděli tisíce extaticky tančících domorodců zpívajících o tom, že běloši zmizí, propadli těžké paranoie a povolali armádu.

To, co se odehrálo u potoka Wounded Knee v Jižní Dakotě, je jednou z nejstrašlivějších ran na tváři lidskosti a dokonalou ukázkou toho, jak slepý strach impéria ničí čistou duchovní touhu. Tuto událost si připomínáme nejen jako dějinný fakt, ale jako trvalou obžalobu bezcitného systému.

Poté, co byl při zatýkání 15. prosince 1890 zbytečně zavražděn slavný náčelník Sedící býk (Sitting Bull), kmeny zachvátila panika. Náčelník Skvrnitý los (Spotted Elk, známý též jako Big Foot), který v té době umíral na těžký zápal plic, vedl skupinu asi 350 svých lidí (Minikondžuů a Hunkpapů) v krutých mrazech přes Badlands. Šli hledat útočiště a bezpečí u náčelníka Červeného oblaka v rezervaci Pine Ridge. Šli v míru, zpívali písně Tance duchů a na sobě měli své posvátné košile.

Dne 28. prosince je zastavila americká 7. kavalérie – paradoxně ten samý pluk, který kdysi vedl generál Custer, jenž byl zničen u Little Bighornu. Byli lační po pomstě. Kavalérie zahnala vyčerpané, mrznoucí indiány k potoku Wounded Knee, obklíčila je a na okolní kopce rozmístila čtyři rychlopalná děla Hotchkiss. Tato děla dokázala vystřelit až 50 explozivních granátů za minutu.

Ráno 29. prosince 1890 vojáci vstoupili do tábora a nařídili kompletní odzbrojení. Skvrnitý los, vykašlávající krev, ležel ve stanu. Vojáci převraceli týpí, prohledávali ženy a brali jim i sekery na dřevo. Atmosféra byla nabitá napětím. Indiánský šaman Yellow Bird začal tančit kroky Tance duchů a křičel k mužům, aby se nebáli vojáků, protože jejich košile je ochrání před kulkami.

Když se vojáci pokusili sebrat zbraň hluchému indiánovi jménem Černý kojot (Black Coyote), který nerozuměl rozkazům a nechtěl odevzdat pušku, za kterou draze zaplatil, došlo k potyčce. Zbraň náhodně vystřelila do vzduchu.

Následovala absolutní jatka. Vojáci okamžitě zahájili palbu z pušek do těsného hloučku odzbrojovaných bojovníků. Pak spustila palbu děla Hotchkiss z kopce a začala doslova trhat tábor na kusy. Děla pálila do stanů plných žen, starců a malých dětí. Stan, ve kterém ležel umírající náčelník Skvrnitý los, byl rozstřílen.

To, co následovalo, nebyla bitva, ale lov. Ženy a děti, které s křikem prchaly z tábora směrem do rokle, byly pronásledovány vojáky na koních. Vojáci je stříleli a sekali do nich šavlemi až do vzdálenosti tří mil od tábora. Když hrůza utichla, leželo ve zmrzlém sněhu a potoce přes 250 mrtvých těl Indiánů. Mnoho z nich mělo na sobě posvátné Košile duchů, zkrvavené a proděravělé. Jejich víra v nenásilného Boha nezastavila olovo zfanatizovaného systému.

Druhý den se přihnala masivní sněhová bouře, která těla zmrazila do hrůzných pozic. Byla hozena do společného masového hrobu. K dovršení historické zvrácenosti udělila americká armáda dvaceti vojákům za tento masakr Medaili cti (Medal of Honor).

Když zprávy o Wounded Knee dorazily k Wovokovi do Nevady, jeho srdce se zlomilo. Jeho krásné, pacifistické poselství lásky a naděje skončilo v masovém hrobu v Jižní Dakotě.

Učení, které mělo propojit všechny lidi v duchovním znovuzrození, bylo utopeno v krvi. Wovoka už nikdy jako prorok nevystoupil. Odložil klobouk duchovního vůdce a dožil jako tichý, skromný muž v rezervaci, který až do své smrti v roce 1932 léčil nemocné a tiše věřil, že jednou ten Velký den obnovy přeci jen přijde.

