Článek
Češi a plechovky: Oblíbené, ale špatně tříděné
Nápoje v plechovkách jsou v Česku hodně oblíbené: kupuje si je až 69 % lidí několikrát do měsíce a dokonce 44 % každý týden. Podle průzkumu agentury PerfectCrowd, který vznikl pro iniciativu Každá plechovka se počítá, si Češi nejčastěji vybírají ochucená piva (90 %) a energetické nápoje (94 %). Problém nastává s tříděním – ačkoliv 65 % respondentů tvrdí, že plechovky hází do správného kontejneru, reálně podle mezinárodních statistik končí v recyklaci jen 30 % z nich. To je výrazně méně než v okolních zemích.
Proč Češi netřídí lépe?
Důvodem nízké míry recyklace je podle vyjádření respondentů často absence kontejnerů na kov v docházkové vzdálenosti. Až 16 % obyvatel přiznává, že kvůli absenci kontejneru plechovky vůbec netřídí a 26 % netřídí plechovky bez ohledu na dostupnost kontejnerů. Průzkum také ukázal, že téměř pětina mladších dospělých (19 % ve věku 30–39 let) neví, jak plechovky správně třídit.
Zálohování jako řešení?
Podle iniciativy Každá plechovka se počítá by situaci pomohlo zavedení zálohového systému, který v Česku podporuje 69 % obyvatel. Největší shoda panuje na záloze tři koruny za plechovku. Lidé očekávají, že zálohování přinese více recyklovaných plechovek (88 %), menší zatížení skládek (85 %), úsporu energie (85 %) a méně odpadu v přírodě (84 %). Proti jsou obavy z nákladů na malé výrobce, zdražení, složité logistiky a nižšího pohodlí pro spotřebitele.
Včerejší akce upozornila na nutnost změny
Na včerejší akci ke Světovému dni životního prostředí na náměstí Míru se návštěvníci mohli zapojit do recyklace přímo na místě. Před kostelem svaté Ludmily vznikla šestimetrová PixelCan – obraz z téměř dvou tisíc plechovek s motivem ledního medvěda. Akce pod záštitou městské části Praha 2 se těšila velkému zájmu veřejnosti.
Proč má smysl třídit plechovky?
Hliníkové plechovky lze recyklovat téměř donekonečna. Pokud jsou správně vytříděny, mohou se vrátit do oběhu jako nová plechovka během dvou měsíců. Přesto většina plechovek v Česku stále končí na skládkách, což znamená promarněný ekologický i ekonomický potenciál.
Tento článek jsem publikovala i na mojemetro.cz.