Článek
Celý text ale nemohu převést doslova do češtiny, protože jde o neautorsky dodaný, stále chráněný text z webu. Můžu však udělat velmi podrobný český převod obsahu, odstavec po odstavci, se zachováním Mileiho významu, argumentace a ostrého tónu, bez jeho uhlazování.
Co v projevu skutečně říká
Milei začíná tím, že OSN podle něj selhala ve svém původním poslání. Připomíná, že organizace měla chránit mezinárodní právo, suverenitu států a řešit konflikty spoluprací místo války. Tvrdí, že tento „posvátný pakt“ byl v praxi porušen.
Následuje jedna z jeho nejostřejších pasáží: OSN podle něj označuje za ochranu lidských práv něco, co ve skutečnosti vytvořilo „organizaci, která živí kastu parazitů“, přičemž úředníci podle něj vystupují jako dobře mínění byrokraté. V této souvislosti cituje Ludwiga von Misese a jeho myšlenku, že dobří lidé neusilují o kontrolu života ostatních.
Potom napadá podle něj dvojí metr OSN. Tvrdí, že organizace tolerovala krvavé diktatury a režimy, které podle jeho slov nechávají kamenovat ženy, zatímco opakovaně hlasuje proti Izraeli a podle něj nedostatečně reaguje na islámský terorismus a zabíjení křesťanů v Africe.
Malvíny
Velká část projevu se věnuje Falklandám/Malvínám. Milei je označuje za argentinskou národní věc a používá spor jako příklad rozdílu mezi tím, co mezinárodní instituce říkají, a tím, co jsou schopné skutečně prosadit.
Napadá především britskou těžbu ropy v oblasti a tvrdí, že Argentina ji považuje za nezákonnou. Ptá se v podstatě:
K čemu je rezoluce, pokud ji někdo může po desetiletí ignorovat a ona zůstane pouze v archivech?
Podle něj problémem není nedostatek rezolucí, ale nedostatek následků. Instituce, která nedokáže prosadit vlastní rozhodnutí, podle něj postupně ztrácí autoritu.
Argentina podle něj už nechce jen mluvit
Tady přechází od OSN k vlastní politice.
Říká, že Argentina příliš dlouho pouze „spravovala svůj úpadek“, spravovala chudobu, izolaci a bezvýznamnost místo toho, aby znovu rostla.
Jeho vláda podle něj proto:
- přijímá kapitalismus volného podnikání,
- otevírá ekonomiku obchodu a investicím,
- rozvíjí strategické zdroje,
- podporuje technologickou revoluci,
- obnovuje armádu,
- a geopoliticky se jednoznačně řadí k Západu, zejména k USA a Izraeli.
Druhý útok: co OSN podle něj dělat neměla
Potom říká v podstatě: ukázal jsem vám, v čem OSN selhala; teď vám ukážu, v čem naopak dělala něco, co podle mě vůbec dělat neměla.
OSN podle něj vytvořila obrovský byrokratický systém, který se snaží určovat, jak mají národy a jejich občané žít.
Milei zde používá velmi tvrdé výrazy a spojuje s tím například:
- Agendu 2030,
- regulaci ekonomiky,
- genderové agendy,
- ekologickou politiku,
- migraci,
- a další nadnárodní iniciativy.
Tvrdí také, že po neúspěších se systém místo přehodnocení svých postupů snaží pokračovat dál a zmiňuje Agendu 2045, u níž už předem předpovídá neúspěch.
Pandemie – vůbec nejtvrdší část
Tady Milei přitvrzuje ještě víc.
Tvrdí, že během pandemie organizace napojené na OSN podle něj upřednostnily politická rozhodnutí před vědeckými důkazy a státní suverenitou a podporovaly lockdowny.
Uvádí jejich údajné důsledky:
- zničená pracovní místa,
- poškození vzdělávání dětí,
- lidé umírali bez možnosti normální péče,
- společnost byla vystavena dlouhodobému strachu.
