Článek
Komedie Dvojníci vznikala v roce 2015 a do kin se dostala v březnu následujícího roku. Režie se ujal Jiří Chlumský, scénář napsal Petr Hudský a hlavní dvojroli získal Ondřej Sokol. Ve filmu hraje zloděje Honzu Rambouska a středoškolského učitele Richarda Prospala. Na papíře to může vypadat jako poměrně jednoduchá herecká disciplína. Sokol ale ve skutečnosti nemusel pouze přepínat mezi dvěma různými charaktery. V některých situacích totiž jeho postavy vystupují jedna za druhou a vydávají se za toho druhého.
Musel si uvědomit, koho zrovna hraje
Největší technickou výzvou byly scény, v nichž se Sokol objevil sám proti sobě. „Toto bylo na celém filmu nejtěžší. Jak se navíc ještě nenatáčí postupně, tak jsem si vždycky musel dopředu ujasnit, jestli jsem Honza, který dělá Richarda, nebo Richard, který dělá Honzu.Při delších záběrech si dokonce v duchu odpočítával pauzy a repliky, aby později přesně seděl střih,“ vysvětloval.
Tady se ukázalo, že dvojrole není jen o změně účesu a oblečení. Sokol musel reagovat na partnera, který na place fyzicky nebyl, a zároveň předem přesně vědět, kde bude jeho druhé já stát, kdy promluví a jak bude gestikulovat. Jedna z nejtěžších scén navíc pracovala s předáváním předmětů z ruky do ruky. Už první natáčecí den tak přišly na řadu komplikované záběry, v nichž měl jeho hrdina nahánět sám sebe po divadelní šatně. „Hlavně trikové, kde jsem sám sebe naháněl s mečem po divadelní šatně a hrál jsem obě postavy. Byl to takový křest ohněm.“
Sokol si musel vystačit sám se sebou
Zajímavé přitom je, že Sokol nebyl pouze hercem. Je známý také jako režisér, což by teoreticky mohlo dělat neplechu. „Když hraji, tak nerežíruji. Jednoduše režiséra v sobě nechám zavřeného doma,“ má jasno Sokol. Tvrdil, že jako člověk, který sám ví, jak obtížné je film sestavit, měl větší pochopení pro režisérovy požadavky.
Humor filmu přitom podle něj neměl stát především na množství slovních vtipů. Základem měla být samotná záměna identit a rozdíl mezi dvěma muži, kteří vypadají stejně, ale jejich životy a povahy jsou úplně jinde.
Petr Nárožný ve filmu sám sebe nepoznával
Petr Nárožný se kvůli roli proměnil k nepoznání
Výraznou postavou je mafiánský boss Radim Vytloukal v podání Petra Nárožného. Jeho obsazení je trochu netypické už samo o sobě. Nárožný totiž mafiána nehraje jako obávaného gangstera z amerického filmu, ale spíš jako člověka, který si na takovou pozici rád hraje. „Řekl bych, že je to takový český mafiánský boss. On by sice byl rád tím Krejčířem, ale obávám se, že by neovládl ani farmářský trh ve Strašnicích. Spíš si na něj jen tak hraje,“ usmíval se herec.
Ještě nápadnější byla jeho vizáž. Nárožný dostal paruku a sám přiznal, že pohled do zrcadla pro něj byl poněkud zvláštní. „Vybírala se dlouho, a nakonec z toho vznikl takový zvláštní, divný, cizí člověk.“ Proměna byla natolik výrazná, že si ho někteří kolegové během natáčení zpočátku ani nemuseli okamžitě spojit s jeho běžným vzhledem. Ve filmu tak vznikla trochu neobvyklá kombinace: známý herec, kterého diváci dlouhá léta vídali bez vlasů, najednou působí jako mafiánský boss s úplně jinou vizáží.
Natáčení v létě nebylo pro všechny zrovna pohodlné
Dvojníci se natáčeli od 17. června do 29. července 2015, tedy uprostřed léta. Štáb pracoval mimo jiné v Praze, Litoměřicích a Slaném. Letní počasí přineslo některým hercům nepříjemnou komplikaci. Zatímco část štábu mohla volit lehčí oblečení, představitelé některých postav byli kvůli kostýmům výrazně omezeni.
Petr Nárožný musel jako Vytloukal nosit těžší sako a Jan Filipenský v roli Bohouše se objevil v koženém oblečení a vysokých vojenských botách. V horku tak nebylo jednoduché udržet kostýmy i herecký výkon v požadovaném stavu. Při některých scénách bylo vedro tak hrozné, že herci nemohli v záběru jen tak svěsit ruce, protože pot stékal z rukávů.
Na podobné situace se přitom při filmování často zapomíná. Divák vidí hotový záběr a počasí vůbec nemusí řešit. Herci ale mohou ve stejnou chvíli stát v těžké bundě, koženém saku nebo jiném kostýmu, který by člověk v letním vedru dobrovolně neoblékl.
Kohák dostal od Etzlera skutečnou ránu
Ještě méně příjemnou vzpomínku na natáčení má Jakub Kohák. Ten ve filmu ztvárnil Josefа Melichara, Rambouskova komplice. Při scéně před pražským hotelem se Miroslav Etzler jako tělocvikář a amatérský boxer Kalina do akce vložil až příliš přesvědčivě. Koháka zasáhl skutečným úderem do obličeje. Rána byla natolik tvrdá, že měl Kohák na chvíli skutečně „tmu před očima“ a následné opakování scény odmítal.
Jakub Kohák si do Dvojníků přinesl ještě jeden osobní prvek. Jeho postava Melichara má byt vyzdobený sparťanskými šálami. Nešlo o náhodu, protože Kohák je dlouholetým fanouškem pražské Sparty a tvůrci jeho vztah ke klubu využili. Podobné drobnosti fungují ve filmu jako malé bonusy. Většina diváků je možná ani nezaregistruje, ale pro fanouška konkrétního herce nebo fotbalu jde o detail, který scéně dodává osobnější charakter.
Ještě výraznější je jeden vtípek ve školní třídě. Tam se místo tradičního prezidentského portrétu objeví Jaromír Jágr. Navíc není použitý jen tak náhodně – póza hokejisty připomíná fotografii tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Je to přesně ten typ drobného gagu, který se při sledování snadno přehlédne. V době premiéry ale musel českému publiku připadat poměrně snadno rozpoznatelný.
Na nábřeží se filmovalo za plného provozu
Zajímavá situace nastala také při natáčení scén na pražském nábřeží. Produkce zdepracovala během všedních dnů a bez úplného zastavení běžného provozu. Jan Filipenský v roli taxikáře Bohouše tak z pohledu kolemjdoucích skutečně vypadal jako řidič, který se chová poněkud bezohledně. Někteří řidiči a lidé v okolí proto na filmovou situaci reagovali spontánně a herec si vyslechl i několik velmi ostrých poznámek.
Pro filmaře to může být nepříjemné, ale právě podobné okamžiky někdy přinesou záběru něco, co by se jen těžko aranžovalo.
Zdroje: autorský článek s využitím
