Článek
Vladimír Ráž byl ženatý třikrát. Jeho první ženou byla Alexandra Myšková, s níž počali syna Martina. Dva roky poté se jim narodil další syn. David ale po necelém roce života zemřel. „Měla jsem k dětem hlídání, tak jsem se dost brzy po narození druhého syna vrátila do práce. Večer jsem odešla do divadla, když jsem se vrátila, David už nedýchal. Později mi řekli, že šlo o náhlé úmrtí kojence,“ vzpomínala Myšková později v pořadu Příběhy domů slavných i zapomenutých. Tragická událost se podepsala i na manželství, které nakonec skončilo rozvodem.
Protézu jednoho dne prostě odložila
Herec se oženil podruhé, když si vzal Alenu Vránovou, zamilovali se do sebe během natáčené pohádky Pyšná princezna. Měli dceru Markétu, její osud však byl tragický. Po mnoha zdravotních komplikacích a holdování alkoholu skončila jako bezdomovkyně na ulici. Zemřela na Štědrý den v roce 2013 ve věku 55 let, Ráž od rodiny odešel v době, kdy bylo jeho dceři osmnáct. Snad se ale dá v případě hercových manželství říct „do třetice všeho dobrého“. Alespoň, pokud jde o vztah jako takový.
Potřetí totiž vstoupil do svazku manželského s Olgou Hnátkovou. Narodila se jim dcera Veronika, bohužel bez levé ruky. Rážovi bylo v té době už sedmapadesát let. „Protézu jsem nosila zhruba dvacet let. Pro mě to bylo hrozně nekomfortní. Byly tam určité vlivy, co se týče vývoje a ortopedického hlediska, abych se nekřivila. Čím jsem byla starší, tím víc mi byla na obtíž,“ vysvětlovala Veronika s tím, že se jednoho prostě rozhodla a protézu odložila. Lékaři přitom nedokázali určit, proč se bez končetiny narodila. Vyloučili pouze to, že by šlo o genetický problém. Mohla za tím stát například viróza či nevhodné použití léků v těhotenství její maminky.
Zkouška nesmí zaskočit srdce ani mysl
Se svým otcem měla Veronika velmi dobrá vztah. „Byl stejným tátou, jako byl král Miroslav. Velice moudrým a spravedlivým, což byly také základní hodnoty, které se snažil předávat i mně,“ usmívala se. Vždycky ji vedle ke sportu, ať už to bylo lyžování, tenis či jízda na kole. Tři dny před smrtí od něj dostala dopis, aniž by Ráž tušil, že se světa odejde. „Zásadní je tam věta o tom, že mi život bude dávat těžké zkoušky, ale žádná z nich nesmí zaskočit mé srdce ani mou mysl. A tu nejtěžší zkoušku, odchod tatínka, jsem zažila hned tři dny potom, co jsem dopis dostala. Tento list jsem v tu dobu četla snad stokrát.“
Když herec zemřel, jeho dceru to hodně sebralo. Tím spíš, že Ráž do posledního dne natáčel, nikdo nemohl tušit, co přijde. Sama Veronika tvrdila, že jako tehdy devatenáctiletá dospívající holka na to nebyla připravená. „Slzy tekly proudem několik dní a já si pamatuji doteď, že jsem si říkala, že moje tělo nedělá nic, než pláče. Už jsem ani oteklé oči neměla, protože jsem se opravdu topila v těch slzách,“ nechala se slyšet. Vlastně až v té době jí docházelo, jak moc byla na otce fixovaná. Tragédie se odrazila v jejím dalším životě. Přijali ji sice na právnickou fakultu, brzy z ní ale odešla. Neměla na studia náladu, navíc jí došlo, že tato cesta není pro ni.
Ukazuje, že s hendikepem se dá žít
Nakonec se dostala nejen ze smutku, našla ale i svůj smysl života. Nastoupila do plzeňského rádia a změnila se ze smutné holky v mladou ženu, která je vděčná za krásných devatenáct let s tátou. Také tam potkala svého prvního manžela, se kterým má syna Valeriána. Vztah jim ale nevydržel.
S druhým manželem Michalem Součkem vychovává syna Sebastiana. Veronika také natočila internetový seriál s příhodným názvem Jednou rukou. Chce ukázat, že život s hendikepem není nic, co by člověka mělo omezovat v jeho běžném životě.
Zdroje: super.cz, zeny.iprima.cz, idnes.cz, blesk.cz, dotyk.cz, ahaonline.cz