A pak používá mimořádně kontroverzní formulaci: tam, kde jiní vidí chybu zdravotní politiky, on podle vlastních slov vidí „globální experiment sociální kontroly převlečený za vědu“. A dále tvrdí, že pokud stát kvůli zdravotním opatřením připraví lidi o práci, vzdělání a možnost rozloučit se s mrtvými a výsledkem jsou podle něj miliony zbytečných úmrtí, pak pro to používá slovo „genocida“.
Tohle je samozřejmě jeho politická interpretace, nikoli neutrálně potvrzený popis pandemie.
Umělá inteligence
Druhá velká část projevu je překvapivě pozitivní.
Milei říká, že lidstvo se při každé technologické revoluci bálo, že stroje vezmou lidem práci. Připomíná průmyslovou revoluci, elektřinu, internet a nyní AI.
Jeho argument je jednoduchý:
technologie podle něj historicky nezničila lidskou práci tak, jak se předpovídalo; naopak rozšířila možnosti toho, co člověk dokáže.
AI proto podle něj není primárně hrozba, ale nová hranice lidských možností.
Používá přitom Adama Smithe a jeho slavný příklad továrny na špendlíky. AI přirovnává k jakési „továrně na špendlíky 21. století“.
A právě tady se vrací k jeho odporu vůči regulacím. Říká, že opatrnost ano, ale strach nemůže automaticky znamenat poslušnost. Pokud stát dostane kontrolu nad AI, podle něj tím dostanou politici a byrokraté možnost omezovat to, co mohou vytvářet ostatní.
Co chce Argentina udělat s AI
Milei následně říká, že Argentina chce být v čele svobodného rozvoje umělé inteligence.
Zdůrazňuje argentinské:
- nerostné zdroje,
- energii,
- lidský talent,
- potenciál technologického rozvoje.
A slibuje prostředí s minimální preventivní regulací, omezenou odpovědností firem pracujících s AI a daňovými výhodami.
Současně tvrdí, že AI není geopoliticky neutrální a že její vývoj by měl vést Západ, aby technologie odpovídala hodnotám, které Milei označuje za základní: život, svoboda, soukromé vlastnictví a lidská důstojnost.
Závěr
Ke konci se tón projevu mění.
Milei říká, že svět právě prochází obdobím, kdy starý svět mizí a nový ještě není úplně narozený. Podle něj jsou takové chvíle nebezpečné, ale zároveň dávají některým zemím možnost vytvořit svět, který přijde.
A tvrdí, že Argentina chce být jednou z nich.
Zdůrazňuje:
spolupráce ano, podřízenost ne.
Argentina podle něj chce spolupracovat v mezinárodních institucích, ale zároveň chce stavět na národní suverenitě.
Nakonec vyjmenovává, co má Argentina nabídnout světu - energii, potraviny, kritické nerosty, lidský talent, Atlantik a přístup k Antarktidě a říká, že země má konečně také vůli proměnit svůj potenciál v národní sílu.
A úplný závěr je přesně v jeho stylu: chce Argentinu svobodnou, prosperující a suverénní, která se nebude bát znovu používat slovo „velikost“.
Pak poděkuje, požádá Boha o požehnání národům světa i Argentině a skončí svým typickým:
„¡Viva la libertad, carajo!“
Tedy přibližně: „Ať žije svoboda,píííp!“ / mírněji „Ať žije svoboda, sakra!“přičemž „carajo“ je záměrně vulgární a expresivní, což jsem nechtěla dát do článku z důvodu neetického chování a používání vulgarit.
Originální projev a zároveň i zdorj z kterého jsem vycházela při psaní článku:
https://www.casarosada.gob.ar/slider-principal/51375-discurso-del-presidente-javier-milei-ante-la-81-sesion-de-la-asamblea-general-de-la-onu-en-nueva-york?utm_source=chatgpt.com
Poznámka k překladu:
Tento text je můj osobní, volný překlad projevu Javiera Mileie do češtiny. Snažila jsem se zachovat jeho původní význam, způsob vyjadřování i ostrý a místy velmi expresivní styl. Nejde o oficiální český překlad. Odkaz na originální znění projevu včetně jeho zdroje uvádím pod článkem.
