Článek
Když se na něj podíváte, podobu s Marikou Šoposkou (36), která zářila třeba v seriálu Oktopus, rozhodně nepřehlédnete. „Že jsme si podobní, nám říkají všichni, všude a za každých okolností,“ říkal už před časem mladý herec. Antonio Šoposki (23) ale postupně ukazuje, že jeho kariéra nestojí jen na známém příjmení. Naopak, jde si vlastní cestou a dělá to poměrně přesvědčivě. Dnes patří mezi největší talenty tuzemského herectví. Na druhou stranu do budoucna bude jen na něm, zda se dokáže prosadit.
Prosadil se v seriálech, třeba v Ulici
Rodinné zázemí u nich zjevně funguje jako tichá opora. Přestože je mezi sourozenci výrazný věkový rozdíl, mají k sobě blízko a navzájem se profesně podporují. V jejich případě to nepůsobí jako rivalita, spíš jako přirozené propojení dvou lidí, které baví stejná práce.
Antonio zatím sbíral zkušenosti hlavně v televizi. Objevil se v řadě známých projektů jako Kukačky, Pan profesor nebo dlouhodobě populární Ulice. Tam si zahrál Vašíka Gregora, inteligentního a pohodového syna Hedviky Gregorové v podání Lenky Zahradnické. Hraje ale třeba i v seriálu Polabí. Nejde přitom o malé epizodní pokusy, spíš naopak. Právě seriály mu daly prostor vyzkoušet si různé polohy a herecky „vyzrát“ před kamerou.
Antonio Šoposki podobu se sestrou Marikou nezapře
Zářil ve filmu Tancuj Matyldo
Zlom ale přišel s filmem Tancuj Matyldo, kde si zahrál po boku výrazných jmen jako Karel Roden nebo Regina Rázlová. Drama o Alzheimerově chorobě stojí na silném tématu a právě to Antoniovi sedlo. „Myslím si, že toto téma je i pro mladé lidi všudypřítomné, protože většina má rodiče, prarodiče různého věku, takže si myslím, že to není jenom téma nějaké generace. Samozřejmě je všude kolem nás a bylo to i v mém životě,“ vysvětloval. Právě osobní zkušenost jeho roli dodala ještě větší autentičnosti. Nepůsobil totiž jako někdo, kdo „hraje emoce“, spíš jako někdo, kdo jim rozumí.
Jeho výkon nezůstal bez odezvy a vynesl mu nominaci na Český lev. I když cenu nakonec nezískal, už samotná nominace je signál, že si ho branže začíná víc všímat. „Nominaci si zaslouží, přeji mu to,“ usmívala se Marika Šoposká.
Fanynky mají smůlu
Herectví přitom nebyla náhoda ani pozdní volba. Měl v tom jasno už jako kluk, když začínal v dramatickém kroužku a později pokračoval na konzervatoři. Dnes k tomu přidává i dabing, což je disciplína, která herce často nenápadně, ale výrazně formuje. Snaží se profilovat i jinak, najít si třeba vlastní módní styl. „Móda mě vlastně docela baví, ale jde to v takových vlnách. Mám dny, kdy se mi chce být extravagantní, ale jindy si vezmu nejsepranější černou mikinu, dám si kapuci přes hlavu a nechci být vidět,“ přiznal.
Co se týče ambicí, nepůsobí přehnaně strategicky. Nemá vysněnou roli, spíš chuť zkoušet nové věci. Klidně prince, stejně jako temnou postavu. Hlavní je, aby ho to někam posunulo. Tenhle přístup bývá u mladých herců často cennější než přesně nalinkovaná kariéra.
A soukromí? Tady žádné dramatické zvraty nečekejte. Už několik let je ve stabilním vztahu. „Ona je v našem vztahu ta chytrá, studuje magistra na psychologii. Poznali jsme se mezi základní a střední školou, je to moje první láska,“ uvedl s úsměvem na adresu své drahé polovičky. Jeho fanynky tak mají smůlu.
Zdroje: novinky.cz, extra.cz, super.cz, idnes.cz, kinotip2.cz
