Článek
Dnes si lze jen těžko představit, že by Otíka Rákosníka hrál někdo jiný než maďarský herec János Bán. Původně se ale uvažovalo o Václavu Vydrovi, který se o této skutečnosti dozvěděl až s odstupem několika let. „Měl jsem hrát hlavní postavu ve filmu Vesničko má středisková, ale našli většího blbce. Menzel mi to jednou řekl, do té doby jsem to vůbec nevěděl,“ prozradil Vydra.
Herec přiznal, že ho neobsazení do hlavní role trochu mrzelo. Film se totiž nakonec dostal až mezi pět nominovaných snímků na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. Z Vydrovy kariéry ale spolupráce s Jiřím Menzelem přece jen nezmizela. Později se potkali v divadle a režisér mu svěřil hlavní roli v komedii Blbec k večeři. Zajímavé je, že odlišně mohl vypadat také řidič nákladního vozu Karel Pávek. Zdeněk Svěrák psal tuto postavu původně pro Petra Nárožného, s Labudou vůbec nepočítal. Toho si prosadil až režisér Jiří Menzel a nutno říct, že to neměl úplně snadné.
Otíka objevili náhodou
Svěrák později přiznal, že při hledání Otíka dlouho nemohli najít vhodného představitele. Nakonec jim padl do oka János Bán, kterého Menzel objevil při návštěvě Prahy. Maďarský herec tehdy účinkoval v představení, v němž ztvárňoval podobnou postavu. „Chtěli jsme neherce, ale nikdo nám do oka nepadl. Až náhodou Jirka Menzel objevil maďarského herce Jánose Bána, který přijel do Prahy s představením, v němž hrál postavu vesnického hlupáčka,“ vzpomínal Svěrák.
Zdeněk Svěrák si Labudu coby Pávka dlouho neuměl představit
Bán se nakonec stal jednou z nejvýraznějších tváří filmu. Přestože neuměl česky, dokázal Otíka zahrát tak přesvědčivě, že mu role otevřela cestu k mezinárodnímu uznání.
Scénář vznikal několik let
Zdeněk Svěrák nevycházel při psaní pouze z vlastní fantazie. Námět pro Vesničko má středisková našel při návštěvě své chaty, kam mu místní družstvo přivezlo písek. Řidiče doprovázel závozník, který po vyložení nákladu zůstal sedět na kládě a bez většího zájmu si hrál s klacíkem.
Právě jeho chování scenáristu zaujalo. Z řidičova vysvětlení, že jeho kolega příliš nemluví a je spokojený sám se sebou, se postupně zrodila postava Otíka. Scénář pak Svěrák připravoval několik let. Výsledkem byl příběh, který se nezaměřuje jen na svérázného závozníka, ale také na vztahy mezi lidmi, kteří spolu žijí v jedné vesnici. Zajímavé je, že původní námět nesl název Chalupa.
Každopádně Jiří Menzel si scénář oblíbil a společně se Svěrákem ho postupně upravovali. Některé situace vycházely z pozorování skutečného života, jiné vznikly až při přípravě filmu.
Jiří Menzel vytvořil jeden ze svých nejlepších filmů
Bána v Maďarsku rychle ocenili
Obsazení maďarského herce přineslo jednu komplikaci. Jak už bylo řečeno, János Bán neuměl česky, což se ale nakonec stalo součástí jeho filmového projevu. Otík působí ve filmu uzavřeně a příliš nemluví, takže jazyková bariéra nebyla takovým problémem, jak by se mohlo zdát. Bán navíc potřeboval upravit vzhled. Pro roli si nechal vyrobit umělé zuby, které mu dodaly charakteristický výraz. Na place se tak mohl soustředit především na mimiku a pohyby.
Herec později vzpomínal také na ocenění, které získal v Maďarsku v době, kdy se film dostával do zahraničí. „Když zjistili, že jedu na předávání Oscarů, ihned mi předali cenu, která byla jakýmsi předstupněm ceny Kossuth, což je v Maďarsku pro herce nejvýznamnější ocenění. Tehdejší vládnoucí garnitura totiž nechtěla, abych byl oceněný v Americe dříve než v Maďarsku,“ uvedl Bán.
Stella Zázvorková musela z filmu odejít
Změny se nevyhnuly ani dalším rolím. Postavu tety Otíka, Hrabětové, měla původně ztvárnit Stella Zázvorková. S herečkou se dokonce natočilo několik scén, jenže natáčení probíhalo ve dvou etapách a Zázvorková už se kvůli jiným pracovním povinnostem nemohla vrátit.
Stellu Zázvorkovou nakonec museli nahradit
Filmaři proto museli hledat náhradu. Nakonec se jí stala Milada Ježková, kterou si dnes diváci s postavou Hrabětové spojují nejčastěji. Některé záběry se kvůli změně obsazení musely natočit znovu. Ježková přitom do filmu zapadla natolik přirozeně, že si dnes mnoho lidí původní obsazení ani neuvědomuje. Její civilní herecký projev se k prostředí vesnice hodil a postava získala podobu, kterou si diváci pamatují dodnes.
Natáčení přineslo i bolestivé zranění
Vesničko má středisková se natáčelo mimo jiné v Křečovicích na Benešovsku. Filmové prostředí mělo působit obyčejně, bez přehnaných úprav a stylizace. Ani na place ale nebylo vždy všechno tak jednoduché, jak by se mohlo zdát z výsledného snímku.
Nepříjemnou zkušenost si odnesl Oldřich Vlach, který ve filmu ztvárnil rostlináře Jaromíra. Při natáčení scény, kdy se mu v kapse vznítí krabička zápalek, došlo k nehodě. Původně měli situaci zajistit pyrotechnici, kteří však museli odjet k jinému projektu. Štáb se pokusil scénu vyřešit improvizací. Ochranná azbestová dečka ale herce neuchránila před popálením na stehně. Výsledkem byla skutečná bolest, nikoli pouze filmový trik.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-serialy-filmy-kino-a-tv/719751/tajemstvi-filmu-vesnicko-ma-strediskova-otika-mel-hrat-vydra.html
https://cool.iprima.cz/novinky/vesnicko-ma-strediskova-sverak-menzel
https://www.kinotip2.cz/clanky/otik-z-komedie-vesnicko-ma-strediskova-20230526-8215.html
https://atlas.centrum.cz/clanek/vesnicko-ma-strediskova-sverakuv-omyl-s-penezi-bolest-na-place-a-spor-o-pavka-135667
https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/vesnicko-ma-strediskova-filmova-mista-krecovice.A260810_110538_po-cesku_misl
