Článek
Byl čtvrtek a já potřeboval nutně odjet z práce. Svůj vůz jsem ráno ve spěchu postavil na obrubník a tudíž jsem se nemohl divit, že mne někdo zablokoval. Ten někdo byl můj šéf. Okamžitě jsem se přihrnul k němu do kanceláře a on mi ani neodpověděl a hodil mi klíče od vozu. Hm, asi důvěra. Ti, co mě znají, ví, že jsem nikdy neřídil nic většího, než je můj passat. A teď do toho BMW I7.
Méně znalým, k nimž jsem donedávna taktéž patřil, vysvětlím, oč se jedná. BMW 7 je vlajková loď značky BMW. Jedná se o velmi moderní, asi 5,3 m dlouhý sedan, který mě na mém narychlo vytvořeném parkovacím místě doslova uvěznil.
Auto se odemklo po šáhnutí na kliku. Téměř nehlučně jsem usedl dovnitř. Obklopila mne vůně kůže a novoty. Uvelebil jsem se na sedačce, přestože jsem potřeboval jen přeparkovat, a nastartoval. Čekal jsem kde co, ale jelikož jsem si předtím nevšiml SPZ, tak elektro ne. Rozkoukal jsem se a začal hledat řadící páku. Až po chvilce mi došlo, že je to BMW a tím pádem má automat. Přehodil jsem volič do polohy D (dopředu) a pustil brzdu. Auto se nehlučně začalo rozjíždět. Sice jsem měl původní záměr jen přeparkovat, ale tak mne to uchvátilo, že jsem si objel celý blok. To auto bylo úplně brutální. Ta dynamika, ale přesto ten klid a prvotřídní komfort na palubě!
Když jsem se vrátil do reality, byl jsem už zase před firmou a parkoval. Nerad jsem z toho vozu vystupoval, ale musel jsem. Odevzdal jsem klíčky nadřízenému, kterému jsem vše zatajil a sedl do passatu. Okamžitě byl znát ten třídní rozdíl. Už za tak krátkou dobu mě Bávo dokázalo rozmazlit svými sedačkami. No nic, pomyslel jsem si a vyrazil na cestu, kterou jsem takto oddálil.
Na závěr musím snad je dodat, že I7 vlastně nedává smysl. Ale koho by to trápilo, takové auto si normální člověk nikdy nekoupí i kdyby bylo spalovací. Náhodou se do něj elektromotor hodí, ten klid na palubě je v takovém autě silně návykový a po chvilce zapomenete, že sedíte v EV autě za 5 mega. Jen ta cena, jen ta cena.
