Článek
Generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský patřil k obávaným a mocným mužům. Přesto (nebo právě proto), by 3. prosince 1952 popraven oběšením ve věznici v Praze na Pankráci. Spolu s ním bylo připraveno o život dalších jedenáct lidí, další tři dostali trest doživotí. Celý vykonstruovaný proces vznikl v rámci Moskvou řízených politických čistek proto, že Sovětský svaz potřeboval jasně ukázat, že Stalin nedopustí další odcizení lidově demokratických států tak, jak se to povedlo Titovi v Jugoslávii. Aby byl efekt výstrahy co nejsilnější, byli vybráni členové KSČ z nejvyšších stranických míst.
Místo štěstí obrovské zoufalství
Rudolf Slánský před smrtí prožil obrovská muka, koncem ledna 1952 se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Málo známý fakt ale je, že komunistický politik prožil už o několik let dříve jinou obrovskou tragédii, který v jeho srdci zanechala hlubokou jizvu. Slánský měl židovský původ, před nacisty tak i s rodinou utekl do Sovětského svazu. Tam se jemu a jeho manželce Josefě narodila dcera Naďa. Manželé si však štěstí užívali jen tři měsíce. V říjnu 1943 mu totiž kdosi holčičku unesl. Dodnes se neví, kdo a proč čin spáchal.
Všechno se seběhlo hrozně rychle. „Maminka měla půlhodinovou relaci v rozhlase. U kočárku v parku zůstal tehdy osmiletý bratr Rudolf. Žena, která Naďu unesla, znala jméno mámy, věděla, kde pracuje, a přesvědčovala Rudu, že ji maminka pro Naďu poslala… Ruda jí nevěřil, ona však dítě vytrhla a utekla. Nikdy se nezjistilo, kdo a proč Naďu unesl,“ vzpomínala později Slánského druhá dcera Marta, která se narodila v roce 1949. Rudolf se sice pokusil ženu pronásledovat, ale marně.
Přiznej se, pak uvidíš dceru
Vyrojila se celá řada spekulací, kdo by mohl únos spáchat. Jedna teorie například hovořila o tom, že šlo o duševně vyšinutou ženu, která nemohla mít vlastní děti, tak si náhodou vytipovala Naďu. Další, spíš z oblasti sci-fi zase říkala, že mohlo jít o kanibalismus. Mnohem blíže pravdě je však zřejmě myšlenka, že šlo o varování ze strany Sovětského svazu a únos provedla sovětská tajná služba NKVD. Napovídá tomu několik skutečností. Třeba to, že Klement Gottwald nejevil žádné velké překvapení, že k únosu došlo. Zdrcené Slánské dokonce řekl, ať nebrečí, že si prostě udělají jiné dítě.
A pak je tu ještě jedna věc. V době, kdy už byl Slánský v Československu za mřížemi a čekal na monstrproces, byl „požádán“, aby se zpaměti naučil text, který bude před soudem říkat. Za to pak měl dostat bonus. „Slibovali mu, že uvidí Naďu, když se naučí nazpaměť předložený text, který před soudem – ve zinscenovaném procesu – přednese bez chyby a přizná se ke všemu, co chtějí,“ prozradila Marta. Ostatně, nebylo by to poprvé ani naposledy, kdy si Moskva zajistila „loajalitu“ člověka tím, že unesla někoho z jeho blízkých.
Úspěšná podnikatelka
Po smrti Slánského neměla jeho rodina jednoduchý život. Marta vzpomínala, že se jí ve škole smáli za to, že měla za otce zrádce (soud Slánského rehabilitoval až v roce 1963, KSČ v roce 1968). Navíc její maminka měla panický strach z toho, aby někdo neunesl i její druhou dceru. „Ještě, když jsem byla na Moravě, tak jsem si mohla hrát s dětma venku, ale tady v Praze už máma řekla, že má strach, aby mě taky neunesli, a já jsem pak mohla maximálně sedět na balkónku té garsonky, to bylo v prvním patře, a dívat se jak si děti dole hrajou, a už jsem mezi ně nesměla,“ vylíčila Marta.
Nutno říct, že přes všechno, čím si jako malá prošla, se z Marty stala velice úspěšná podnikatelka a makléřka. Po revoluci pracovala jako fotografka v časopise Program, hlavně ale v roce 1996 založila společnost Maxima Reality. V roce 2014 ji se ziskem prodala.
Zdroje: reflex.cz, blesk.cz, dotyk.cz, ctidoma.cz, cs.wikipedia.org