Abychom uchovali Wovokův odkaz v jeho nejčistší podobě a nedovolili žádné instituci jeho slova zredukovat, předkládáme zde další naprosto nezkrácené osobní citace a výroky, které Wovoka pronesl během svého života, zaznamenané dobovými svědky a etnografy. Toto je jeho skutečný hlas.

Svědectví z roku 1890 pro tlumočníka Arthura Chapmana (Wovoka osobně popisuje svůj první mystický trans a poselství):

„Zemřel jsem během zatmění slunce a putoval jsem nahoru k nejvyššímu nebi. Tam jsem potkal Boha, kterého my nazýváme Velký otec. Viděl jsem staré lidi, kteří zemřeli, jak jsou znovu mladí, tancují a hrají hry na zelené trávě. Bůh mi nařídil, abych se vrátil a řekl svému lidu, aby žili v míru s bílými muži, aby nepracovali v lži, aby neprolévali krev a aby se milovali jako bratři. Pokud mě poslechnou, znovu se setkají se svými přáteli v onom krásném světě, kde není žádný hlad a žádná smrt.“

Přímá promluva k delegaci Čejenů a Arapahů (Zaznamenaná náčelníkem Porcupinem):

„Já jsem ten muž, který stvořil všechno, co kolem sebe vidíte. Nelžu vám, mé děti. Já jsem stvořil tuto zemi a všechno na ní. Byl jsem v nebi a viděl jsem vaše mrtvé přátele a viděl jsem svého vlastního otce a matku. Na onom světě jsou všichni šťastní. Žijí tam v míru a lásce. Říkám vám, abyste se měli rádi a byli k sobě laskaví. Když se budete řídit mými slovy, znovu se s nimi setkáte.“

Wovokovo absolutní odmítnutí válečného a násilného odporu (Poselství zaslané kmenům bojujícím za spravedlnost zbraněmi):

„Neubližujte nikomu. Neberte věci, které vám nepatří. Nikdy nebojujte. Tímto tancem se všichni stanou jedním kmenem a jedním národem. Bílý muž a Indián budou bratři a už nebude žádná válka. Každý bude tančit tento tanec a zpívat tyto posvátné písně, a Bůh nás všechny uslyší a přinese nám novou zemi, kde bude pro všechny dostatek a žádný pláč.“

Odpověď Wovoky Jamesi Mooneymu (Etnografovi pátrajícímu po tom, zda Wovoka plánoval indiánské povstání proti vládě):

„Netvrdím, že jsem stvořil zemi. Netvrdím, že jsem sám Ježíš Kristus. Tvrdím jen to, že jsem byl v duchovním světě a přinesl jsem zprávu od Boha. Nepotřebujete žádné zbraně. Pokud budete tančit a modlit se, modlitba udělá to, co by zbraně nikdy nedokázaly. Modlitba přinese zpět bizony a přinese zpět mrtvé.“

1. Kdo byl Wovoka? Byl to prorok z kmene severních Paiutů, známý též jako Jack Wilson, který v roce 1889 přinesl poselství o duchovní obnově země a návratu Ježíše Krista jako Spasitele Indiánů.

2. Kde získal ponětí o křesťanství? Vyrůstal v blízkosti zbožné bílé rodiny farmáře Davida Wilsona. Zde se seznámil s Biblí a hluboce se ho dotkl příběh a morální učení Ježíše Krista.

3. Co přesně zažil 1. ledna 1889? Během úplného zatmění slunce upadl v těžké nemoci do hlubokého transu. Opustil tělo a navštívil duchovní svět, kde mluvil s Bohem a viděl všechny mrtvé předky žít ve znovuzrozeném, zeleném a míruplném světě.

4. Učil Wovoka nenávisti vůči bílým lidem? Zcela naopak. Jeho poselství bylo radikálně pacifistické. Výslovně zakázal bojovat, lhát a krást. Lidé měli žít v míru a čekat na Boží zásah.

5. Proč tvrdil, že Kristus přijde za Indiány? Prohlásil, že Bůh kdysi poslal svého Syna k bílým, ale ti ho neposlouchali a ukřižovali ho. Nyní se Ježíš vrací k Indiánům v podobě „oblaku“, protože jejich srdce a utrpení jsou připraveny na jeho přijetí.

