Za měsíc můžu ušetřit přes 7 000 Kč. Stačilo držet se nákupního seznamu

Na začátku jsem si myslela, že ten rozdíl nebude velký. Jsme čtyřčlenná domácnost, dva dospělí a dvě děti, takže potraviny u nás mizí rychle. Svačiny do školy, večeře, ovoce, jogurty, pečivo, něco na vaření a k tomu občas drogerie. Všechno mi připadalo normální.

Pak jsem si ale sečetla účtenky za jeden obyčejný týden. Žádná oslava, žádná větší zásoba masa do mrazáku, žádný prací prášek v akci na půl roku. Jen běžné nákupy. Výsledek byl 5 240 Kč.

Nejdřív jsem si řekla, že za to mohou ceny. Jenže když jsem se na účtenky podívala podrobněji, viděla jsem něco jiného. Nebyly tam jen nutné potraviny. Byly tam sušenky, které jsem vzala u pokladny. Jogurty navíc, protože byly v akci. Pečivo koupené „pro jistotu“. Pomazánka, kterou nakonec nikdo neotevřel. A několik drobností, které samy o sobě vypadaly nevinně, ale dohromady udělaly stovky korun.

Rozhodla jsem se proto pro pokus. Jeden týden budu nakupovat jen podle seznamu. Co nebude napsané, to nekoupím. Ani kdyby to bylo ve slevě, ani kdyby to vypadalo výhodně.

V neděli večer jsem otevřela lednici, mrazák a spíž. Našla jsem rýži, těstoviny, čočku, mraženou zeleninu, konzervu rajčat, zbytek sýra, pár jogurtů, brambory a načaté máslo. Dřív bych to brala jen jako zásobu a stejně bych šla nakoupit podle toho, na co mám zrovna chuť. Tentokrát jsem jídelníček postavila právě na věcech, které už byly doma.

Na pondělí jsem napsala těstoviny s rajčatovou omáčkou. Na úterý kuřecí směs s rýží. Ve středu čočkovou polévku. Ve čtvrtek zapečené brambory se zeleninou. V pátek rybu s kaší. Na víkend jsem nechala jedno jednodušší jídlo a jedno vaření ze zbytků.

Seznam jsem nepsala obecně. Žádné „ovoce“ nebo „něco k večeři“. Napsala jsem šest jablek, banány, jeden salát, dvě balení mléka, vejce, chleba, maso, rybu, šunku a pár věcí do drogerie. Díky tomu jsem v obchodě nemusela přemýšlet. Jen jsem odškrtávala.

Nejtěžší bylo odolat slevám. Velké balení sušenek vypadalo výhodně. Ochucené vody také. Jogurty, které děti jedí, byly levnější než obvykle. Jenže doma ještě tři byly. Poprvé jsem si řekla, že sleva není úspora, pokud kvůli ní koupím něco, co jsme nepotřebovali.

Za celý týden jsem utratila 3 480 Kč. Pro čtyřčlennou domácnost mi to nepřipadalo jako hladový režim. Děti měly svačiny, vařila jsem každý den, doma bylo ovoce i něco sladkého. Jen jsem přestala kupovat věci navíc.

Když jsem porovnala původních 5 240 Kč a nový nákup za 3 480 Kč, vyšla mi úspora 1 760 Kč za týden.

Za čtyři týdny je to 7 040 Kč.

Když bych částku přepočítala na průměrný měsíc podle celého roku, tedy 52 týdnů děleno 12 měsíci, vychází to přibližně 7 627 Kč měsíčně.

A to už pro mě není drobnost. Za takové peníze se dá zaplatit část kroužků, školní potřeby, rodinný výlet nebo je poslat na rezervu. Přitom jsem nemusela přestat kupovat kvalitní jídlo. Jen jsem přestala nakupovat bez plánu.

Největší rozdíl jsem viděla u malých položek. Tyčinky za 64 Kč, sýr navíc za 79 Kč, hotová pomazánka za 49 Kč, pečivo do zásoby za 55 Kč, sladkost pro děti za 80 Kč. Každá věc zvlášť vypadala nevinně. Jenže když se podobné nákupy opakovaly několikrát týdně, peníze mizely rychle.

Změnil se i odpad. Na konci týdne jsem nevyhazovala zvadlý salát, prošlý jogurt ani pečivo, které ztvrdlo. Když zbyla rýže, druhý den jsem ji dala na pánev se zeleninou. Banány jsem použila do buchty. Pečivo jsem část zamrazila hned po nákupu.

Od té doby nechodím do obchodu s představou, že „něco vymyslím“. Nejdřív se podívám, co máme doma, potom napíšu jídla a až nakonec seznam. U nás, ve čtyřčlenné domácnosti, to za jediný týden udělalo rozdíl 1 760 Kč. A právě proto už beru nákupní seznam jako jednu z nejjednodušších cest, jak ušetřit, aniž by doma někdo musel něco postrádat.