Článek
Vladimír Brabec (†83) se narodil v Praze do rodiny vyučeného malíře pokojů. Už jako malého chlapce jej přitahoval svět umění. Od útlého věku tedy s oblibou zpíval ve sboru a když mu bylo pouhých dvanáct let, začal působit v někdejším Pražském divadle pro mládež Míly Mellanové, současném Akropolisu. Odtud pak jeho kroky vedly přirozeně na DAMU, které úspěšně absolvoval. Jeho rodiče jakožto velicí milovníci ochotnického divadla svého syna v jeho kariéře podporovali a z jeho úspěchů se jistě těšili. Po dokončení studií pak Vladimír dostal angažmá v Mostě, avšak zanedlouho už působil v Národním divadle.
Založil rodinu
V době, kdy Vladimír Brabec dokončoval školu, poznal svoji životní lásku Naděždu Znamínkovou. Poprvé se potkali na Teplicku, kde Naďa působila jakožto začínající zpěvačka. Zamilovaná dvojice si nakonec řekla své ano v dubnu roku 1955 a jejich manželství jim vydrželo až do Naděždiny smrti. Partneři spolu přivedli na svět také dvě děti. Starší syn Pavel vystudoval stejně jako jeho otec DAMU a živí se jako režisér a mladší dceru Helenu, která zase působí jako herečka. Umělecké geny se v jejich potomcích tedy rozhodně nezapřou. Potomci také Vladimírovi a jeho manželce dali několik vnoučat.
Vladimír Brabec s dcerou Helenou
Nechtěl opustit ženu
Vladimír svoji rodinu velice miloval. Když dokonce krátce po srpnové okupaci dostal pracovní nabídku na západ, rozhodl se ji nevzít právě proto, že by musel rodinu v Praze opustit. Jeho hereckou kariéru to ovšem nijak neohrozilo. V Národním divadle si dokonce vysloužil titul zasloužilého člena a na počátku 70. let pak přišla nabídka na hlavní roli v dnes již oblíbeném seriálu Třicet případů Majora Zemana. Tu, jak už dnes samozřejmě všichni víme, přijal, avšak na povrch vyplynula zrada.
Když četl scénáře, viděl pouze původní neupravenou verzi a teprve poté, co na roli kývl, byla do seriálu přimíchána silná komunistická propaganda. Veřejnost jej tak začala vnímat jako zarytého komunistu, kterým ovšem Vladimír rozhodně nebyl. Bohužel už bylo příliš pozdě na to ze seriálu vycouvat. Nezbylo nic jiného, než to vydržet.
Zdravotní komplikace
Roli Majora Zemana byl Vladimírovi čert dlužen. Natáčení bylo dlouhé a náročné a když nebyl zrovna na place, musel snášet zlé poznámky lidí okolo. Řada známých se kvůli oné komunistické propagandě k herci otočila zády. Aby toho nebylo málo, po dotočení první série si ošklivě zlomil nohu. Po dlouhém domácím léčení pak hned zapadl zpátky do pracovního procesu a vrhnul na jeviště v Národním divadle, kde hrál Cyrana. Bohužel na jevišti dostal infarkt a musel být převezen do nemocnice. Herci bylo tehdy 41 let. Na svůj návrat do práce se pak vůbec netěšil, protože musel být opět Majorem Zemanem, což jej ničilo zaživa.
Další infarkt
Po dotočení Majora Zemana se pak Vladimír Brabec věnoval hlavně dabování a nakonec se i zase postavil na jeviště v divadle. Za dabing dokonce dostal v roce 1998 Cenu Františka Filipovského. Herec byl dlouhé roky ve velkém pracovním nasazení a vůbec nedbal na to, že má zdravé srdce. To se mu samozřejmě vymstilo a pak o sobě dalo znovu vědět v roce 2002, když se procházel přes Václavské náměstí. Tehdy se mu udělalo slabo a ejhle, byl z toho jeho druhý infarkt.
Bylo obrovské štěstí, že zrovna poblíž byli dva lékaři. I po této zkušenosti však Vladimír pracovat nepřestal, byť alespoň trochu zvolnil. V roce 2015 pak prodělal další infarkt a znova tak o vlásek unikl smrti. Poté se už nadobro stáhl do ústraní. Poslední velikou ránou pak pro něj byl odchod jeho milované manželky Naděždy. Herec pak dožil v sanatoriu a náš svět definitivně opustil 1. září 2017. Před smrtí pak vydal knihu o tom, jak to bylo ve skutečnosti s Majorem Zemanem, avšak pomyslného „očištění“ svého jména se mu nedostalo.
Přežil pád letadla
Vladimír Brabec rád pilotoval větroně. Když si byl takhle jednou zalétat, udělal špatné rozhodnutí, které jej málem připravilo o život a spolu s ním i několik maminek. Všechno nakonec naštěstí dobře dopadlo, avšak tato událost ho navždy poznamenala. Není divu, vždyť kdo o sobě může tvrdit, že přežil pád letadla.
Incident se odehrál v roce 1970. Toho dne prý bylo ošklivé počasí, avšak pořád to bylo v rámci mezí, tudíž létání bylo možné. Když Vladimír Brabec letadlo pilotoval, chytil dle jeho slov závan. Už tehdy se měl otočit a přistát, avšak to on neudělal. Pak už to šlo všechno ráz na ráz. Začal ztrácet rychlost a namísto toho, aby si to namířil hned na přistání, ještě udělal celý okruh. To byla obrovská chyba. Pak jej to zaneslo, kam nemělo, on urval křídlo o osvětlení u letňanské fabriky a to jej srazilo na špatnou stranu. Málem pak srazil maminky s kočárky, které se dívaly na letadla.