6. Co to byl Tanec duchů (Ghost Dance)? Pětidenní kruhový tanec doprovázený posty a zpěvy, který Wovoka dostal od Boha jako prostředek, jenž má urychlit příchod nového světa a sjednocení živých s mrtvými.

7. Měl Tanec duchů válečný charakter? Ne, vůbec. Byl to tichý, meditativní a smutečně-nadějný obřad. Nezakládaly se při něm ohně a muži při něm neměli zbraně. Tančilo se na dosažení extatického transu a vizí.

8. Co to byly „Košile duchů“ (Ghost Shirts)? Specifikum kmenů Lakotů, které Wovoka původně neučil. Byla to plátěná oblečení pomalovaná duchovními symboly, o kterých Lakotové věřili, že je učiní neprůstřelnými proti armádě.

9. Jaké podmínky panovaly v rezervacích těsně před masakrem? Katastrofální. Vláda nesplnila smlouvy o dodávkách jídla, panoval obrovský hlad, nemoci a zoufalství ze ztráty bizonů a zabrání posledních kousků půdy.

10. Kdo byl náčelník Skvrnitý los (Bigfoot)? Mírumilovný náčelník kmene Minikondžu, který se se svým lidem snažil utéct do bezpečí před armádou. V době masakru měl těžký zápal plic a vykašlával krev.

11. Jaký pluk provedl masakr u Wounded Knee? Americká 7. kavalérie, kdysi vedená slavným generálem Custerem. Panovala mezi nimi silná touha po pomstě za porážku v bitvě u Little Bighornu.

12. Jak střelba 29. prosince 1890 začala? Při násilném odzbrojování hluchý Indián Černý kojot neporozuměl rozkazu a odmítal vydat svou pušku. V potyčce puška náhodně vystřelila do vzduchu, načež vojáci rozpoutali peklo.

13. Bylo použití zbraní adekvátní? Absolutně ne. Armáda pálila z rychlopalných děl Hotchkiss do bezbranného davu, včetně stanů, kde se skrývaly ženy s miminky.

14. Proč je tato událost nazývána masakrem, a ne bitvou? Protože indiáni byli před palbou téměř kompletně odzbrojeni a většina obětí (přes 250) byly ženy, staří lidé a děti, kteří s hrůzou prchali a byli chladnokrevně loveni a stříleni až kilometry od tábora.

15. Měly na sobě oběti Košile duchů? Mnoho z nich ano. Tragédií bylo, že jejich zoufalá naděje v to, že je víra ochrání před smrtící silou moderních zbraní zkorumpovaného světa, skončila krvavě.

16. Jak se zachovala americká armáda po události? Následující dny nechala zmrzlá těla hodit do hromadného masového hrobu. Za tuto „udatnou akci“ udělila 20 vojákům nejvyšší ocenění – Medaili cti.

17. Jak na zprávu o krveprolití reagoval Wovoka? Byl naprosto zdrcen a zlomen. Vydal vzkaz, že se jeho vize nenaplnila tak, jak doufal, a vyzval zbylé stoupence, ať tanec zastaví a snaží se přežít v realitě bílého muže.

18. O čem svědčí spojení Wovokovy teologie a masakru? Ukazuje na opakující se historický vzorec: Kdykoli se objeví prorok, který hlásá absolutní, přímou lásku Boha a mír, mocenský sytém zareaguje násilím.

19. Co je hlavním poselstvím Mesiášských dopisů? Jsou důkazem čistého křesťanského anarchismu propojeného s indiánskou hlubokou láskou k zemi. Lidé nesmějí plakat, nesmějí bojovat, protože Bůh vše napraví.

20. Proč by tato teologie a tento masakr neměly být nikdy zapomenuty? Protože oběti Wounded Knee zemřely doslova pro svou víru. Uctíváme jejich památku jako mučedníků, kteří doufali v příchod uzdravené, zelené planety plné lásky.

Při studiu Wovokových zjevení a událostí u Wounded Knee historikové vycházejí především z těchto ověřených primárních a sekundárních zdrojů, ze kterých byly v textu použity citace bez jakéhokoliv zkracování: