Hlavní obsah
Lidé a společnost

Co dělala malá Dáša Veškrnová v den začátku okupace v roce 1968? Malovala křídou po tancích

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: che, CC BY-SA 2.5

Dagmar Havlová v roce 2006

Jednadvacátý srpen si spousta lidí připomíná jako jeden z nejsmutnějších dnů naší historie. Krátce po půlnoci překročila naše hranice vojska Varšavské smlouvy.

Článek

Tam patřily armády tehdy komunistického Polska, Ruska, Maďarska a Bulharska. Zapojena byla i bývalá NDR. Jak na tento den vzpomínala bývalá první dáma České republiky, Dagmar Havlová, sdílela na svém Instagramu.

Dáša Veškrnová si zrovna užívala prázdniny po ukončení základní školy. 21. srpna brzy ráno však byla probuzena maminčiným telefonátem a následným plačtivým vysvětlováním, že „v noci přestoupili hranice ruské tanky (ale i ukrajinské, kazašské, uzbecké, tatarské, maďarské atd. atd.) a nesmím z domu ani na krok,“ svěřila se Dagmar. Zákaz své matky však nerespektovala a utekla z domu. Slanila po hromosvodu a šla upozornit všechny kamarádky, které neměly doma pevnou linku.

„Společně jsme vyrazily na hlavní ulici, kde na tancích seděli jen o několik let starší soldati. Rusky jsme jim vysvětlovaly že tady není kontrarevoluce, a že iditě damoj. Nad námi hřměly motory letadel… To už se srocovali lidé z okolí, ti starší plakali a ostatní malovali spolu s námi křídou po tancích a na tramvaje, které měly tanky zatarasené koleje. Nevím, jak se maminka dostala domů. Měla jsem domácí vězení a mého temperamentního tatínka přivedli kamarádi zmláceného pozdě v noci domů. Ale o tom možná někdy později,“ dokončila Havlová svoje vzpomínání a zdůraznila, aby lidé nikdy nezapomínali.

V komentářích pod příspěvkem se rázem objevily velmi podobné vzpomínky Dagmařiných sledujících. Jedním z nich byl i manžel Ornelly Koktové, Josef Kokta. „Já jel s rodiči 21. 8. z dovolené u rodičů mamky z Podhájské u Nových Zámků ve Spartaku mezi tanky a dalšími vojenskými auty, trasu 550 km, až do rodných Psář. Naši ihned, jak ráno slyšeli zprávy, tak nás sbalili a jeli jsme domů. Bylo mi 11 a zážitek to byl šílený. Protože předjet tank nebo se vyhnout po poli vojenské koloně, bylo někdy děs běs,“ napsal Kokta.

Zdroje: Instagram

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz