Článek
Příroda nepotřebuje chráněné krajinné oblasti, pravidla omezující pohyb v ní ani rádoby zapálené ochránce, kteří šikanují turisty. Lidé v přírodě žijí tisíce let a příroda je na jejich přítomnost zvyklá. Problém byl a vždy bude v množství.
Sám ročně nachodím v přírodě přibližně 5 tisíc km a navštěvuji místa, která jsou zpravidla bez lidí. Uvědomuji si, že kdybych na tato místa lákal další, jejich fotogeničnost by mi zajistila obdivovatele a možná i příjmy – podobně, jako to dělají turističtí influenceři, kteří si založili byznys na lákání lidí na fotogenické záběry, a tím spustili lokální masový turismus. Fotky ode mě ale nikde s lokací nenajdete. Nevidí je ani většina lidí z mého okolí, protože to, co tato místa činí krásnými, je právě jejich skrytost před těmi, kdo neumí použít mapu.
Tento článek píši jako výkřik do tmy – apel na lidi, kteří si možná ani neuvědomují, co svým chováním způsobují. Rozumím tomu, že když navštívíte krásné místo, máte chuť se pochlubit. To je ale to nejhorší, co můžete udělat. Ne nadarmo se říká „lehce nabyl, lehce pozbyl“. Kdo přijde lehkovážně k něčemu krásnému, toho si většinou nebude vážit. A tak tam bude dělat nepořádek nebo to místo rovnou ničit. To ale ještě není ten nejhorší scénář – s tím si příroda poradí.
Pravé zlo nastává ve chvíli, kdy si někdo založí svůj život na tom, že bude lidem poskytovat návody, jak objevovat přírodu. Tím, že dodává ucelené informace o tom, jak strávit den v přírodě, minimalizuje časové náklady turistů, což snižuje jejich osobní investici do místa. Výsledkem je, že si toho místa váží méně, a naopak roste množství lidí, kteří tam přicházejí. Spousta lidí si sama není schopná naplánovat ani oběd, natož výlet. Z krásného, skrytého místa se pak rychle stane masová destinace s rozbahněnými cestami, neukázněným parkováním, odpadky a hlukem. Majitelé pozemků a obce často reagují zákazem vstupu, protože masa turistů místo zničí během jedné generace.
Řešení tohoto problému je jednoduché: nesdílejte s nikým skrytá místa přírody a nedávejte na sociální sítě jejich přesné lokace. Nesledujte influencery, kteří sdílejí „tajná“ místa. Od covidu se takových lidí rozrostlo jako hub po dešti a téměř každý někoho takového zná. Bez lajků to téměř nikdo z nich dělat nebude, protože jejich skutečná motivace není příroda, ale příjem z reklam a spoluprací. To, že zničí krásná místa, jim je jedno.
Možná namítnete, že takové lidi jen sledujete a dál tyto informace nešíříte. Chováte se slušně, neděláte nepořádek, jen si berete tipy na výlety. Ale neuvědomujete si, že dosah těmto lidem zvyšuje každý sledující, a tím pomáháte zvyšovat jejich vliv na další turisty, kteří už nebudou tak ohleduplní.
Na cestování po přírodě vám stačí používat mapy. Kdo neumí používat mapy, nikdy neprožije ten pocit, když náhodou objeví úžasné místo, a nikdy si ho nebude vážit. Pro takového člověka je příroda degradována na úroveň filmu v kině.
Pokud nebudeme přírodu sdílet a pokud přestaneme podporovat lidi, kteří ji monetizují, nepotřebujeme žádné chráněné rezervace, národní parky ani zákazy a ploty. Lidé, kteří používají mapy a rádi objevují nová místa, obvykle nevytvářejí masově navštěvované turistické body. V Evropě existuje mnoho krásnějších míst, než jsou naše národní parky, a přesto zůstávají bez omezení a bez masy lidí. Proč? Protože tato místa ještě neobjevil influencer, který by tam přivedl dav a způsobil jejich zničení.
Na takových místech můžete potkat vzácné druhy nebo unikátní ekosystémy, ale pět turistů denně jim neublíží. Jak jsem zmínil na začátku, lidé žijí na planetě tisíce let. V našich CHKO se úzkostlivě chrání tetřívek, ale zároveň se tam ochránci projíždějí v SUV. Je otázka, co tetřívka stresuje víc – pět chodců nebo projíždějící auto? Já si myslím, že jejich chování spíše potvrzuje, že problém není v pohybu lidí, ale v jeho množství. Národní parky se staly tak masově navštěvovanými, že v jisté míře nemají jinou možnost, než přístup úplně zakázat. A přesně tohle se stane i s dalšími krásnými místy, pokud nepřestaneme každé z nich lokalizovat na sociálních sítích. Buď se tam začne platit vstupné, nebo se vstup zakáže úplně.
Nejlepší ochranou přírody je nesdílet ji a nepodporovat ty, kteří ji monetizují.
