Článek
Režisér Martin Frič obsadil do hlavní role komedie Anton Špelec, ostrostřelec Vlastu Buriana, jehož slovní humor a schopnost rozehrávat absurdní situace daly filmu jeho charakteristickou podobu. Snímek navíc prošel digitálním restaurováním a na začátku tohoto měsíce se vrátil do kin.
Neudělená medaile přivede Antona před soud
Anton Špelec je řemeslník a člen místního ostrostřeleckého spolku. Na slavnostním udílení vyznamenání očekává, že se konečně dočká medaile, o kterou dlouho usiluje. Jenže ani tentokrát na něj nezbude. Zklamání se rozhodne zapít a v hospodě se mu po několika skleničkách rozváže jazyk. Jeho poznámky na adresu císaře se ovšem neobejdou bez následků.
Soud mu za urážku císařského majestátu uloží trest vězení. Anton má ale rozdělanou práci a nechce, aby jeho nepřítomnost ohrozila chod dílny. Vymyslí proto plán, jak se za mříže dostat nemusí. Přesvědčí svého zaměstnance Josefa Kukačku, aby trest odseděl místo něj. Ani Kukačka se však do vězení příliš nehrne. Nakonec se domluví s tulákem, který by rád přečkal zimu v teple za mřížemi. Jenže ten během výkonu trestu zemře. Úřady se domnívají, že zemřel Anton Špelec, a v městečku se začne připravovat jeho pohřeb.
Opravdový Vlasta Burian je pohřbeny na vyšehradě v Praze
Antonovi nezbývá než zasáhnout. Na vlastní pohřeb dorazí v převleku za bratra Rudolfa, který se měl dlouhá léta zdržovat v zahraničí. Nově příchozí příbuzný je Antonovi nápadně podobný, jeho chování je ale úplně jiné. A zatímco okolí postupně přijímá Rudolfa, Anton sleduje, jak si jeho údajný bratr získává přízeň rodiny i ostrostřeleckého spolku. Tento příběh vychází z divadelní frašky Emila Artura Longena s názvem Už mě vezou.
Martin Frič a Vlasta Burian vytvořili úspěšnou dvojici
Pro Martina Friče představoval Anton Špelec, ostrostřelec první samostatnou režijní spolupráci s Vlastou Burianem. Jejich profesní cesty se sice protnuly už dříve, tentokrát ale společně vytvořili komedii, která odstartovala další řadu úspěšných filmů. Po Antonovi Špelcovi následovaly například snímky Pobočník Jeho Výsosti, Hrdina jedné noci, Tři vejce do skla, Katakomby a Baron Prášil. Frič se postupně zařadil mezi režiséry, kteří s Burianem spolupracovali opakovaně a dokázali využít jeho komediální talent.
Zajímavé je také to, že Longen nebyl pro Buriana neznámým autorem. Už jeho divadelní hra inspirovala komedii C. a k. polní maršálek z roku 1930. Longen navíc patřil k důležitým osobnostem Burianova divadelního souboru, kde působil jako herec i dramaturg.
Růžena Šlemrová dostala jinou roli
Antonovu manželku Terezu, které nikdo neřekne jinak než Rézi, ztvárnila Růžena Šlemrová. Ta se ve filmových komediích často objevovala jako elegantní dáma z vyšší společnosti. Tentokrát ale dostala příležitost ukázat odlišnou polohu svého herectví. Její Rézi je žena, která se s manželovými výstřelky příliš nepáře a dokáže se v rodinných problémech rychle zorientovat.
Výraznou postavou je také Josef Kukačka v podání Jindřicha Plachty. Právě jeho snaha vyhnout se vězení rozjede další řetězec nedorozumění. Plachta dokázal Burianovi dobře sekundovat a jejich společné scény patří k výrazným momentům filmu. Jaroslav Marvan se představil jako Kačaba, Antonův přítel. V dalších rolích se objevili například Theodor Pištěk jako dělník Alois, Ella Nollová jako teta Josefína a František Kreuzmann jako tulák, jehož smrt způsobí hlavní zápletku.
Burianův humor doplňují písničky
K oblíbeným prvkům komedie patří také hudební čísla. Hudbu složil Jára Beneš, texty písní napsal Jaroslav Mottl a obě skladby nazpíval sám Vlasta Burian. Ve filmu zazní titulní píseň Anton Špelec, ostrostřelec a také pochod Už to máme hotový. Hudební vložky přirozeně zapadají do děje a připomínají, že Burian nebyl pouze komikem, ale dokázal také zpívat a pracovat s hudebním rytmem.
Vlasta Burian - podpis na náhrobku
Kameru při natáčení obsluhoval Otto Heller, střih měl na starosti Martin Frič. Filmovou podobu snímku dotvářel také architekt Vilém Rittershain. Natáčelo se v pražských ateliérech AB na Vinohradech.
Film se po letech vrací na plátna kin
Komedie Anton Špelec, ostrostřelec se dočkala digitální obnovy, o kterou se postaral Národní filmový archiv ve spolupráci s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary. Obnovená verze vstoupila do kin 8. října 2026.
Diváci tak mají možnost vidět Burianovu komedii v upravené obrazové i zvukové podobě. Restaurátorské práce se navíc zaměřily také na doplnění chybějících scén. Výsledkem je úplnější podoba filmu, který od své premiéry v roce 1932 patří k oblíbeným titulům české filmové komedie.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://volny.centrum.cz/clanek/anton-spelec-ostrostrelec-skryte-vztahy-netradicni-role-a-jazykove-hricky-247487
https://www.nfa.cz/cs/25047-anton-spelec-ostrostrelec/o-filmu
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/395576/anton-spelec-ostrostrelec
