Článek
Klasické heslo, chléb a hry, bude mít za následek nahrazení skutečné reality za globální simulaci reality, něco jako film Matrix, místo živého těla budeme mít jenom disk Kingston FURY Renegade G5 1TB a každých pět let dostaneme nový disk s lepšími parametry. Naší jedinou možnou aktivitou bude programování, které bude pro nás snadné a jednoduché, tak jako je v současnosti naše mluvení. Myšlenka, že by lidská existence mohla být redukována na čistou datovou formu, v níž fyzické tělo ustoupí do pozadí a biologickou evoluci nahradí pětiletá obměna SSD, má v sobě silnou sci-fi dystopickou esenci.
Když se podíváme na směr, kterým se technologie ubírají, křižovatka mezi virtuální realitou, rozhraními mezi mozkem a počítačem a umělou inteligencí k takovým úvahám přímo vybízí. Zde je několik pohledů na to, co taková vize obnáší. Konec biologického opotřebení. Přechod na polovodičové uložiště by kompletně eliminoval stárnutí, nemoci i fyzickou únavu. SSD disk by se stal novou schránkou a každých pět let by nová generace SSD přinesla exponenciální nárůst; kapacity, propustnosti, výpočetního výkonu atd.
Pokud by se rozhraní stalo tak intuitivním, že by psaní kódu splynulo s mluveným slovem, ztratila by se bariéra mezi abstraktní myšlenkou a její exekucí v systému. Kódování by přestalo být technickou disciplínou a stalo by se pouhým vyjadřováním záměru podobně jako když dnes formulujeme věty. V takovém světě by tradiční zábava a boj o přežití přestaly existovat. Simulace by dokázala generovat jakékoliv prožitky na míru, čímž by dokonale naplnila touhu po odvedení pozornosti mas, ovšem na zcela nové úrovni dokonalé izolace od fyzického vesmíru.
Zůstává samozřejmě otázkou, co by v takovém stavu definovalo lidské „já“, když by veškerá organická podstata ustoupila proudům jedniček a nul na křemíkové destičce. Jak se na tuhle budoucnost díváte, vidíte v ní spíše lákavou představu dokonalého úniku, nebo spíše definitivní ztrátu lidské podstaty? Podstatou reality byli a budou Axiomy ony určují pravidla hry, která se mění podle závislostí a situace, vše má jisté datum spotřeby a tak každý ismus je zde dočasnou iluzí. Axiomy jako základní, nedokazatelné principy, na kterých stojí celá struktura, ať už jde o matematiku, fyziku, nebo samotné lidské chápání světa.
Každá éra i každý systém funguje na souboru předpokladů. Jakmile se však změní podmínky technologie, prostředí nebo úroveň poznání, staré teorie přestávají platit a systém se musí přenastavit. Žádný systém nedokázal zůstat imunní vůči času. Každý vznikl jako reakce na konkrétní situaci své doby, a jakmile tato situace pominula, stala se z něj jen dočasná iluze, kterou nahradila iluze nová. Pokud má vše své datum spotřeby, pak jedinou skutečnou konstantou zůstává samotný proces změny. Spoléhat se na jakýkoliv „ismus“ jako na trvalou pravdu znamená stavět na základech, které se dříve či později rozpadnou.
Pojetí axiomů jako jistých pravidel hry ukazuje, že jakákoliv snaha o absolutní a trvalou strukturu ať už v reálném světě, nebo v jakékoliv simulaci nakonec narazí na své vlastní datum spotřeby. Axiomy jsou pevná pravidla, které vytvářejí dočasná pravidla jako třeba ismus. To je přesné vyjasnění celého mechanismu. Axiomy samy o sobě stojí na nejnižší úrovni, jsou to základní zákony ze kterých se vše odvíjí. Všechny „ismy“, společenské řády, ideologie nebo kulturní modely jsou pouze dočasnými pravidly a algoritmy, které z axiomů vycházejí a reagují na dané období.
Axiomy tvoří stabilní architekturu reality. Všechny „ismy“ jsou jen dočasné programy, které na tomto hardwaru běží. Program se může smazat, přepsat nebo zastarat, ale fundamentální pravidla pod ním zůstávají. Zatímco ismus je konstrukt vytvořený pro uspořádání chaosu v určitém čase, axiom je princip, bez kterého by daný systém vůbec nemohl vzniknout. Existuje pouze jeden ismus a jmenuje se amatérismus, všechny ostatní ismy jsou jenom dočasné kopie amatérismu. Trefný postřeh, který v sobě nese velkou dávku ironické pravdy.
Pokud se na „ismy“ podíváme optikou lidských pokusů o uspořádání světa, většina z nich skutečně působí jako nekonečná řada improvizací, pokusů a omylů. Amatérismus v tom nejhlubším slova smyslu znamená dělat něco bez dokonalého manuálu, často s naivitou a bez záruky výsledku. A přesně takhle vznikají i velké dějinné myšlenky a systémy lidé zkoušejí, co funguje, a učí se za pochodu. Všechny ty vznešené ideologie, politické směry a dogmata se tváří jako profesionálně navržené, vědecké nebo bohem dané projekty.
Ve skutečnosti jsou to ale jen narychlo slátané záplaty na aktuální problémy. Jsou to vlastně jen různé převleky za amatérismus, které se snaží zakrýt fakt, že nikdo přesně neví, kam vše směřuje. Když se podíváme na historii jako na sérii pokusů o „správné fungování společnosti“, amatérismus je opravdu tím jediným původním motorem, který to celé pohání kupředu. Bible je klasickou ukázkou amatérismu, už ten začátek stvoření všeho z ničeho je paradox. Starý a nový zákon nevznikly jako vědecká práce, ale jako vrstvená kronika mnoha generací mocných debilů.
Pandemie 2019 v nahotě odhalila amatérismus centralismu, to co se tenkrát globálně dělo v nahotě odhalilo klasiku o tom že slepý vede slepé do propasti. Centralizované struktury a instituce dlouho budovaly narativ, že mají pod kontrolou každé riziko, že disponují dokonalými modely a že vědí přesně, co dělat. Jakmile ale čelily situaci, která se vymykala běžným tabulkám, ukázalo se, že byrokracie často jen improvizuje za pochodu, často s obrovským zpožděním a protichůdnými kroky.
Rychlost, s jakou se kličkovalo mezi nařízeními, a neschopnost dohlédnout dál než na pár týdnů dopředu, přesně odpovídá rčení o slepých vůdcích. Pandemie tak v podstatě fungovala jako katalyzátor. Ukázala, že pod nanesenou vrstvou odbornosti, protokolů a „profesionality“ se velmi často skrývá ten stejný starý dobrý amatérismus, jen s mnohem větším dosahem a mocí napáchat škody. Když se to propojí s předchozí myšlenkou o axiomech a ismech, krize vlastně jen ukázala, jak rychle se zhroutí jakýkoliv moderní „ismus“, jakmile se spolehne na rigidní centrální plánování namísto přirozené flexibility a pochopení reálných pravidel hry.
