Hlavní obsah
Názory a úvahy

Jak se Řecko prolhalo do EU

Foto: Vygenerováno pomocí služby Freepik

O tom, jak Řecko zfalšovalo své makroekonomické údaje, aby se dostalo do EU. Do dnes je to jediná země, které se to podařilo bez naplnění byť jediného kritéria.

Článek

Návrat k začátkům evropské integrace a Řecka jako člena Evropské unie (EU) je fascinující, ale také kontroverzní příběh. Když se podíváme na historii Řecka a jeho vstupu do evropských společenství, objevují se složité souvislosti, které zahrnují politické, ekonomické a sociální faktory.

Základní myšlenkou Evropské unie bylo vytvořit společenství států, které by mělo společné cíle a hodnoty, a tím by posílilo mír, stabilitu a prosperitu v regionu. Nicméně, proces začlenění Řecka do EU byl poznamenán různými problémy a kontroverzemi, přičemž jeden z největších se týkal manipulace s ekonomickými daty.

Píše se rok 2004, 22. září ve středu přiznává Řecko z Atén, že opakovaně zkreslovalo (falšovalo) významné ekonomické údaje před vstupem do evropské měnové unie, což vyvolalo otázky, zda by splnilo podmínky, kdyby byla známa pravdivá čísla.

Ministr financí George Alogoskoufis přiznal tyto manipulace den poté, co Evropská komise oznámila, že řecké dluhové a deficitní čísla byly revidovány po objevení chyb v datech, která byla posílána do sídla unie v Bruselu v posledních letech.

Pan Alogoskoufis řekl, že toto kreativní účetnictví, jak to nazval, bylo dílem jeho socialistických předchůdců, které konzervativci sesadili v březnu předešlého roku.

„Problém by nebyl tak vážný, kdyby se to stalo jen jednou,“ řekl v parlamentní debatě. „Fiskální rozvrat je způsoben činy a opomenutími předchozí vlády a už se nemůžeme dál skrývat za svým malíčkem.“

Podle pravidel paktu o stabilitě a růstu Evropské unie jsou členské státy povinny udržovat své deficity do 3 procent svého HDP; jejich dluhy nesmí překročit 60 procent.

(pozn.: HDP = hrubý domácí produkt; deficit = schodek veřejných financí; veřejný dluh může být > 60 % HDP, ale musí se snižovat)

Pan Alogoskoufis řekl, že přepracované posouzení dotyčných čísel zvýšilo řecký rozpočtový deficit za rok 2000 na 4,1 procenta HDP, ve srovnání s 2 procenty, která uvedla předchozí vláda. Řekl, že „dluh za rok 2000 byl revidován z 102 procent na 114 procent“ HDP.

Statistiky, které Alogoskoufis předložil, ukazují, že deficitní čísla byla každým dalším rokem zvýšena minimálně o dva procentní body až do roku 2003.

V úterý Alexander Radwan, mluvčí středopravicového bloku hospodářské a měnové komise Evropské unie, požadoval přezkum ekonomických dat Řecka z let 1998 a 1999, kdy byla hodnocena jeho připravenost pro měnovou unii.

Řekl, že nejnovější zjištění naznačují, že vstup Řecka byl „možná předčasný.“

Nebylo jasné, jaké sankce, pokud nějaké, by Řecko čelilo za porušení vstupních kritérií. „Nakonec,“ řekl vedoucí ekonom v Aténách, pod podmínkou anonymity, „to závisí na tom, jak závažnou záležitostí chtějí ministři financí Evropské unie tento případ udělat.“

Řecko není jediným členským státem, který falšoval své finance, aby splnilo měnová kritéria. Itálie, nejvíce zadlužený člen po Řecku, byla Evropskou komisí napomenuta za porušení pravidel.

Takové chování Řecka mělo dalekosáhlé důsledky. V roce 2009, když se zveřejnilo, že Řecko má mnohem vyšší zadlužení, než se předpokládalo, došlo k velké finanční krizi, která otřásla nejen Řeckem, ale i celou Evropskou unií. Krize v Řecku vyústila v nutnost finanční pomoci ze strany EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), a to za podmínek tvrdých úsporných opatření, která měla obnovit řeckou ekonomiku a fiskální stabilitu.

Tato situace přinesla nesmírně negativní dopady na obyvatele Řecka, kteří se ocitli v situaci, kdy museli čelit vysoké nezaměstnanosti, škrty ve veřejných službách a omezení veřejných výdajů. Zároveň však vyvolala i otázky ohledně důvěryhodnosti a efektivity evropských institucí při dohledu nad hospodářskými politikami členských států.

I přes tyto výzvy zůstává Řecko členem Evropské unie a je součástí eurozóny, avšak jeho příběh slouží jako varování před zneužíváním ekonomických dat a nedostatečným dohledem nad fiskální politikou členských států. Je zajímavé, že za tyto machinace Řecko nikdy nemuselo čelit žádným sankcím. Současně to připomíná důležitost transparentnosti, odpovědnosti a důsledného dohledu nad hospodářskými politikami, aby byla zachována důvěra v evropskou integraci a stabilitu eurozóny.

Zdroje:

Carassava, A. The New York Times. https://www.nytimes.com/2004/09/23/world/europe/greece-admits-faking-data-to-join-europe.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Další články autora

Doporučované

Načítám