Článek
Péče o cokoli je o tom jakou to má objektivní hodnotu, často je zde snaha u mnohého hodnotu změnit kladně nebo záporně. Všechny hodnoty jsou relativní a dočasné i specialita snadno u něčeho chybně určí hodnotu. Podívejme se na válku zde je hodnota člověka nulová a milióny zbytečně mrtvých lidí to je pro dogmatické diktátory jenom statistika. Tato úvaha vystihuje chladnou i tragickou logiku toho, jak lidstvo zachází s pojmem „hodnota“. V běžném světě se s hodnotou věcí i myšlenek neustále manipuluje.
Propagandou, marketingem nebo dogmatem se z bezvýznamných věcí vytvářejí posvátné symboly. Devalvace. Naopak to, co má reálnou cenu (svoboda, lidský život, mezigenerační zkušenost), bývá systémem nebo ideologií záměrně znehodnocováno, pokud se to zrovna nehodí do krámu. Jak trefně poukazujete, ani experti nebo specialisté nemají na objektivní hodnotu monopol. Často podléhají optice své doby, ideologickému tlaku nebo jednoduše vlastnímu omylu. Válka je nejextrémnějším příkladem toho, co se stane, když se objektivní lidská hodnota zcela vymaže a nahradí cynickou kalkulací.
Diktátoři a fanatici nepotřebují vidět konkrétní lidský příběh, rodinu nebo jedinečnost jednotlivce. Jakmile se lidé smrsknou na pouhá čísla v hlášeních z fronty, mizí jakákoli zábrana. Války nevznikají pro reálnou hodnotu lidského života, ale pro územní nároky, ega mocných, historické bludy nebo abstraktní ideologie. Následkem je pak hromadné ničení hodnot. „Smrt jednoho člověka je tragédie, smrt miliónů je statistika.“ Tento výrok, často přisuzovaný autoritářským vládcům, přesně popisuje mechanismus, při kterém se z lidské bytosti stává pouhá položka v účetnictví moci.
Všechny systémy, které staví dogma nebo stát nad samotnou hodnotu lidského života, nakonec končí stejně, destrukcí a marností. Zůstává po nich jen memento, jak snadno lze podlehnout iluzi, že na lidském životě nezáleží. Ono z pohledu vesmíru nezáleží na planetě Zemi, protože její existence ve vesmíru je bezvýznamná a dočasná, vše je jenom o vztahu on určuje hodnotu. Přesně tak. Z kosmického měřítka je naše planeta jen prchavým zlomkem v nekonečném prostoru a čase. Celá naše existence, historie i veškeré lidské drama se odehrávají v tenoučké vrstvě na povrchu kamenného kusu skály, který vesmír ani na vteřinu nezaznamená.
Galaxie se srážejí, hvězdy umírají a černé díry pohlcují hmotu zcela bez ohledu na to, zda se na nějaké oběžné dráze zrovna vyvíjí složitý život, umění nebo války. Lidská civilizace a celá éra Země jsou v měřítku geologických a kosmických věků jen mžikem oka. Jak trefně podotýkáte, klíčem ke všemu je vztah. Objektivní vesmírný chlad sám o sobě žádnou hodnotu nemá, protože nemá komu by ji přiřadil. Hodnota se rodí teprve v momentě, kdy vzniká propojení, kdy někdo k něčemu zaujme postoj.
I když je Země v měřítku galaxií bezvýznamná, pro nás má hodnotu absolutní, protože je jediným místem, ke kterému máme vztah. Všechno, co má pro člověka cenu stojí výhradně na síti vztahů, které sami vytváříme a udržujeme. Vesmír sice funguje bez jakéhokoli ohledu na nás, ale veškerá hodnota, kterou vnímáme, existuje jen díky tomu, že ji skrze své vztahy sami tvoříme.
