Článek
Američtí parašutisté se během invaze do Normandie ocitnou za německými liniemi. Původně mají jediný úkol, a to zlikvidovat zařízení, které Němcům slouží k obraně před postupujícími spojenci. Jenže jejich letadlo je sestřeleno a z původní skupiny zůstane jen několik mužů. Když se snaží dostat k cíli, objeví v jedné z vesnic německé podzemní pracoviště. Nacisté tam na zajatcích testují látky, po kterých se z lidí stávají krvelačná monstra.
Boyceho hraje Jovan Adepo, jeho velitele Forda Wyatt Russell. Německého důstojníka Wafnera dostal na starost dánský herec Pilou Asbæk. Známe ho především ze Hry o trůny, kde hrál Eurona Greyjoye. Pro Asbæka to byla další výrazná záporná postava, tentokrát zasazená do příběhu, v němž nacistické uniformy doplňují hororové masky a krvavé experimenty. Na scénáři se podíleli Billy Ray a Mark L. Smith. Projekt se připravoval několik let a jeho původní podoba se od výsledného filmu lišila. Do kin se nakonec dostal v listopadu 2018 a vedle válečných scén nabídl také pořádnou dávku krvavého hororu.
Hořící letadlo dalo zabrat hercům i kaskadérům
Jedna z věcí, na které si Julius Avery dal záležet, bylo natáčení úvodní letecké scény. Výsadkáři se v ní ocitnou v hořícím letadle, které se po zásahu německou palbou začne nekontrolovaně naklánět. Část konstrukce filmaři postavili na hydraulickou plošinu. Dokázala se vychýlit až o 45 stupňů a herci se na ní museli udržet, zatímco kolem nich probíhala akce.
Přední část letadla navíc skutečně hořela. Do záběrů se zapojili kaskadéři, kteří před kamerou padali a pracovali s opravdovými plameny. Avery chtěl, aby herci nemuseli nebezpečí pouze předstírat. „Chtěl jsem diváky dostat přímo do akce, aby měli pocit, že jsou uvnitř, a ne že se na ni jen dívají,“ vysvětloval.
Podobně postupoval také u hororových scén. Znetvořená těla a následky pokusů vznikaly převážně pomocí masek a protetických pomůcek. Při scéně, v níž vojákovi někdo zlomí vaz, použili tvůrci mechanickou loutku. Počítačové efekty ve filmu samozřejmě nechybějí, nebyly ale jediným způsobem, jak vytvořit jeho nejdrsnější momenty.
Pilou Asbæk proseděl v maskérně několik hodin
Proměna Piloua Asbæka v nacistického důstojníka Wafnera nebyla otázkou několika tahů štětcem. Maskéři pracovali s protetickými doplňky, které herci výrazně měnily obličej. Příprava zabrala až pět hodin. Asbæk tak musel s maskou počítat prakticky po celý natáčecí den.
Praktické efekty ocenil i režisér. Herci totiž nemuseli čekat, až někdo dodatečně vytvoří příšeru na počítači. Viděli ji přímo před sebou a mohli na ni reagovat. Jovan Adepo, představitel Boyceho, dokonce přiznal, že mu některé výtvory maskérů nebyly vůbec příjemné. Před natáčením se jim raději příliš nepřibližoval, aby si zachoval přirozený pocit odporu.
Mimochodem, natáčení nebylo náročné jen kvůli akčním scénám. Wyatt Russell, který ve filmu hraje desátníka Forda, během práce onemocněl infekční mononukleózou. Nemoc se podepsala na jeho váze a herec zhubl přibližně jedenáct kilogramů.
Historie vypadala jinak
Americká armáda držela černošské vojáky odděleně od bělošských. Platilo to i v červnu 1944, kdy spojenci zahájili invazi do Normandie. Černošští Američané se bojů účastnili, v jedné jednotce se svými bělošskými kolegy ale běžně nesloužili. Změnu nepřinesla ani válka. Truman musel na zrušení segregace vydat zvláštní příkaz. Stalo se tak až 26. července 1948, tedy čtyři roky po událostech, do kterých je zasazený Overlord.
Film si s tím hlavu příliš neláme, což je jeden ze zásadních nedostatků. Boyce slouží v jedné skupině s bělošskými vojáky, přestože takové složení jednotky neodpovídá poměrům v roce 1944. Historické události tak tvoří jen kulisu pro zcela vymyšlený příběh o nacistické laboratoři a pokusech na lidech.
Zajímavostí je také absence nacistické svastiky. Přestože se celý příběh odehrává v prostředí nacistického Německa, známý symbol na uniformách ani dalších předmětech neuvidíme. Tvůrci ho nahradili jiným znakem, takzvanou runou Wendehorn. Nejde tedy o přehlédnutí rekvizitářů. Bylo to záměrné rozhodnutí, které se promítlo i do drobných detailů. Jiný znak se objevuje například na zapalovači nebo v závěrečných titulcích.
Mix historie a fikce, který příliš nechutná
V jedné z pasáží filmu vojáci po přistání používají malé kovové pomůcky, které vydávají charakteristické cvaknutí. Nejde o vymyšlenou rekvizitu. Američtí parašutisté skutečně dostávali takzvané Crickets. Tyto malé signalizační pomůcky používali příslušníci 101. výsadkové divize. Dostali je jen několik dní před invazí. Jeden voják vydal cvaknutí a druhý mu odpověděl, aby si v nepřehledném terénu ověřili, že proti nim nestojí nepřítel. V noci, kdy se výsadkáři rozptýlili na velkém území, to mělo praktický význam.
Overlord tak míchá skutečné detaily z operace Overlord s událostmi, které patří výhradně do světa filmového hororu. Divák se může leckdy cítit zm,ateně. Co vlastně chtěli tvůrci říct? Ukázat historie, nebo si vymyslet příběh? Pokud to druhé, tak proč ty historické detaily? Zkrátka je to mix, který není úplně po chuti.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.inverse.com/article/50715-overlord-spoilers-desegregated-us-military
https://www.liveforfilm.com/2018/11/06/live-for-films-chats-to-julius-avery-and-wyatt-russell-the-director-and-star-of-overlord/
https://www.artofvfx.com/overlord-mark-bakowski-overall-vfx-supervisor-industrial-light-magic/
https://www.blairwitch.de/operation-overlord-interview-das-sagt-regisseur-julius-avery-87975
https://www.imdb.com/title/tt4530422/goofs/
