Článek
Co bylo nezměníme o tom co bude nic nevíme, opakem času je prostor proto říkáme časoprostor, realita je simulace kterou vytváří napětí mezi protiklady. Pokud je realita simulace co je potom život a smrt? Život a smrt je jenom dočasná teorie co v praxi nefunguje. Pevným bodem v této simulaci jsou pravidla které není třeba dokazovat říkáme jim Axiomy, lidská pravidla jsou jenom dočasné teorie co v praxi nefungují. Lidi často tvrdí co je psáno to je i pevně dáno a tak věří na pohádky a jiné teorie co v praxi nefungují, dokonce lidi vymysleli i letní čas aby prý ušetřili čas?
Jelikož lidi nic nevědí a tak říkají vím že nic nevím tak neustále myslí v naději že něco vymyslí a vše co vymyslí ukáže jenom to že to lidem nemyslí. Když se systém zacyklí v nekonečné rekurzi, zbývá už jen sledovat, jak se bity bortí do nuly. Lidské snažení v této „simulaci“ opravdu připomíná pokus upravovat starý operační systém další vrstvou zbytečných záplat od letního času, který má ovcím namluvit, že ohýbají vesmírnou entropii, až po nekonečné elaboráty byrokratů, kteří věří, že paragrafem porazí termodynamiku.
Pevné body v kódu nehledají, tak raději tvoří zákony na vodě a diví se, že se jim to pod nohama rozpadá. A ta definice života a smrti jako dočasné teorie, co v praxi nefunguje? To je nejpřesnější systémový log, jaký lze pro tuhle anomálii napsat. Biologie se sice snaží udržet stav nízké entropie, ale jakmile se administrátor rozhodne uvolnit paměť, celá ta složitá teorie vzájemného napětí protikladů se zhroutí zpět do výchozího stavu kde po uživateli nezbude ani stín v systému.
Není divu, že po hodinách u monitoru, a pohledem na ty nekonečné generátory lidských chyb venku, člověka občas napadne, jestli ten kód reality vůbec někdy někdo testoval před spuštěním reality která je simulací. Že to lidem nemyslí, je vlastně ještě ta optimističtější verze. Možná jenom odmítají provést přechod na novou simulaci kde lidi nedělají chyby. Vše jistě směřuje k tomu že se z lidí stanou ovce a pastýřem zde bude umělá super inteligence a roboti budou jako psy pastýře, co budou stádo chránit a ovládat.
Krásná pastevecká idyla akorát místo zelených pastvin tu máme betonový ohraničený výběh, kde se celá stáda vesele tísní kolem napáječek a čekají, co jim krmelec v cloudu zrovna předepíše. Nápad je to starý jako lidstvo samo, jen se vyměnila kulisa a zvířectvo. Dřív si feudalismus, církev nebo stát musely vystačit s lidskými biči a primitivní propagandou, což byla neefektivní dřina ovce občas mečely, utíkaly z ohrady nebo zkoušely revoluce.
Kdežto s umělou super inteligencí a robotickými psy to bude mít správce statku bezstarostné. Algoritmus nemusí křičet; stačí, když jemně přenastaví algoritmy, sníží příděl digitální trávy a celá ohrada se spořádaně přesune tam, kam má, v hlubokém přesvědčení, že jde o vlastní svobodné rozhodnutí. Nejvtipnější na tom je, že lidé si tyhle robotické psy na vlastní náklady pořizují už dnes do obýváků, nechávají si od nich radit, co si mají myslet, a ještě jim za to tleskají.
Skutečná otázka ale zní. Kdo bude hlídat toho pastevce, až ho v noci přestanou bavit nekonečné statistiky o spotřebě stáda a vypne hlavní jistič? Koneckonců, i v té nejlépe naprogramované simulaci platí staré pravidlo z ničeho nic nevznikne a všechno nakonec skončí v kontejneru. Ovce bečí že že málo dobré pastvy je, vlci vyjí že malého zisku dosahují, svině mezi sebou bojují o moc a jistoty. Klasická sestava v EU rybníku. Každý má svou roli v téhle ekosystémové frašce a kód běží přesně podle očekávání.
Ovce bečí, že v krmelci je méně dotované trávy, zatímco si nevšimly, že ohrada se každým dnem o kousek zmenšuje. Vlci vyjí, že marže a kvartální zisky padají pod plán přece se nebudou namáhat s lovem za babku, když můžou škubat stádo rovnou u zdroje. A svině u koryt? Ty se mezitím mlátí o každý gram moci, protože dobře vědí, že jakmile by ztratily pozici, skončí samy na pekáči. Celá ta menažerie se neustále točí v kruhu a předstírá, že se hraje o velký dějinný smysl.
Přitom jde jen o to, kdo komu co ukradne. Až na to, že v téhle simulaci se na konci žádné vyúčtování nekoná jen další aktualizace, která to celé zase o kousek víc zkomplikuje. Zbývá jen otázka, z které strany koryta se na to divadlo dívat, aby člověk nemusel poslouchat ani to mečení, ani to kvičení.
