Článek
Když se v televizi objeví Život na zámku, Kateřina Macháčková (76) se vrací do role Marie Králové. Učitelky matematiky, která žila se svým manželem Přemyslem Králem, kterého hrál Tomáš Töpfer. Jejich rodinu tehdy sledovaly statisíce diváků.
Herečka na seriál vzpomíná ráda. Když jdou v televizi reprízy, čas si najde. „Ano, v neděli si vždy udělám kávu, sednu si a dívám se. Je to takové nostalgické vzpomínání, ale je to vtipné, lidi tam moc príma hrají.“ A má k tomu ještě jeden důvod. Život na zámku jí změnil život i pracovně. Lidé ji začali znát a její jméno se dostalo mezi širší publikum. „Lidi o mně věděli, i knížky se díky tomu nějak ujaly, a potom jsem byla hodně obsazovaná v divadle,“ řekla.
Po seriálu se před kameru moc nevracela
Je trochu paradoxní, že role, která ji tak výrazně proslavila, se zároveň stala jednou z jejích posledních velkých televizních příležitostí. Macháčková o tom mluvila bez velkých emocí. Prostě se to tak stalo. „Od té doby jsem skoro netočila, zřejmě jsem se tam tak moc ztotožnila s učitelkou matematiky, že pak už nic.“
Sama přitom v seriálu původně ani nemusela hrát, k roli se dostala náhodou. „My to původně s Tomášem Töpfrem neměli točit, musela jsem se narychlo naučit texty.“ Role nakonec zůstala její a dnes patří k těm, které si s ní diváci spojují nejvíc.
Divadlo bylo vždycky něco jiného
Macháčková se nikdy nestala herečkou, která by byla závislá jen na televizi. Vyrůstala v divadelním prostředí a na jevišti stála už jako dítě. „Mohla jsem dělat i něco jiného, ale vyrůstala jsem v hereckých domech v Českých Budějovicích a hrát mě bavilo,“ vzpomínala. K divadlu se pak vracela celý život. A pokračuje v tom i dnes.
V roce 2024 začala hrát ve Vršovickém divadle Mana v inscenaci Lajf. Její námět je na první pohled dost těžký. Pět lidí se sejde kvůli tomu, že chtějí společně spáchat sebevraždu. Samotná hra je ale podle Macháčkové mnohem odlehčenější. „Hra nabízí černý humor a je napsána lehkou formou, nic trudnomyslného,“ řekla. Ještě předtím hrála také v monodramatu Jeden německý život. Ztvárnila Brunhildu Pomselovou, která pracovala jako sekretářka Josepha Goebbelse.
Na takovou roli se podle svých slov připravovala opravdu poctivě. „Razím totiž teorii, že když do něčeho nevložíte energii, tak potom z toho samozřejmě nic nevystupuje.“
Ke studentům je i kritická
Divadlo ale není jediná práce, kterou dnes má. Macháčková už řadu let učí na pražské konzervatoři. A sama říká, že slovo učitelka vlastně nemá úplně ráda. Spíš předává dál to, co se během let naučila. „To je něco, co mi dodávalo ohromnou sílu. Jako učitelka si ale nepřipadám, předávám hlavně svoje zkušenosti,“ vysvětlovala.
Studenty přitom nesoudí podle toho, jestli už při škole dostávají velké role. Podle ní je důležitá kombinace talentu, práce a také štěstí. „Věřím, že člověk, který je talentovaný a chce to dělat, tak prorazí. V herecké profesi potřebujete mít ale také element štěstí, tedy že v tu chvíli zrovna někdo potřebuje herce vašeho typu.“
Ovšem k dnešním studentům je i kritická. Vadí jí hlavně menší znalost literatury a divadla. „Máme hodně talentované studenty, bohužel s postupujícími léty jsou stále méně sečtělí a znalí naší i světové dramatiky, významných filmů, divadelních inscenací,“ měla jasno.
Z herečky se postupně stala i autorka knih
K psaní se dostala v době, kdy pro ni nebylo tolik hereckých příležitostí. Vzpomíná, že ji tehdy inspirovala i návštěva kartářky. „To bylo v období života ženy-herečky po čtyřicítce, kdy nejsou role a cítí se jako taková, že skončila kariéru. Tak jsem si obarvila vlasy nazrzavo, šla jsem ke kartáři a ten mi vyložil, že bych měla psát. Druhý den jsem si koupila počítač a za tři dny začala psát, nejdřív fejetony.“
Později se její psaní výrazně propojilo s otcem, hercem a režisérem Miroslavem Macháčkem. Po jeho smrti procházela jeho pozůstalost a našla mimo jiné deník z doby, kdy byl hospitalizován v psychiatrické léčebně. Z materiálů vznikly Zápisky z blázince. Později přišla ještě kniha Téma Macháček. „Vyšly dva svazky. Sama jsem napsala jednu knížku s titulem Téma Macháček,“ vysvětlila.
Práce na otcově pozůstalosti pro ni ale nebyla jen literární záležitost. Později přiznala, že právě díky ní svého otce vlastně poznala. „Tátu jsem skutečně poznala až z pozůstalosti a bylo to hodně bolavé.“ Pro spoustu lidí bude stále tou profesorkou matematiky ze Života na zámku. To už se nejspíš nezmění. Macháčková ale svůj život dávno nestaví jen na televizních rolích.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://praha.rozhlas.cz/herecka-katerina-machackova-ze-vypadam-mlade-je-asi-tim-ze-mam-infantilniho-8524304
https://praha.rozhlas.cz/tatu-jsem-skutecne-poznala-az-z-pozustalosti-a-bylo-hodne-bolave-priznava-8924397
https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-osobnosti-mame-hodne-talentovane-studenty-bohuzel-jsou-stale-mene-secteli-a-znali-rika-katerina-machackova-40509505
https://www.idnes.cz/kultura/divadlo/katerina-machackova-rozhovor.A241017_135026_divadlo_ts
https://www.kampocesku.cz/clanek/30747/katerina-machackova
