Internetové pomluvy o Kirkovi

kterou je třeba vědět o Charliem, je, že byl ke všem slušný, a to tak, že to nelze slovy vypovědět. Všude, kam přijel s židlí a kamerou, ho studenti dotyčných škol verbálně (méně často i fyzicky) napadali. Přesto nikomu sprosté nadávky nevracel a neustále vyzýval k diskusi i s těmi nejsprostšími. Klidnějšího člověka než Charlie v davu oponentů zkrátka nenajdete.

Toto tvrzení není pravda. Ke všem lidem přistupoval stejně. Na svých akcích dával prostor různým řečníkům, jedním z nich byla Chloe Cole, osoba, která v dětství (mezi 13. a 15. rokem) podstoupila tranzici a má tedy k tématu tranzice zřejmě co říci. Pokud má někdo pocit, že se Charlie tímto stal nepřítelem dané komunity, může si to myslet.

Preferoval slova „compassion“ a „sympathy“ (soucit/účast a pochopení). Empatii neměl rád, protože implikuje, že někdo doslova dokáže cítit to, co druhý, a v širších politických souvislostech nutí společnost změnit se kvůli jednomu, třeba i předstíranému, pocitu jedné osoby či skupiny. Toto může být samozřejmě vždy na úkor jiných skupin a hlavně jejich práv.

Tato nálepka se spolu s „rasista“ stala tak běžnou, že je otázka, zda se jí zabývat. Ale pro pořádek: Charlie se ke všem homosexuálům choval velmi příjemně a otevřeně, jako ke každému, kdo přišel diskutovat – zkrátka se jich nebál. Pokud měl někdo konkrétní dotaz na jeho názor, zaznělo, že jako křesťan ví, že sám je hříšník, a ano, věří tomu, že homosexuální praktiky jsou hříchem. Tedy ne to, jak člověk cítí, ale to, co skutečně dělá.

Tvrdil, že kořenem spousty problémů v dnešních USA je nepřítomnost otců v amerických rodinách. Toto chování se v současnosti týká velkého procenta Afroameričanů, ale nebylo tomu tak vždy, a toto se odráží ve finančním příjmu rodin, statistikách násilných činů a dalších nežádoucích společenských jevech. Vycházel zřejmě z díla Thomase Showella. Opět se ke každému choval s úctou a respektem. Pozval delegaci Afroameričanů k Trumpovi do Bílého domu. Inspiroval Amira Odoma k jeho kanálu na YouTube.

Charlie si byl vědom, že americké univerzity přijímají studenty na základě jiného skóre pro každou rasu. Tomu je opravdu těžké uvěřit, ale je to tak. Bylo to u soudu, je to zdokumentované a rozdíl ve skóre přijatých studentů byl až 300 bodů z maximálních 1600. Psal o tom rozsáhle například Ondřej Šmigol na Echo24. Toto je praxe, která pronikala a proniká postupně do všech oblastí lidské činnosti v USA.

Na anglické verzi Wikipedie se dočtete spoustu věcí, například: „His rhetoric was described as divisive, racist, xenophobic, and extreme by…“, tedy: „Jeho rétorika byla popsána jako rozdělující, rasistická, xenofobní a extrémní…“ To zajisté byla. Byla tak popsána lidmi, kteří ho nikdy neslyšeli nebo neposlouchali, což jsem se zde pokusil ukázat. Charlie byl vždy velice slušný a soucitný, nikdy ovšem nesouhlasil s tím, aby něčí pocity bránily pravdě. Byl velice efektivní rétor a dokázal v krátké době vysvětlit složité společenské otázky a navrhnout jejich řešení. To se musí vidět.

Mojí motivací pro tento článek byla naprostá nemožnost konfrontovat veškeré šiřitele dezinformací o Charliem Kirkovi na českém internetu. Tito, v drtivé většině slušní lidé, se kterými jsem slušně dle Charlieho vzoru komunikoval, neváhali odmítat dokládat svá tvrzení, sdělovat zdroje oněch známých dramatických obrázků s výstražným fontem a lživým textem, a uchylovali se k naprosto brutálním a zbytečným invektivám a osobním útokům na Charlieho i mě. Převážná většina falešných přesvědčení a lží u těchto spoluobčanů byla zřejmě vyčtena, proto jsem se rozhodl, že tento text sepíši, a vy si nyní můžete přečíst o Charliem i něco pěkného od někoho, kdo ho „má naposlouchaného“, nikoliv od někoho, kdo v lepším případě četl, co o Charliem napsal někdo jiný (což je bohužel běžná praxe), a v horším případě od někoho, kdo si to vše vymyslel na základě dojmu a Charlieho asociace s prezidentem Trumpem.

Byl to konzervativní křesťan a spousta jeho navrhovaných řešení byly věci, které dobře fungovaly v minulosti. Pokud si ale vyhledáte jeho proslulou organizaci Turning Point USA, můžete v údivu pozorovat, jak Charlie důležitost některých tradičních hodnot argumentuje z velmi liberálního úhlu. A buďme upřímní, uvidíte také spoustu „woke“ extrémních levičáků, socialistů a komunistů, jak jsou neschopni obhájit, či jen definovat politiky a koncepty, kterými se sami ohánějí, za které protestují a bohužel i zabíjejí.