Článek
Nestačilo mu už létat jen nad českou a slovenskou krajinou, vyrazil proto na exotickou fascinující desetidenní leteckou expedici PILOTI Z KARIBIKU: objevovat krásy Karibských ostrovů.
Zdokumentoval je z paluby vírníku, unikátního létajícího stroje, schopném létat pomalu, v malých výškách a to i při silném větru, přičemž valná část výpravy se odehrávala nad otevřeným mořem.
Ve vírníku jako v létající motorce
V malé výšce, v které běžně létají jen drony, se pohyboval se skupinkou přátel v dalších vírnících.
S Otmarem a Anikou (z Německa) a Guidem a Luisem (z Kostariky) se potkali na ostrově Martinik, odkud započali svoji vzrušující a nabitou cestu. Tato unikátní expedice byla náročná na organizaci vzhledem k logistice. „Letové plány, celní deklarace, povolení na vstup do letového prostoru, tankování paliva v různých typech zemí, nebo zajišťování ubytování na poslední chvíli, když už víte, že tam opravdu doletíte. A to vše má téměř na každém ostrově jiná pravidla, jelikož se jedná většinou o samostatné státy. Naštěstí 90 % organizace zajišťoval Guido, takže já jsem se mohl soustředit na pilotování virníku, tyrkysovou nádheru pode mnou a pořizování nádherných fotografií a videí,“ říká Milan Paprčka. „Letět v otevřeném vírníku je jako jet motorkou ve vzduchu,“ doplňuje známý pilot.
Z Martiniku se dopravili pronajatou Cessnou 172 na ostrov Marie-Gallante, kde si převzali vírníky, obletěli ostrov a přeletěli na nedaleké malebné souostroví Les Saintes. Lety pokračovali na ostrov Dominika a poté na Svatou Lucii.
„Byla to unikátní letecká expedice, která s sebou nesla i určitou dávku rizika. Kdyby mi během letu vysadil motor, mohl bych přistát tak leda do vody a vírník by se automaticky naklonil a rotorem zachytil vodní hladinu, což by při 400 otáčkách za minutu bylo moc tvrdé. Musel bych být do poslední chvíle připoutaný k sedačce a opustit ho, až když se defacto rotor zastaví a vírník se převrátí pod vodu. Připravit se na to dalo jen tereticky. Měli jsme na sobě záchranné vesty a malou zásobu pitné vody. Jediný Otmar měl ve svém vírníku i záchranný člun, proto jsem se s ním snažil být dobrý kamarád,“ s úsměvem popisuje možná rizika nadšený letec.
Následovaly mikroostrůvky Grenadines a soukromý ostrov Mustique, kde je zákaz přistát i nad pevninou jen přeletět, protože zde mají letní sídla slavné osobnosti politické i showbyznysové scény celého světa.
Nečekaná svatba uprostřed expedice
Romantickou a především zcela nečekanou událostí se stala svatba dvou účastníků expedice, kteří spolu tvořili pár pouhý měsíc, Otmara a Anike. „Jedno odpoledne mě Otmar požádal, zda bych mu šel druhý den za svědka na svatbě. Ticho bylo asi 30 vteřin, než jsem souhlasil,“ popisuje s úsměvem dobrodruh. Následující den večer se uskutečnil obřad. „Vyřídit všechny formality nebylo jednoduché, ale Otmar si stál za svým a nakonec opravdu při západu slunce čekal na pláži pod palmami kněz,“ doplňuje.
Další dny pokračovalo letecké objevování nádherné karibské krajiny: Svatý Vincent, Guadeloupe, Monserrat, Svatý Kryštof a Nevis, nebo kráter sopky Quill na ostrově Oranjestat.
Nejdelší let nad mořem čekal cestovatele devátý den expedice, kdy se přesunovali ze Svatého Martina na ostrov Barbuda. Letěli celkem 80 námořních mil nad vodou, celkem 1 hodinu letu. „Při ní jsem viděl velkého žraloka a byl jsem moc rád, že já jsem nahoře a on dole. Při letu jen dvacet až třicet metrů nad vodou jsme pozorovali desítky rejnoků a obrovských želv,“ říká cestovatel.
Na závěr výpravy si výletníci užili i potápění v oblastech Antiqa a Gaudeloupe a splavili také řeku v džungli.
„Tyto východokaribské ostrovy takto komplexně ještě nikdo na vírníku neoblétal. Je úžasné, jak je každý z nich jiný. Jeden patří Británii, druhý Francii, další Holandsku. Další tucet jsou samostatné republiky. Přeskočíš z jednoho na druhý a jezdíš po opačné straně cesty, máš tam jiné zásuvky, měnu, nebo divné vodovodní kohoutky. Co mají všechny společné, to je nádherná tropická příroda, čisté prostředí, relativně vysoká životní úroveň a moc milé obyvatele. Každý z těchto ostrovních států a zámořských území stojí za návštěvu. Jestli existuje ráj na zemi, je to zde. A možná z našich příběhů a množství unikátních fotek vznikne i nějaká kniha. No já jsem se už těšil domů, abych si mohl do našich nových knih nafotit jiný zemský ráj. Ten český!“ uzavírá výpravu Milan Paprčka.
