Dědictví aneb hoši … trochu podobní jako ti ve filmu s Bolkem Polívkou

Všichni snad znají film s Bolkem Polívkou s tematikou dědictví. Osobně se hodí i ten název, jen ta dvě poslední slova, Guten Tag, bych vynechal.

Nemám sice žádné ohromující dědictví z Ameriky jako Bohumil z onoho filmu i když nějaké vzdálené příbuzné jsem v Americe měl. Teta Doly, učitelka klavíru, byla chudobná a věčně si naříkala. Jak ti mladí být zlí a mít velká huba. Kupovala si vždy to nejmenší autíčko a ještě si stěžovala, že jí zase černoši ukrást kár. Pomlouvala svého bratrance Roberta. Je prej bohatej, ale hladovej. Strýc Robert posílal každé Vánoce několikastránkové povídání o úspěších své rodiny. Při návštěvě nám však nepřinesl ani lízátko, ale zato se ptal, zda by nemohl podědit nějakou půdu po českých prarodičích.

Já zdědil třetinový podíl podobného baráku v jakém žil filmový veterán Bolek Polívka v tom nezapomenutelném filmu. Spoludědiců na té naší zbořenině je rovných šest a většina z nich se snaží stejně vynalézavě jako ti kolem Bolka nějak navýšit své dědické ambice. Mohu tak poskytnout námět, třeba české televizi, na nějaký stejně veselý seriál.

Prarodiče na Vysočině koupili asi před sto lety část domu zadluženého statku sloužícího jako výměnek pro odcházející hospodáře a nějaké polnosti. Zde se odehrála historií mnohokrát prověřená posloupnost několika generací. První generace něco tvoří a získává nějaký majetek. Následné generace majetek jakž tak udržuji a poslední dědici zpravidla zbankrotují. Dobrý materiál pro mnoho dílů televizních pořadů Černé ovce nebo inspirací pro kriminální detektivní seriály.

Zajímavé postavy pro detektivku. Něco se opravdu stalo, něco možná a něco je hodně přibarveno.

Jmenoval se Miloš. Více by se mu hodilo jméno Milouš v analogii na Saturnina, zcela podobně nad ním vždy bděla jeho matka.

Manželství Milouše, jak jinak než přes Facebook. Pochvaloval si  – přijela, uklidila a napekla buchty. To ještě netušil, že to budou ty nejdražší buchty na Vysočině. Po rozvodu si stěžoval, že jím zaplacené dluhy za manželku šly do statisíců.

S následnou přítelkyní se také rozešel. Její povedené ratolesti si jeho jménem braly nikým neplacené půjčky a tak exekutoři byli nejčastějšími hosty ve společné domácnosti.

Doba nabádá kupovat a brát si úvěry. Někdo ty žvásty z tisku, rozhlasu, televize bere vážně. Ve filmu nad Bolkem Polívkou bdí a radí mu anděl, tady si asi anděl vzal dovolenou. Pobízen internetovou reklamou stále nakupoval spousty zbytečných věcí. Dům se plnil elektronikou, motocykly, auty, traktory a sekačkami. Zahlcen nakupenými problémy zcela osamocen zemřel a zanechal po sobě spoušť.

Smrt osamělého člověka je prostorem pro hledání příčin úmrtí i mnoha domněnkám. Pitva prokáže rozsáhlou plicní trombózu. V detektivce to však může být i něco jiného.

Jeden z dědiců. Po úmrtí bratrance tráví měsíce sháněním informací o událostech v onom rozpadajícím se baráku.

V našich detektivkách se notáři takřka nevyskytují, mají vysoký nedotknutelný status. Stěžovat si na ně by bylo nedůstojné. A to že notářka kuje pikle s některými dědici, jiným zatajuje informace, odnáší si při soupisu majetku spoustu věcí a dokladů v igelitových pytlích údajně k následnému rozdělení mezi dědice, to vše je přibarvené povídání platné jen pro detektivní příběh.

Tři bratři a jedna sestřička. Skoro jako v mnoha pohádkách. Jen nevím, zda je šlechtí partizánská minulost jejich předků.

První je vůdce, fanda motorismu. Možná on vymyslí plán jak přechytračit dědice mimo rodinný klan. Vše je v plné kompetenci paní notářky, o nic se nemusíte starat, píše v první zprávě. A když to nevyjde, tak si alespoň odveze z dědictví co nejvíce věcí.

Druhý je zvědavý chytráček, vše dokáže otočit ve svůj prospěch. Z každého vytahuje rozumy a z každé povinnosti se dokáže vykroutit.

Třetí, důstojný stařešina, člověk by mu málem vše uvěřil. Rozhodl se pro řešení společného prodeje. Vše, na co sáhne, je však špatně.

Poslední, sestřička, nic o ní nevíme.

Jsou nebo nejsou oprávněnými dědičkami? Potomci nevlastního bratra je neznají. Ony prý zase neznají nikoho dalšího z rodiny. Kdo, kdy a proč komu lhal, to těžko rozhodnout.

Než cestovat k notářskému řízení, tak se dvě sestry rozhodnou svého dědictví vzdát.

Motivaci lze libovolně rozvést, detektiv zatím nic nezjistil.

Kromě notářsky sepsaného majetku je v domě spousta zajímavých věcí. Někteří z dědiců si při notářském soupisu majetku „vypůjčili“ náhradní klíče od domu a co si před oficiálním ukončení dědictví odnesli, to je ve hvězdách.

Nač nějaké další dohody mezi dědici. Více lidí (rodinných příslušníků i cizích) a více nákladních přívěsů více odveze. Každý ať bere co se mu zlíbí. Scénář lze opsat například z filmů kde Husité navštěvují kláštery nebo generál dá vojákům vycházku do právě obsazeného města. Před odjezdem z loviště si nejúspěšnější tlupa dědiců a jejich pomocníků dělá společnou fotografii jako hrdinný lovec Pampalíny.

Realitky a realitní makléř vidíme často v televizních Černých ovcích i v našich detektivních seriálech. Vděčný námět, takřka nikdy nezklamou a tak na ně. Po odhadu pro dědické řízení sdělí makléř, že máv rukávě kupce za onu odhadní cenu. Asi by to koupil sám nebo nějaký jeho společník. Má totiž informace, že se mění jedna zahrada na mnohonásobně dražší stavební místo.

Tento realitní makléř by si rozhodně nezadal s postavou Kecala z Prodané nevěsty. Snaží se dohazovat prodej pochybnými informacemi mezi dědici.

Potomci zkrachovalých statkářů vždy těžce nesli, že část sousedního majetku patřila kdysi jejich předkům. Poslednímu majiteli tak vyhlásili válku. Našly se nesrovnalosti v dávných majetkových dokumentech a naschvál střídal naschvál z jedné i z druhé strany. Stresy ze sporů se podepisovaly na zdraví mnoha aktérů a možná zapříčinily předčasná úmrtí na obou stranách.

Dům se rozpadá, pole zarůstá plevelem a náletovými dřevinami. Všichni čekají na zázrak.

Nikdo se nestará o udržování, využití nebo prodej společného majetku. A moudrý anděl z filmu s Bolkem Polívkou na pomoc nepřichází.