Článek
Zveme vás na jedinečnou cestu časem. Díky velkému formátu knihy a vysokému rozlišení budou mapy velmi dobře čitelné. Novinka vyjde letos na konci září.
Významné dílo s názvem Čechy na nejstarších mapách – Historický atlas Čech I., které spojuje kartografii s historií, nabídne fascinující pohled na to, jak se mapy Čech vyvíjely v průběhu staletí. Publikace nabídne 216 stran plných unikátních map, historických vyobrazení a zasvěcených komentářů. Navíc 12 speciálních velkoformátových příloh, které vyniknou svou detailností. Čtenáři uvidí nejen staré mapy Čech, ale také mapy světa, Evropy a střední Evropy, které dávají naší zemi do širšího kontextu. Mapy oživí příběhy slavných i méně známých kartografů, kteří se podíleli na mapování českých zemí.
Projekt volně navazuje na úspěšnou publikaci Morava a Slezsko na starých mapách a Slovensko na starých mapách, které se díky veřejné podpoře staly jedny z nejúspěšnějších předprodejních projektů zaměřených na dějiny kartografie ve střední Evropě.
Knihu připravil Zdeněk Kučera ve spolupráci s CBS Nakladatelstvím, kartografickou společností SHOCarta Muzeem map Zlín. Všechny tyto instituce spojuje společný cíl – zachovat a zpřístupnit veřejnosti kulturní dědictví ukryté ve starých mapách.
Zdeněk Kučera, vystudovaný geograf, téměř čtvrt století vyučoval zeměpis na gymnáziích. Kartografii se věnuje od svých studií, od československých atlasů přes moderní mapy až po ručně kolorované mědirytiny z 16.–19. století. Je autorem více než dvaceti knih o starých mapách, které přibližují dějiny konkrétních regionů – např. Bechyňska, středního Polabí, Ústecka, Oravy a dalších. Jeho publikace jsou ceněny pro svou srozumitelnost, odbornou hloubku i výtvarné zpracování.
„Historický atlas Čech I. je souborem reprodukcí nejstarších map různých měřítek, zachycujících Čechy makroregionu zemí Koruny české v jeho vývoji od počátku 16. století do konce 17. století. Součástí mapového souboru jsou rovněž nejstarší rukopisné krajské mapy z počátku 18. století. Účelem atlasu je představit Čechy v kartografickém znázornění dvou staletí, poukázat na proměny rozsahu jejich území a seznámit laickou i odbornou veřejnost se známými i méně známými kartografickými díly, včetně těch vzácných, uložených v soukromých i státních sbírkách,“ doplňuje autor.
Podrobně jsou představena především mapová díla původní. V případě Čech se jedná o nejstarší mapu vytištěnou technikou dřevořezu v roce 1518 mladoboleslavským lékařem a kartografem Mikulášem Klaudyánem, dále mapu evangelického faráře Jana Crigingera, která má tvar oválu a v roce 1570 se objevila v atlase Theatrum Orbis Terrarum Abrahama Ortelia a o osm let později v atlase Speculum Orbis Terrarum Gerarda de Jode. Politického rozdělení země si poprvé všímá třetí nejstarší původní mapa Čech radního písaře na Starém Městě pražském Pavla Aretina z Ehrenfeldu. Téměř šedesát kopií této mapy vydaných především v Holandsku tvoří podstatnou část našeho atlasu. Vrcholem knihy je bohatě zdobená a podrobná „cestovní“ mapa plaského cisterciáka Jana Jiřího Mořice Vogta z roku 1712, který ji vydal jako přílohu svého historicko-zeměpisného popisu Království českého. Samotný závěr knihy určitě překvapí prezentací souboru devíti unikátních rukopisných krajských map německého měřiče a kartografa Jana Kryštofa Müllera, které jsou uloženy v Oddělení uměleckých sbírek Památníku národního písemnictví.
