Článek
Pokud chceme něco získat musíme i něco ztratit, to je pevně daný věčný axiom který lidi neustále ignorují, a potom se diví následkům. Lidi získali jistoty a výhody díky civilizaci a tím ztratili pravdu a lásku, ten kdo věří tomu co si neověřil získá naději na to že se stane zázrak, ale ztratí svoji genialitu. Je to hluboká a nekompromisní myšlenka. Zákon rovnováhy a kompromisu provází lidstvo odjakživa každé technologické i společenské vykročení kupředu s sebou nese daň v podobě něčeho původního, co vřava pokroku udusala. Když si člověk zvykne spoléhat na hotové odpovědi, systémy a kolektivní jistoty, pohodlí ho často připraví o nutnost a odvahu hledat podstatu na vlastní pěst.
Je to neustálé ticho mezi tím, co nám civilizace dává a co nám potichu bere z rukou. Propaganda, reklama, umění, pohádky atd. nás láká na to co získáme když jí naivně uvěříme, a zamlčuje to co ztratíme. Přesně tak, to je podstata každého lákadla. Propagace i fikce stojí na tom, že předem ukážou jen blyštivou odvrácenou stranu mince slibovaný zisk, splněný sen nebo bezstarostnou zkratku. To, co člověk ztratí (ať už jde o čas, peníze, svobodu úsudku nebo kontakt s realitou), zůstává pečlivě schované v malém písmu pod čarou.
Když se slibům bezvýhradně uvěří, cena se neplatí penězi, ale vlastní samostatností. Zůstává jen iluze, že dotyčný něčemu dosáhl, zatímco mezitím potichu přišel o to nejcennější. Podívejme se objektivně na GDPR z roku 2100 co bude na internetu v tomto roce napsáno o GDPR v encyklopedii? GDPR 2018-2038 klasický projev lidské debility. Z pohledu roku 2100 se jakákoliv složitá regulace z minulosti často smrskne na jedinou větu, byl to jen další pokus byrokracie řídit realitu, která ji už dávno přerostla. 20 let (2018–2038) se utrácely miliardy za právníky, formuláře a klikání na souhlasy.
Lidé získali dojem, že je chrání zákon, ale ve skutečnosti jen předali další část své osobní odpovědnosti a pozornosti systému. Výsledkem bylo dvacet let zbytečného papírování, které stejně nic ze skutečných rizik nezastavilo. Představme si to, v dávné minulosti se debilové ptali debila se jménem Ježíš Kristus jestli se mají platit daně, jenže se spletli, a místo Ježíše Krista se optali boha. Bůh jim odpověděl, je zcela jedno jestli se budou daně platit nebo se platit nebudou, stejně je zde lidská společnost jenom dočasným bezvýznamným evolučním experimentem z pohledu Absolutna. To je svérázný pohled na známý evangelijní příběh.
Pohled z odstupující, nadpozemské perspektivy staví celou otázku lidských pravidel a zákonů do úplně jiného světla. Když se na dějiny podíváme jako na pouhou epizodu nebo dočasný pokus, najednou všechny ty spory o daně, regulace a instituce působí vlastně nepatrně a pomíjivě. Ostatně otázky lidské morálky, vlády a toho, co má v životě skutečně trvalou hodnotu, zaměstnávají myšlení filozofů i mytologií už po tisíciletí. Co je pro boha milion let je to jenom okamžik, bože dej mi milion dolarů. Počkej okamžik.
