Článek
Většina mužů se celý život opírá o něco vnějšího.
O výkon. Postavení. Výsledky. Uznání.
A dlouho to funguje.
Jenže v určitém bodě začne být ta opora vratká.
Čím víc se snažíš, tím víc cítíš, že něco nesedí.
Ne proto, že bys byl slabý.
Ale proto, že jsi svou sílu položil mimo sebe.
Muž, který se ještě neopřel o sebe, hledá potvrzení.
V práci. Ve vztahu. V očích druhých.
Muž, který se o sebe opřel, hledat přestává.
Neznamená to, že by byl pasivní.
Naopak. Je klidný.
Už nepotřebuje vyhrávat každou bitvu.
Už nepotřebuje mít vždy pravdu.
Už nemusí být slyšet.
Jeho síla není vidět hned.
Poznáš ji podle toho, že se o něj můžeš opřít.
Vnitřní autorita nevzniká tím, že si ji nárokuješ.
Vzniká tím, že přestaneš utíkat před tím, co už víš.
Muž, který se opře o sebe, zůstává stát i ve chvíli, kdy se ostatní rozběhnou.
A právě proto se kolem něj věci začnou uklidňovat.
Tichý závěr:
Dokazování je známkou nejistoty.
Klid je známkou opory.
A opora začíná uvnitř.
