Článek
Obrovský a načasovaný podraz končící Fialovy vlády
SUPERDÁVKA
(aneb jak se z reformy stane sociální katastrofa, která dopadne na novou vládu i běžné pracující lidi)
Končící vláda v tichosti prosadila zásadní reformu sociálních dávek, která se jmenuje Superdávka. Na první pohled to zní hezky, zjednodušení systému, digitalizace, přehlednost. Ve skutečnosti ale jde o největší sociální redukci za posledních 20 let, a to cíleně načasovanou tak, aby důsledky dopadly až na novou vládu.
Co se vlastně děje
Až do konce března budou lidé pobírat své dosavadní dávky, například příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek apod. Od 1. dubna 2026 ale začne platit tzv. Superdávka - nová „sjednocená dávka“, která má podle vlády zjednodušit systém.
Jenže skutečnost je úplně jiná! Tato reforma je postavená tak, že minimálně polovina lidí o své dávky přijde. A to nikoliv proto, že by se měli lépe, ale proto, že se změní podmínky, výpočty a kritéria!
Nově se počítá, že náklady na bydlení nesmí přesáhnout 30 % příjmu, jinak už nemáte na příspěvek nárok, přidává se majetkový test, takže když máte vlastní byt, auto nebo drobné úspory, můžete mít smůlu, sjednocením dávek se v podstatě „vymažou“ některé typy pomoci, které dříve zohledňovaly specifické situace (např. osamělí důchodci, rozvedené matky, lidé po padesátce s nízkým příjmem).
Kdo přijde o pomoc
Zatímco se veřejnosti říká, že systém bude „férovější“, ve skutečnosti dopadne nejvíc na ty, kteří se snaží být samostatní.
Na lidi, kteří chodí do práce, žijí sami, mají nízký příjem a dosud
a potřebovali jen malou pomoc na pokrytí základních nákladů (např. příspěvek na bydlení 1500–3000 Kč měsíčně). Typickým příkladem je pracující žena s příjmem 23 000 Kč, která bydlí ve vlastním bytě a má náklady kolem 7000 Kč měsíčně. Dosud dostávala příspěvek na bydlení, protože jí po zaplacení všeho zbývalo jen minimum. Podle nových pravidel už na dávku nedosáhne (prodavačky, uklízečky, kuchařky atd.) A takových lidí budou statisíce.
Proč to vláda udělala
Z pohledu politiky je to rafinovaně promyšlený tah. Končící vláda věděla, že rozpočet je rozvrácený, během několika let vyplatila stovky miliard na mimořádné podpory - mimo občany ČR
a potřebuje vykázat úspory, aby papírově zlepšila hospodaření státu. Místo přímého škrtu v rozpočtu (který by okamžitě vyvolal odpor) zvolila tichou cestu - změnu pravidel výpočtu sociálních dávek. Na první pohled jde o „technické opatření“, ale v praxi to znamená, že stát vyplatí méně peněz, protože méně lidí na dávky dosáhne.
A co víc, celá reforma byla načasována tak, že se naplno projeví až po březnu 2026, tedy v době, kdy už u moci bude nová vláda.
A to znamená - problémy, zmatek, sociální nespokojenost, mediální bouři. A viník? Ten už bude dávno pryč.
Důsledky pro novou vládu
Nová vláda se hned po nástupu ocitne ve velmi složité situaci, statisíce lidí přijdou o pomoc a začnou si zoufat, úřady práce se zhroutí pod náporem žádostí a odvolání, média začnou psát o „katastrofě sociálního systému“ a veřejnost bude vinit právě novou vládu, i když ta reformu nepřipravovala. Jinými slovy - Končící vláda si vylepší rozpočet, přehodí politickou odpovědnost a zanechá zemi sociální minu s odloženým výbuchem!
Co by měla nová vláda udělat okamžitě
Zastavit automatické rušení dávek. Revidovat hranici 30 % příjmů, protože v mnoha regionech to vůbec neodpovídá realitě cen.
Zjemnit majetkový test, aby netrestal lidi, kteří mají jen střechu nad hlavou. Zavést krizový monitorovací tým a zveřejňovat statistiky, kolika lidem byla dávka odebrána a proč. Zahájit informační kampaň, aby lidé věděli, že musí žádat znovu a jaké jsou nové podmínky. Krátce řečené - celou „reformu“ přepracovat!
Co mohou dělat občané a kvalitní novináři
Sbírat skutečné příběhy lidí, kteří o dávku přijdou, a zveřejňovat je.
Upozorňovat obce a místní média, že mnoho lidí vůbec netuší, že se něco mění. Tlačit na politiky, aby téma Superdávky otevřeli ve veřejné debatě dřív, než se z toho stane krize. A hlavně (!) mluvit o tom, protože mlčení je přesně to, na co tahle reforma spoléhá.
Takzvaná Superdávka není žádné zjednodušení, je to největší tichý škrt v moderní historii české sociální politiky. Je to reforma, která má „ušetřit“ tím, že vypustí záchrannou síť pro lidi s nízkými příjmy.
A co je na tom nejvíc nebezpečné? Že její dopady se projeví až tehdy, kdy už budou viníci mimo hru
